Hlavní obsah

Na nové zóny KRNAPu hledí starostové s obavami. Bojí se omezení cestovního ruchu

Starostové krkonošských obcí se obávají, že změna zonace národního parku vyžene turisty a negativně ovlivní tamní cestovní ruch. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

27. 1. 2019 9:47

Obyvatelé krkonošských obcí jsou závislí na tamním cestovním ruchu. Starostové obcí v nejvyšších českých horách proto s obavami hledí na připravovanou změnu zonace Krkonošského národního parku, která by měla začít platit už letos. Jeho nejpřísněji chráněná zóna se rozšíří o 340 hektarů.

Článek

Po zániku textilního a sklářského průmyslu začali být lidé v Krkonoších existenčně závislí na cestovním ruchu. Starostové tamních obcí nyní proto vyjadřují obavy z možného negativního vlivu změn zonace Krkonošského národního parku (KRNAP). Dnešní první zóna, tedy nejpřísněji chráněné území, se rozroste o 340 hektarů, mimo jiné i v okolí Černé hory, kde mají obce a skiareály své plány.

„Máme tam svá katastrální území a zde je to velmi citlivé, protože jednáme o propojení s Janskými Lázněmi a Černým Dolem,“ říká starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek. Okolí Černé hory je však jedním z území, kde žije vzácný pták tetřívek obecný. Jeho populace se v Krkonoších a Jizerských horách neustále snižuje a tetřívkovi do roku 2040 v této lokalitě reálně hrozí vyhynutí. V Krkonošském národním parku proto vyhlásili rok 2019 Rokem tetřívka a jeho populaci se budou snažit různými způsoby zachránit, pomoct svým chováním mají i turisté a obyvatelé hor.

Na život a podnikání v nejpřísněji chráněné zóně a navíc v lokalitách s výskytem tetřívka je už deset let zvyklá podnikatelka Klára Sovová, která ve východních Krkonoších provozuje Luční a Labskou boudu. Ty patří mezi několik málo objektů v první zóně. Podnikání v přísně chráněném území s sebou nese například komplikace s dopravou, k Luční boudě je možné přijet autem či sněžným skútrem jen se zvláštní povolenkou, turisté si tam musí vyšlápnout po svých, komplikovanější než v jiných zónách jsou i stavební řízení.

„U Luční boudy je i speciální ptačí rezervace Natura2000. Já jsem tetřívka tedy ještě nikdy neviděla, ale věřím, že tam někde je. Zatím i to s KRNAPem, a za to bych jim chtěla poděkovat, řešíme tím způsobem, že nám pan ředitel zavolá: teď před setměním si tetřívek shání samičku, buďte tak hodní a nejezděte. Snažíme se to dodržovat,“ popisuje Sovová kompromisy, které musí při svém podnikání dělat. Přísná pravidla dokládá třeba i její už 15 let trvající soudní spor se správou parku, od které v minulosti dostala čtvrtmilionovou pokutu za koncert skupiny MiG 21, který na Luční boudě uspořádala v roce 2006. Možnost pořádat v budově hudební produkce povolilo ministerstvo až o dva roky později.

Tetřívek je však jen malým dílkem skládačky kolem změny zonace parku.

Představitelé obcí si stěžují, že nové členění parku a z něj vyplývající práva a povinnosti jsou zatím nekonkrétní a oni nevědí, jaká bude jejich budoucí interpretace ze strany ochránců přírody. Obce by měla spadat do nové zóny kulturní krajiny, ze které zatím nedokážou vyčíst, jakým způsobem se budou moct rozvíjet.

„Pro většinu obcí je to nečitelné a my nevíme, jak si KRNAP některá ustanovení vysvětluje, a neradi bychom, aby si to vysvětloval tak, že u nás už nedojde k rozvoji a nebudeme moct pořádat akce a vrátíme se tak o pár let zpátky,“ vysvětluje svoji hlavní obavu starosta Malé Úpy Karel Engliš. Jeho obec měla před druhou světovou válkou tisíc stálých obyvatel, v současné době jich je jen 145. „Pokud tady chceme ty lidi mít, aby se boudám a hospodám dařilo, musíme sem dostat hosty a na něco je nalákat,“ krčí rameny Engliš.

Rozvoj obce a ochrana přírody jsou tam v konfliktu už dnes. „Máme tu běžeckou cestu, která vede krásným terénem, ale vzhledem k tomu, že je tam tokaniště tetřívka, nelze ji tam rozvíjet. KRNAP by se měl snažit o ochranu přírody, ale na druhou stranu musí pochopit, že lidé, kteří tady žijí, žijí z cestovního ruchu,“ říká starosta a dodává, že konkurence turistických míst v Česku je velká a bez rozvoje krkonošské obce o turisty mohou přijít.

„Tady de facto každý druhý pracuje ve službách a kdo ne, je na turistickém ruchu přímo nebo nepřímo závislý sekundárně. Není to jenom o lyžování, máme tady i běžkaře a letní turisty. Rozšíření zonací může tyto návštěvníky odradit,“ říká Tomášek z nedaleké Pece.

Slova starostů potvrzují i oficiální čísla Asociace horských středisek. Cestovní ruch je podle ní výhodný nejen pro horaly, ale také pro ekonomiku. „Podle studie, kterou jsme si nechali zpracovat, horská střediska v celé České republice mají roční přínosy do veřejných rozpočtů zhruba 12,6 miliardy korun. Zaměstnávají pak zhruba 46 tisíc lidí,“ říká ředitel asociace Libor Knot. Na těchto číslech se samotné Krkonoše podílejí zhruba 30 procenty.

Omezení pohybu osob v Krkonoších bude podle nové zonace vymezeno nikoliv zónou, ve které se daná lokalita nachází, ale vymezením takzvaných klidových území. „Velmi laicky řečeno se běžného turisty nebo obyvatele nová zonace nedotkne, protože žádné zpřísnění neplánujeme. Zákazy, které v národním parku platí, jsou už nyní dané zákonem nebo budou určena klidovým územím,“ říká mluvčí zóny KRNAP Radek Drahný. Bát se podle něj nemusí ani starostové, jejich schválené projekty nebudou zonací ohroženy.

Drahný se ohrazuje i proti argumentaci starostů, že jim změny přijdou nečitelné a nikdo s nimi o nich příliš nekomunikoval. „Poslední rok jsme připravovali návrh nové zonace a ten jsme koncem roku projednali s naším zřizovatelem, Ministerstvem životního prostředí, které muselo schválit metodiku. Přicházet kdykoliv předtím by nebylo smysluplné, protože bychom jim ukazovali jen pracovní materiál. To by vůči našim partnerům v regionu nebylo fér,“ dodává mluvčí. Ministerstvo metodiku odsouhlasilo před několika týdny.

Podle nové zonace v Krkonoších zanikne dosavadní označení zón od jedničky do trojky a vzniknou přírodní zóna, přírodě blízká zóna, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované