Článek
Pád ukrajinského boeingu u Teheránu (8. 1. 2020)
Íránské ozbrojené síly sestřelily ukrajinské letadlo. Zahynulo v něm 176 lidí.
Ještě 10. ledna se Írán snažil zatajit důkazy, o den později prohlásil, že letadlo sestřelil kvůli „lidské chybě“.
Vražda Chášakdžího (2. října 2018)
Novinář Džamál Chášakdží vstoupil 2. října 2018 do budovy saúdského konzulátu v Istanbulu, odkud se už nikdy nevrátil.
Saúdská Arábie až 20. října přiznala, že Chášakdží byl na konzulátu zabit.
Let Iran Air 655 (3. července 1988)
Americký křižník USS Vincennes sestřelil íránský airbus nad Perským zálivem. Nepřežil nikdo z 290 lidí na palubě.
Pentagon sestřel přiznal po několika hodinách. USA nicméně trvaly na tom, že šlo o akt sebeobrany. Prezident George Bush starší se odmítl omluvit.
Katyňský masakr (1940)
Sovětský svaz nechal povraždit asi 22 000 polských zajatců vězněných v koncentračních táborech.
Za zločin stalinismu označil masakr po letech sovětského popírání Michail Gorbačov v roce 1990.
Ustický masakr (27. 6. 1980)
Let Itavia 870 mířící z Boloně do Palerma se zřítil poblíž ostrova Ustica do moře. Nepřežil nikdo z 81 lidí na palubě.
Odhalení příčiny přišlo až 28. 1. 2013. Italský nejvyšší kasační soud označil za pravděpodobnou příčinu sestřel italským, francouzským nebo americkým stíhačem, kteří pronásledovali libyjský letoun.
Let Siberia Airlines 1812 (4. října 2001)
Letadlo ruské společnosti Siberia Airlines skončilo v Černém moři poté, co ho zasáhla raketa vypálená během ukrajinského cvičení. Zemřelo v něm 78 lidí.
Ukrajina až 12. října připustila, že letoun pravděpodobně nedopatřením sestřelila raketa systému S-200 vypálená při cvičení námořnictva.
Nankingský masakr (přelom 1937-38)
Japonští vojáci v prosinci roku 1937 rozpoutali sérii hromadných poprav čínských vojáků i civilistů. Počet mrtvých není znám, odhady počtu obětí se pohybují mezi 10 000 až 430 000.
Japonsko se oficiálně dosud nepřiznalo. Jako první se k činům přiznal japonský generál Širó Azuma v roce 1987.
