Lezou v bahně, přeskakují auta. Proč lidé z kanceláří chtějí čím dál větší výzvy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zjednodušeně řečeno, překážkové OCR závody napodobují vojenský výcvik. Kromě běhu tak v rámci závodu zdoláte překážky různého typu, kterých bývají na trati desítky.

Obstacle Course Races (OCR) zažívají za poslední desetiletí boom. V digitálním věku plném notifikací a umělé inteligence se jejich prostřednictvím může člověk vrátit k něčemu pro něj přirozenějšímu. Závody s názvem Spartan Race, Predator, Gladiator, Urban Challenge a další tak nejsou jen zábavou pro úzkou skupinu adrenalinových nadšenců.

„Po hodinách za monitorem je skvělé zažít přeskok automobilu, překonat kontejner s ledovou vodou, proplazit se bahnem, přelézt překážku třikrát vyšší než vy. Uvědomil jsem si, že se často podceňujeme a že máme v sobě mnohem víc, než si myslíme. Od té doby se na své limity dívám jinak a nebojím se jít za hranice komfortu, protože tam můžu najít svou sílu,“ říká Antonín Pospíchal, hlavní organizátor OCR závodů Urban Challenge a hobby běžec.

Extrémní zátěž, špína, led, bolest, to vše má podle Pospíchala očistný účinek. „Když se brodíte bahnem nebo táhnete pneumatiky, vaše mysl je konečně tady a teď. Neexistují e-maily, rozpočty, obchodní jednání. Myslíte jen na to, jak překonáte další překážku.“

Potřebu bojovat, překonávat bolest a vyhrávat nad sebou samými tyto extrémní sporty probouzejí s nebývalou intenzitou. Jejich kořeny lze vystopovat v podstatě až do antických časů. Byly součástí už původních olympijských her. V moderní historii se první OCR závod běžel v roce 1987 ve Velké Británii pod názvem Tough Guy.

O atakování vlastních hranic mluví i Pospíchal. „Překonáte nepřekonatelné, získáte větší sebevědomí i pro řešení těžkých úkolů, které život přináší. Učíte se vytrvalosti a zvládání stresu – na závodě se taky nevzdáte po prvním neúspěšném pokusu a tohle nastavení mysli pak pomáhá kdekoliv.“

Na extrémní závody se tak vydávají čím dál tím častěji i lidé z korporátního prostředí. „Setkávám se s tím, že poměrně často navštěvují komerční fitness, je tedy možné, že po nějaké době tréninku chtějí vyzkoušet outdoorovou aktivitu, prověřit účinnost tréninku, kterému věnovali čas, a pustí se do překážkových závodů. A kromě toho jsou tyto závody i výbornou zkušeností pro týmy,“ říká o vlivu OCR závodů Simona Jakubcová Černá, finanční manažerka, hobby běžkyně a trenérka, která běžce na OCR závody v rámci funkčního tréninku připravuje.

S postupujícími roky se mění i složení účastníků OCR závodů – přibývá žen, rodičů s dětmi i týmů z práce. Pospíchal změnu potvrzuje: „Dnes už je běžné, že se přihlásí kamarádky z jógy nebo firemní parta z HR. Velkou radost mám z těch, kteří se přidávají do našeho charitativního běhu a nebo do vlny Heroes, kde pak na trati potkáváte děti s hendikepem i jejich hrdiny – to mění pohled na to, co vlastně znamená zvítězit.“

Podle Antonína Pospíchala je závod s kolegy, kamarády a nebo v rodinném týmu právě jedním z faktorů, který závodníky namotivuje a posílí. „V týmu si díky společnému zážitku zlepšíte vzájemnou komunikaci, posílíte tím týmového ducha a hlavně vás naplní pocit euforie po dokončení závodu, a to vám dodá energii i do dalších dní.“

Možná je to forma terapie. Možná únik. Možná jen způsob, jak si dokázat, že na to pořád máte. Ať už je vaše motivace jakákoliv, jedno je jisté – u těchto sportů nejde jen o budování fyzické odolnosti, ale i psychické. Když vyměníte křeslo v kanceláři za ledovou káď a excel za přeskok stěny, můžete najít víc než fyzickou úlevu.

Na překážkový závod se člověk připravuje trochu jinak než na obyčejný běh. Nestačí jen zdolané kilometry, trénujete celé tělo – ruce, střed těla, sílu v nohách i obratnost. Kromě toho je klíčová i psychická příprava. Podle Pospíchala musí člověk umět také improvizovat, adaptovat se a učit se pracovat se strachem, protože samotný závod umí překvapit.

Simona Jakubcová Černá také potvrzuje, že je vždy dobré se na závod připravit, ale nemusí to podle ní znamenat roky tréninku. „U OCR jde o to, jak připravit tělo na střídání běhu s dalšími disciplínami, jako je například přenášení břemene, různé formy přelézání, silové prvky. Jakkoliv samostatné prvky nemusí být extrémně náročné, jejich střídání a hlavně opětovné rozběhnutí se je dobré nechat tělo a vlastně i hlavu vyzkoušet,“ říká Jakubcová Černá.

„Trénink pro OCR závody je rozmanitý, je nutné trénovat nejen základní vytrvalost, ale i silové a gymnastické prvky, což je obecně prospěšný mix pohybu. Proto je to tak účinné,“ říká Jakubcová Černá, která se během svých funkčních tréninků v Running Mall centru v Praze zaměřuje právě na přípravu náročnějších OCR závodů.

Jedním z nejznámější OCR závodů je Spartan Race. Právě ten je úzce spjat s jeho zakladatelem, dnes 56letým Joe De Senou, který vytvořil nejen závod, ale celou filozofii, jak se stát fyzicky i mentálně silnějším člověkem – a to prostřednictvím překonávání nepohodlí. Trénoval jak olympioniky, tak i námořní SEALs či ultramaratonce a dostával je často z komfortní zóny do extrémních situací. To znamená, že museli brzy vstávat, běhat do kopce s pytli plnými cementu, v bahně i dešti, měli omezený příděl jídla a spánku, nečekané noční tréninky a podobně.

Joe de Sena věří, že u svých svěřenců vybudoval nejen fyzickou, ale i psychickou odolnost, která je pak při profesionálním výkonu posunula o kousek dál než ostatní. A právě ten kousek jim často zajistil vítězství. „Lidi se příliš bojí bolesti a nepohodlí. Ale právě v nich se formuje charakter,“ říká Joe De Sena.

Simona Jakubcová Černá vzpomíná na dnes už legendární Spartan Race v Koutech nad Desnou: „V dubnu mívala voda místního potoka tak čtyři stupně a člověk se v něm plazil 15-20 metrů. Ale zase jsem si díky tomu vyzkoušela, jak skvěle studená voda regeneruje.“

Trénink i účast v OCR závodech zvyšuje hlavně vytrvalost, sílu a koordinaci. Například studie publikovaná v PubMed z roku 2019 ukázala, že účastník závodu o délce 24 hodin spálil více než 10 000 kcal a jeho srdeční frekvence se pohybovala mezi 70–90 % maximální hodnoty, což znamená, že srdce pracovalo na velmi vysoké intenzitě po dlouhou dobu. To podporuje kardiovaskulární kondici a vytrvalost.

Při OCR závodu v délce 5 kilometrů spálíte v průměru 600-900 kcal a srdeční frekvence se u vás bude pohybovat mezi 75–90 % maximální hodnoty díky náročným překážkám. Oproti tomu u běžného závodu (pouze běh) v délce 5 kilometrů spálíte přibližně 300–400 kcal a vaše srdeční frekvence se bude pohybovat mezi 65–85 % maximální hodnoty. Tím pádem u OCR závodu spálíte dvojnásobek kalorií oproti běžnému 5km závodu díky překážkám, které vyžadují větší sílu, koordinaci a intenzivnější práci celého těla.

Účastníci OCR závodů ve studii Psychosocial Motivators for Obstacle Course Racing: A Qualitative Case Study z roku 2015 často uvádějí, že závody zlepšují jejich sebedůvěru, motivaci k dosažení osobních cílů a sociální podporu. Kromě závodů totiž i společné tréninky vytvářejí silné sociální vazby, což může vést k lepší psychické pohodě a pocitu sounáležitosti. „Celkově mě na překážkových závodech fascinuje, jak dokážou lidi stmelit a ukázat každému, že zvládne víc, než si myslel. Každá zdolaná překážka na trati je pak takové malé vítězství, které nám připomíná, že naše limity často leží jen v naší hlavě,“ říká Pospíchal.

Nejčastější chyba, kterou jako nováček můžete během závodu udělat, obzvlášť pokud jste doteď moc nesportovali, je podcenění přípravy a přepálení začátku. „Někteří závodníci si myslí, že to nějak zvládnou i bez tréninku, ale pak je zaskočí hned první přelez kontejneru nebo frekvence překážek, které jdou za sebou. Někdy taky udělají chybu, že hned po startu vyrazí naplno, brzy se vyčerpají a pak bojují s dechem i únavou,“ popisuje Pospíchal.

Druhým extrémem je podle něj to, když se závodníci už před startem zbytečně vystraší a nevěří si. Pak je každá překážka děsí víc, než by musela. V takových případech Pospíchal radí systematicky si rozložit síly na celý závod.

Simona Jakubcová Černá souhlasí s tím, že skočit jako nováček rovnýma nohama do závodu není v případě OCR úplně dobrý nápad. „Zkuste si zvolit závody podle obtížnosti. Ideální je pro začátek závod typu Urban Challenge, kde překážky nejsou příliš technicky náročné. Pro takový závod je dostačující cílit na pětikilometrový souvislý běh, prostřídat ho se základními cviky, jako jsou dřepy, kliky, přelézání a přeskočení překážky. Využijte to, co při běhu potkáte v parku, například lavičku nebo třeba prvky na dětském hřišti.“

Určitou míru rizika tyto typy závodů ovšem přináší. Například analýza polských účastníků v roce 2021 ukázala, že přes 27 % účastníků utrpělo zranění, zejména v oblasti končetin. Konec konců, zranit se ale můžete na kterémkoliv závodě, zvlášť bez přípravy.