Článek
„Protože je muzeum kvůli koronaviru uzavřené, uvidí lidé výstavu jen skrz nasvětlená přízemní okna muzea na Vratislavově náměstí. Výstava, která potrvá od 18. března do 11. dubna, je první, kterou muzeum nabízí jen v oknech,“ řekla kurátorka muzea Alice Hradilová.
Drahoslava Horká se výrobě kraslic věnuje déle než 30 let. Zatím vyzkoušela asi 90 nejrůznějších technik jejich zdobení, další dvě desítky na vyzkoušení teprve čekají. Jednoduché návody často viděné na internetu, jak obarvit vajíčka pomocí rostlin, plodů nebo slupek podle ní úplně nefungují. „Je tam třeba kopřiva a vajíčko krásně zelené nebo borůvka a krásně fialová kraslice. To ale v žádném případě tak jednoduše neobarvíte, jsou na to různé triky a techniky, chce to zkoušet. Třeba použití slupek z cibule, to je velký kumšt. Za 30 let, co to dělám, jsem se teprve loni odvážila je použít,“ řekla Horká.
Kraslice vyrábí na zakázku, ale i pro svoji stálou sbírku, která už má 2204 kusů. Ročně na výrobu kraslic vyfoukne s pomocí všech členů rodiny až 900 vajec včetně husích nebo pštrosích. Vyrábí i kraslice z netradičních materiálů, rozpracovanou má rekordně velkou, která měří takřka metr. Její polystyrenový základ bude zdobený koženými květinami. „Chtěla jsem ukázat, jak všelijak se kraslice dá nazdobit. Vybere si každý, jsou tam tradiční voskové techniky, batiky i moderní quilling (zdobení pomocí proužků papíru),“ řekla Horká.
Při zdobení kraslic se někdy drží známých vzorů typických pro jednotlivé regiony, včetně kraslic z Vnorova, které mají nafialovělou barvu a zdobí se seříznutým husím brkem drobnými trojúhelníčky. Podoba jiných vzniká jen na základě fantazie. Oblíbené jsou pro ni i motivy obrazů Josefa Lady. Letos podle ní byla populární vajíčka v odstínech šedé a žluté nebo s dokresleným notovým zápisem lidových písniček.
Horácké kraslice byly podle Hradilové v 19. století tradičně zdobené rostlinnými motivy, vyobrazovali se na nich ale také světci, lesní zvěř nebo různá řemesla. Část dekorů byla přejatá z krajek typických pro Horácko.
Horácko je etnografická oblast na pomezí Čech a Moravy, částečně se překrývá s dnešním Krajem Vysočina. Jeho specifika jsou odvislá od kopcovité krajiny s méně úrodnou půdou a chladnějším podnebím.
