Článek
Nástupce legendárního šéfa Daimleru Dietera Zetscheho podle listu Süddeutsche Zeitung pokračuje v úsporném kurzu a ještě ho rozšířil. Oznámí, že o místo přijde na 1 100 vedoucích zaměstnanců podniku, který vyrábí mimo jiné automobily Mercedes. Jde zhruba o desetinu všech manažerů, které Daimler v současnosti zaměstnává.
Úspory se podle listu dotknou také řadových zaměstnanců „u pásu”, konkrétní čísla by se ale mělo na 300 tisíc jeho podřízených dozvědět 14. listopadu, kdy Källenius představí své plány na investorském fóru v Londýně.
Na popularitě novému šéfovi určitě nepřidá ani fakt, že se v ohrožení ocitlo také očekávané zvyšování platů, proti čemuž už vystoupili odboráři. „Kvůli právním tahanicím nebo potížím s dodavateli nemůžete zkasírovat zaměstnance,” napsal šéf odborů v Daimleru Michael Brecht. Naposledy totiž automobilka sáhla na složitě dojednané kolektivní smlouvy při ekonomickém propadu před deseti lety.
Listu pak další zdroj z firmy sdělil, že po oznámení vládne mizerná nálada, zjitřené emoce a především nesouhlas s nastoleným kurzem. „Situace je sice horší, než jsme očekávali, ale rozhodně se neopakuje roku 2008,” napsal za odbory Brecht v hromadném e-mailu. Mluvčí firmy se k situaci nevyjádřil.
Nejsou peníze
Problém však spočívá v tom, že situace je možná ještě horší než v roce 2008. Zatímco úder ekonomické krize a s ním spojený propad hospodářství postihl všechny automobilky, za současné potíže, kdy firma ve druhém čtvrtletí vykázala více než miliardovou ztrátu, si koncern Daimler může do značné míry sám. Bývalý šéf Dieter Zetsche považoval dieselový motor za základní pilíř své strategie, jenže vypuknutí aféry Dieselgate, která podle Süddeutsche Zeitung stála 870 milionů eur, jeho stavbou dost otřásla. Dalších 18 miliard eur si pak firma musela vytvořit v rezervách pro případy, že by musela řešit dozvuky aféry – a tyto prostředky chybějí jinde.
Například při přepřahání směrem k elektroautům, které německé automobilky poměrně dlouho ignorovaly a pak za velké peníze a na poslední chvíli doháněly.
Oznámení o propouštění a zmrazení mezd není první konflikt mezi odbory a novým šéfem. Süddeutsche Zeitung upozornil na prezentaci k výrobě elektroaut, při které Källenius prohlásil, že výrobu elektropohonů ve fabrice blízko Stuttgartu nepovažuje za pravděpodobnou.
Odbory totiž celé měsíce usilují, aby se tato zásadní část vozů vyráběla interně místo předávání práce firmám zvnějšku. A zatímco dnes v továrně na motory pracuje 19 000 zaměstnanců, odboráři se bojí, že pro ně za pár let nebude práce.
Daimler tak podle všeho čeká hodně horký konec podzimu, protože ani jedna ze stran se zřejmě k ústupu nechystá. Minimálně to naznačuje výrok vrchního odboráře Brechta: „Než začnu mluvit o stávce, doufám, že všichni přijdou k rozumu.” Přesně tak zní ostrý start vyjednávání.
