Hlavní obsah

Matovič chce kvůli epidemii data o poloze lidí, Fico mluví o sledování

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Slovenský premiér Igor Matovič.

25. 3. 15:40

Středeční Středoevropský deník se věnuje ekonomickým dopadům krize v regionu, krokům nové slovenské vlády i tomu, jak fungují jednotlivé parlamenty.

Článek

Místo avizovaného boje s korupcí a mafiánskými strukturami se musí nová slovenská vláda Igora Matoviče potýkat s epidemií koronaviru.

Mezi mimořádnými opatřeními, která kabinet v úterý oznámil, je i využívání lokalizačních dat mobilních operátorů. Ta mají sloužit pro varování lidí, že se v jejich okolí pohybuje člověk, který může být nakažený.

Vláda chce proto vědět, kde lidé s potvrzenou nákazou koronavirem byli a s kým vším byli v kontaktu. Z vyjádření premiéra vyplývá, že se sledování může týkat v podstatě každého, tedy i milionů dalších uživatelů. Matovič odmítl, že by chtěla vláda lidi špehovat. „To by nás snědli, kdybychom tu spustili nějakého Big Brothera (Velkého bratra),“ řekl premiér.

Poslanci v úterý poslali návrh zákona do druhého čtení. Novela má poskytnout Úřadu veřejného zdravotnictví pravomoc na omezenou dobu používat data od mobilních operátorů. Úřad se nedostane k obsahu zpráv, ale může zjistit, kde uživatel mobilu byl, s kým a jak dlouho si telefonuje.

Foto: Profimedia.cz

Předseda slovenské opoziční strany Směr Robert Fico.

Opatření ostře zkritizoval předseda strany Směr Robert Fico, který se rychle vtělil do své opoziční role. Podle expremiéra návrh porušuje lidská práva a vláda jím chce monitorovat občany.

Podle ministryně spravedlnosti Márii Kolíkové ze strany Za lidi zabezpečí systém několik ochranných pák, včetně časového omezení sběru dat. „Uvědomujeme si, že je to zásah do základních práv a svobod, ten je však možný, pokud je jeho účel přiměřený,“ řekla ministryně.

Střední Evropa v recesi

Celá Visegrádská skupina se letos dostane do recese, předpovídají analytici londýnské společnosti Capital Economic. Slovenská ekonomika se podle ekonomů propadne o 3,5 procenta a maďarská o dvě.

Polská ekonomika se podle analytiků dostane do recese poprvé od roku 1991. Místo tříprocentního růstu má klesnout o 3,5 procenta. Pro Poláky to bude šok, země se totiž díky specifickým podmínkám domácího trhu nedostala do recese ani v nejhorších letech hospodářské krize po roce 2008 a slovy tehdejšího premiéra Donalda Tuska platila za evropský „zelený ostrov“.

Největší propad, celkem o 4 procenta, podle analytiků zažije česká ekonomika, která je z celé Visegrádské čtyřky nejvíce vázaná na Německo. Podle šéfa německé Rady hospodářských expertů se má země připravit na „scénář V“ čili prudký propad a následně rychlý růst ekonomiky.

Podle odhadů ústavu pro ekonomický výzkum na univerzitě v Mnichově (Ifo) bude koronavirová krize stát německou ekonomiku stovky miliard eur. V závislosti na vývoji krize se může německá ekonomika letos propadnout o 7 až 11 procentních bodů.

Politický důsledek „koronapárty“

Politik rakouských Svobodných Gerhard Hirschmann se vzdal svého mandátu ve štýrském zemském sněmu poté, co pořádal s přáteli „koronapárty“. Šestadvacetiletého politika stál funkci večírek, který s vrstevníky navzdory vládním opatřením pořádal v sobotu v obci Heiligenkreuz am Waasen na jihovýchodě země.

Na místo dorazila kvůli hlasité hudbě policejní hlídka. Spolustraníci i kolegové ze zemského sněmu vyzvali politika k rezignaci, čemuž Hirschmann i po kritice na sociálních sítích vyhověl. Spolková země Štýrsko v úterý hlásila celkem 8 obětí koronaviru.

Foto: Profimedia.cz

Prázdná stanice vídeňského metra Stephansplatz.

Nejvíce potvrzených nakažených má nadále spolková země Tyrolsko, nejvíce obětí si ale nemoc vyžádala v hlavním městě Vídni. Za posledních 24 hodin se počet potvrzených případů v zemi zvýšil ze 4486 na 5282, tedy o zhruba 18 procent. Nárůst počtu infikovaných mezi pondělím a úterým byl 24 procent.

Jak fungují parlamenty v dobách krize?

Za mimořádných okolností už zasedal parlament v Rakousku, Česku, na Slovensku, v Německu i Maďarsku. V Budapešti v pondělí dorazil do práce i poslanec Fideszu László B. Nagy, který má být kvůli přímému kontaktu s nakaženým člověkem v domácí karanténě.

Politik seděl v pondělí v parlamentu v zadní lavici a měl na sobě roušku, zúčastnil se pro Fidesz hlasování o návrhu, kterým chce vláda Viktora Orbána omezit parlament a posvětit možnost vládnutí pomocí dekretů. Fidesz potřeboval na prosazení zkráceného čtení většinu čtyř pětin hlasů, důležitý byl tak každý poslanec. Strana i tak hlasování prohrála. Znovu se bude návrh posuzovat příští týden, tentokrát už budou pro schválení stačit hlasy dvou třetin poslanců.

Nagyho účast kritizovala například poslankyně Tímea Szabóová z opozičního Dialogu. „Kvůli jednomu poslanci, který porušil karanténu kvůli hlasování, se mohou nakazit stovky lidí,“ varovala poslankyně.

Foto: Bangóné Borbély Ildikó

Poslanec strany Fidesz László B. Nagy na pondělní schůzi parlamentu.

„Účastnit se jednání parlamentu je pro mě povinnost a nemohu svou parlamentní činnost omezit. Nejsem v oficiální nařízené karanténě, ale držel jsem se stranou, aby se náhodou nemohlo nic stát,“ vysvětlil politik svoji přítomnost na jednání serveru Magyar Hang.

Podle týdeníku HVG byl Nagy v parlamentu i v úterý a účastnil se všech hlasování. Sama vláda přitom varuje lidi před porušováním karantény.

Místo stadionu videokonference

Schůzi poslanců a senátorů teď plánují i ve Varšavě. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), která dosud zdravým lidem nedoporučuje nosit ochranné roušky a dál počítá s konáním květnových prezidentských voleb, zvolila kvůli páteční mimořádné schůzi sněmovny bezprecedentní postup.

I když původně zazněl i návrh na schůzi na varšavském Národním stadionu, nakonec bude v jednacím sále monumentální budovy Sejmu jen několik zástupců parlamentních frakcí. Zbytek ze 460 poslanců se připojí online z domova či kanceláře. Totožnost bude Sejm ověřovat prostřednictvím SMS zpráv.

Foto: Kancelaria Sejmu

Poslanci polského Sejmu v době před krizí.

Háček je v tom, že parlamentní jednací řád nic jako online hlasování či online schůzi nezná. Podle právníků by nejdřív o elektronickém hlasování museli poslanci rozhodnout v běžném hlasování a až pak by mohlo fungovat elektronicky.

Odlišný postup podle nich ohrožuje všechny elektronicky schválené zákony. Tím hlavním má přitom být zvláštní zákon řešící ekonomické dopady současné krize. Opoziční Občanská platforma za elektronickou schůzí vidí snahu PiS o omezení parlamentní debaty.

Varšavský primátor Rafał Trzaskowski navíc upozornil, že ačkoli už od roku 2018 není poslancem, přišla mu SMS zpráva s adresou a heslem pro přihlášení do komunikačního systému, pomocí kterého má proběhnout páteční schůze i hlasování.

Co když bude Merkelová pozitivní?

První test u německé kancléřky Angely Merkelové v pondělí sice koronavirus neprokázal, političku ale čekají v následujících dnech další ověřovací testy. Merkelová je v současnosti v domácí karanténě a od neděle úřaduje ze svého berlínského bytu. Minulý týden v pátek kvůli očkování navštívila lékaře, u něhož se následně nákaza potvrdila.

Německá média i přes první negativní test řeší, co by se dělo, pokud by se nakonec u Merkelové nákaza prokázala. Pokud by politička nemohla ze zdravotních důvodů svou funkci vykonávat, podle článku 69 německé ústavy by jednoho z ministrů jmenovala svým zástupcem.

Tím je v současnosti ministr financí Olaf Scholz z koaliční SPD, který kancléřku zastupuje, pokud je například na zahraniční cestě nebo na dovolené. Neformálně nosí Scholz titul vicekancléře.

Foto: Profimedia.cz

Vicekancléř Olaf Scholz.

Pro případ, kdy není předseda spolkové vlády schopný vykonávat funkci delší dobu, přebírá vicekancléř jeho kompetence v plném rozsahu. To se v dosud v poválečné historii Německa nestalo.

Pokud by onemocněl i vicekancléř, počítají procedury i s jeho zástupcem. Tím je u Scholze ministr hospodářství Peter Altmaier z CDU.

V Polsku zemřeli dva kněží

V polské Vratislavi zemřeli na koronavirus dva muži ve věku 71 a 41 let, oznámilo to ve středu ráno polské ministerstvo zdravotnictví. U 15 zaměstnanců a 7 pacientů plicního oddělení vratislavského Centra plicních chorob se ve středu potvrdila nákaza, dalších 50 zaměstnanců je kvůli tomu v karanténě.

Celkem země ve středu dopoledne hlásila 12 mrtvých a 927 nakažených. Mezi oběťmi je i minimálně jeden duchovní. Osmašedesátiletý kněz z východního Polska se nejspíš nakazil během pohřbu od člověka, který se vrátil z Itálie.

Podle deníku Gazeta Krakowska na koronavirus zemřel i kněz z Malopolska. Úřady ovšem dosud oficiální příčinu úmrtí nepotvrdily. Devětapadesátiletý farář byl kvůli kontaktu s nakaženým knězem od 14. března v domácí karanténě. S knězem byli nedávno v kontaktu dalších duchovní z dalších osmi různých farností.

Věřící, kteří i navzdory doporučením zůstat doma chodili v poslední době do kostela, se teď podle Gazety Krakowské obávají o zdraví. „Dětem jsem zakázala vycházet z domu a přitom jsem sama mohla tu chorobu donést,“ cituje deník jednu z žen, která chodila do kostela teď dotčeného karanténou v neděli i ve všední den.

Katolická církev v Polsku nejprve k epidemii přistupovala liknavě, nařídila zvýšit počet mší, a absenci na nich dokonce někteří hierarchové označili za zradu boha. Nakonec doporučila věřícím sledovat bohoslužby v televizi či rozhlase. Polská vláda v úterý v rámci zpřísňování pravidel snížila maximální počet věřících na mších z 50 na pět.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené