Článek
V pátek 5. prosince v podvečer do ulic i domácností vyrazí Mikuláš s čertem a andělem. Hodným dětem budou rozdávat sladkosti, ty zlobivější čerti postraší. V ideálním případě má jít o hravou, laskavou tradici, která dětem přináší radost ze sladké nadílky. Může je i učit zvládat stres. S čertovským strašením by se to ale rozhodně nemělo přehánět. I proto dnes často chodí původně tradiční trojice bez čerta.
Podle vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřiny Liškové je hranice mezi příjemným zážitkem a chvílí, která v dětech může zanechat strach či dokonce trauma, překvapivě tenká.
„Bezpečná je pro děti tato tradice tehdy, když mají možnost volby, tedy utéct za rodiče nebo se schovat, a Mikuláš i čert jsou podřízeni autoritě rodiče,“ říká. Riziko traumatu nebo úzkosti může podle ní nastat, když zejména čerti vypadají příliš děsivě a jednají agresivně – křičí, třesou řetězem, strkají do dítěte nebo ho drží, případně vyhrožují, že ho odnesou.
Domácí návštěva? Nejdříve až v 5 letech
Problematické bývají zejména domácí návštěvy mikulášské trojice. U nejmenších dětí se jim odborníci doporučují raději vyhnout. Domov má pro ně být hlavně bezpečným prostorem. „Batolata a děti předškolního věku nedokážou dobře odlišit realitu od hry. Velká, hlučná a hrozivá postava v jejich bezpečném prostředí je pro ně skutečnou hrozbou,“ vysvětluje Lišková.
Rodičům takto malých dětí tak doporučuje pojmout domácí mikulášskou nadílku bez samotného setkání s mytickou trojicí. Balíček s dárečky jim mohou přichystat za okno nebo schovat v pokojíčku.
Kolem pátého a šestého roku věku už podle Kateřiny Liškové děti lépe chápou, že postavy Mikuláše, anděla a čerta jsou jen převlečenými dospělými, přesto u plánování domácí návštěvy nabádá přihlédnout k povaze dítěte. A přizpůsobit tomu i její průběh.
„Úzkostné a citlivé děti potřebují mít u sebe rodiče a minimalizovat kontakt s čertem. Mikuláš by je měl spíše pochválit, než poukazovat na jejich ‚hříchy‘, a čert by měl být jen tichou postavou v pozadí. Temperamentní děti mohou čerta s Mikulášem brát hravěji, ale i ony potřebují vnímat, že jim nehrozí žádné nebezpečí,“ říká. I proto je třeba, aby rodiče věděli, koho k sobě domů pouští a byli na způsobu komunikace domluveni.
Buďte ochranitelem
Pro děti je také důležité vidět, že rodič má nad mikulášskou návštěvou kontrolu. Tedy, že dokáže zastavit něco, co je mu nepříjemné. Pokud se potomek kvůli maškarám rozpláče nebo začne panikařit, měl by mu rodič podle Liškové ukázat, že pro něj je bezpečí dítěte na prvním místě.
„Může ho vzít do náruče a pevně ho k sobě přitisknout, čímž dítěti obnovuje pocit bezpečí. Mikulášovi s čertem pevným hlasem poděkuje za návštěvu a ukončí ji,“ říká.
Podle vedoucí odborných služeb Linky bezpečí není výjimkou, když dítě zareaguje na stres z mikulášského večera opožděně a emoce projeví až po odeznění prvotního šoku. „Nervový systém se totiž v danou chvíli zaměří na zvládání a trauma se uvolní později, obvykle v noci,“ vysvětluje Lišková.
Příliš děsivé masky mohou v dítěti vyvolat trauma.
Mohou se dostavit například noční můry, potíže s usínáním i noční buzení s pláčem. Objevit se může podle Liškové také noční nebo denní pomočování, když už bylo dítě bez plenek. Menší děti mohou začít znovu žvatlat nebo vyžadovat dudlík anebo mohou mít strach zůstávat v místnosti samy.
„Pokud takové projevy u svého dítěte zaregistrujeme, je vhodné zařadit klidné večerní rituály, čtení, mazlení, dočasné spaní v blízkosti rodičů,“ radí Kateřina Lišková. O prožitku z mikulášského večera je vhodné si také společně promluvit.
Pomocným nástrojem může být čerta společně nakreslit, a pak ho roztrhat. „Dítěti to může dát pocit, že má na ním kontrolu,“ vysvětluje vedoucí odborných služeb Linky bezpečí, která provozuje také Rodičovskou linku. Na ní se mohou obracet rodiče s jakýmikoliv problémy nebo konzultacemi ohledně výchovy.
Proč Mikuláš obdarovává děti?
Svatý Mikuláš byl jeden z prvních křesťanských biskupů, který žil na přelomu 3. a 4. století na území dnešního Turecka. Připisovala se mu řada zázraků. Podle jednoho příběhu vzkřísil tři mladíky poté, co je hostinský zavraždil a naložil do sudu.
V jiném příběhu se setkal s chudým mužem, který málem prodal vlastní dcery do otroctví. Pod rouškou tmy mu světec tajně hodil do komína tři pytle zlata, aby dívkám zajistil věno. Zlato přistálo v jejich punčochách, které se sušily u ohně.
Z vyprávění o jeho činech časem vznikla tradice nechávat dětem dárky v noci před 6. prosincem, což byl Mikulášův svátek.
Čert nemá být autorita
Lišková rovněž nedoporučuje používat hrozící věty, ve kterých čerta využíváme jako výchovný nástroj, jako například: „Když nebudeš hodný, odnese tě čert.“ Používat výhružky nejen čertem podle ní není vhodná výchovná strategie a ve finále se může rodičům vrátit jako bumerang.
„Dítě se v takovém případě neučí poslouchat rodiče z úcty a důvěry, ale ze strachu. V případě čerta je autorita imaginární postava nebo maskovaná osoba, ne rodič,“ vysvětluje Lišková.
Navíc podle ní výhružky vydání čertovi budují vztah založený na podmíněné lásce i bezpečí. A mohou také vést k tomu, že se dítě učí lhát. Protože se budou chtít takovému trestu vyhnout za každou cenu.
„Místo výhružek je vhodnější vysvětlovat dítěti důsledky. Například místo věty: ‚Když nepřestaneš křičet, odnese si tě čert.‘, je užitečnější situaci popsat a vysvětlit: ‚Když nepřestaneš křičet, může se probudit sestřička. Já se pak budu muset postarat o ni a nebudu mít tolik času si s tebou malovat…‘,“ radí Lišková.
