Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Loni to bylo ještě nanečisto. Letos se už ale žáci druhé třídy Základní školy Bohutín nedaleko Šumperka postavili s dalekohledem k oknu a čekali, kolik ptáků a jaké druhy ve vymezeném čase přilétnou k jednomu z krmítek na školní zahradě. Děvčata a chlapci se tak na chvilku stali součástí rozsáhlého projektu občanské vědy Ptačí hodinka, kterou už poosmé zorganizovala Česká společnost ornitologická.
Před rokem ještě žáci bohutínské školy poznávali ptáky jen na obrázcích, letos už si to zkusili jako opravdoví ornitologové. „A asi dvakrát mě překvapili,“ říká učitelka Jindřiška Báťková. Řekli jí třeba, že na krmítku zahlédli červenku, což se učitelce zprvu nezdálo. Ale když si vzala dalekohled, musela pozorování svých žáků potvrdit. Někdy naopak musela s určením konkrétního druhu pomoci – jako v případě strakapouda prostředního.
Ornitologický projekt, který se koná každý leden od roku 2019, bere jako skvělou příležitost, jak propojit teoretickou výuku s reálným životem. „Dává to smysl a děti to neuvěřitelně baví,“ říká Báťkovská. Sama se do ptačí hodinky zapojila dvakrát – nejen se svými žáky přímo ve škole, ale ještě s přírodovědným kroužkem v lese. Některé děti pak ještě sledovaly ptáky doma se svými rodiči.
Ptačí hodinka v Základní škole v Bohutíně
Své výsledky měli pozorovatelé nahlásit do neděle 18. ledna. Profesionální ornitologové nyní všechny informace zanalyzují a na konci ledna oznámí výsledky. „Data z Ptačí hodinky nám pomáhají zjišťovat, kolik ptáků se u nás v zimě vyskytuje, které druhy ubývají, a které naopak přibývají, nebo jaké prostředí nejraději využívají,“ vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky z České společnosti ornitologické.
Nejde jen o srovnávání meziroční či regionální, ale také mezistátní. Svou Ptačí hodinku organizují rovněž ornitologické společnosti v Bavorsku, Švýcarsku, na Slovensku, v Rakousku, Polsku a Srbsku.
Desetitisíce pozorovatelů
Zapojit se může každý, včetně těch, kteří se sledováním ptactva nemají předchozí zkušenosti. Není zapotřebí se ani nikde registrovat. Stačí si jen ve stanovených dnech udělat na hodinu čas a do online formuláře na webu Ptačí hodinky zaznamenat nejvyšší počet jedinců od každého druhu, který na krmítku viděl najednou v jeden okamžik.
Projekt má značný ohlas. Před rokem se do něj zapojilo rekordních více než 36 tisíc pozorovatelů. Odeslali přibližně 25 tisíc hodinových záznamů, v nichž zaznamenali téměř 800 tisíc ptáků. Letošního osmého ročníku se podle předběžných výsledků zúčastnilo na 26 tisíc lidí. Je ale pravděpodobné, že se toto číslo spolu s konečnými výsledky ještě zvýší. Odevzdali 18 960 sčítání, přičemž loni ve stejnou dobu to bylo zhruba o 2,6 tisíce méně. Počet pozorovaných ptáků se přiblížil 630 tisícům.
„Nejvíce lidí se Ptačí hodinky dlouhodobě účastní v neděli, tedy poslední sčítací den. I letos to tak bylo. Důvodem je možná i to, že právě v neděli bylo v části Česka slunečno po několika zatažených dnech s hustým sněžením, takže nastaly vhodné podmínky pro pozorování ptáků,“ říká Filip Tuháček.
Lidé sledovali ptactvo všude možně: na zahradě, na balkoně, ale také v parku nebo v lese. „Podstatné je hlavně to, abychom po dobu sčítání zůstali na stejném místě a měli dobrý výhled do okolí. Z tohoto důvodu není možné sčítat pomocí webkamer – spousta ptáků by nám mohla uniknout,“ upozorňuje ornitolog Tuháček.
I nulový výsledek je cenný
Občas se stane, že se za celou hodinu sčítání žádný pták neobjeví. „I takové pozorování je důležité odeslat. Ptačí hodinka není soutěž a pro vědecké účely je užitečné vědět i to, že se ptáci někde v určitou dobu nevyskytují. Jen tak získáme ucelený obrázek o chování zimujících ptáků,“ vysvětluje ornitolog.
Některé druhy je však těžké rozlišit i pro zkušené ornitology. Z běžných druhů to jsou například sýkora babka a sýkora lužní, které jsou si velmi podobné. Téměř k nerozeznání jsou také šoupálci dlouhoprstý a krátkoprstý. „Podle průběžných výsledků je zatím na prvním místě mezi nejčastěji pozorovanými druhy sýkora koňadra, kterou následují sýkora modřinka a kos černý,“ říká Tuháček.
To odpovídá dlouhodobým údajům. Sýkora koňadra zatím pokaždé skončila první v žebříčku nejčastěji pozorovaných ptačích druhů na krmítkách. Stejně tomu bylo loni. „Sýkora koňadra tak byla s frekvencí 85,7 procenta pozorována na drtivé většině českých krmítek,“ uvedl před rokem Filip Tuháček z České společnosti ornitologické.
„V závěsu za koňadrou se umístila její příbuzná sýkora modřinka, která obsadila 68,2 procenta sčítacích míst. Jako třetí skončil kos černý, který byl zpozorován na 60,8 procentu krmítkách,“ dodal Tuháček. V Základní škole Bohutín na Šumpersku, kde se letošního ročníku Ptačí hodinky zapojili žáci druhé třídy, ale mají letos jiného vítěze – stal se jím kos černý. Až pak následovaly sýkora koňadra a modřinka.
Péče o krmítko a nahlašování nemocných ptáků
Ačkoli letošní Ptačí hodinka už skončila, podle ornitologů by lidé měli o krmítka pečovat i nadále. „Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme,“ doporučuje Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.
„Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout,“ dodala. Zároveň by se to mělo ohlásit ve speciálním online formuláři, kde jsou i další informace. Vhodné je rovněž informovat sousedy, kteří také mají krmítka.




















