Článek
Postupem času si ale vyzkoušel ještě celou řadu pracovních i životních rolí.
Jedno privilegium bych jako dítě Richardovi určitě záviděl. Když žil s rodiči v Krči, dostával od jisté paní Kadeřábkové korunu za každé sprosté slovo. Tomu říkám zajímavá brigáda. Ale jak pravil „Geňa“ v Ušáku: „Dneska by si musela vzít půjčku.“ Na dobu, kdy pivo stálo korunu osmdesát se vzpomínalo dobře.
Fotbal hrál závodně až do druhého ročníku na konzervatoři. Poté ale musel dát zelenému trávníku na dlouho vale, škola by takovou zábavu tanečníkovi stejně nepovolila. Až ve výrazně středním věku se ke kopacímu míči vrátil v Kunraticích, na závěr kariéry jako brankář s poněkud odlišným názorem na to, čím by se gólman měl v průběhu zápasu osvěžovat.
Ne každému se povede být osobním choreografem Karla Rodena. Richardovi ano. Ale asi to nebyl úplně nejjednodušší úkol. Jak říká o svém tehdejším svěřenci: „Co krok, to chyba.“ Ovšem to, že pracoval jako choreograf i na muzikálu Krysař, mělo zásadní vliv na další Genzerův život. Při této práci se pracovně potkal s Michalem Suchánkem, s nímž ho kromě přátelství pojí i úspěšná spolupráce na mnoha projektech.
V posledních letech potkávají televizní diváci Richarda především jako součást Partičky. Podle něj se v ní scházejí tyto čtyři charaktery: Inženýr, mimozemšťan, všeználek a mentální bazar. Jak jsou tyto role rozděleny i mnoho dalšího ze života Richarda Genzera, se můžete dozvědět v Ušáku číslo 109.
