Článek
Mánie okolo umělé inteligence neboli AI ( zkratka z anglického slova artificial intelligence) nemá jen dopady na americké burzy, které táhne nahoru, ale i na celou americkou ekonomiku. Jen za letošní rok se očekává, že největší americké technologické společnosti Amazon, Microsoft, Alphabet nebo například Meta investují zhruba 350 miliard dolarů do umělé inteligence.
A taková suma peněz se už odráží na celém americkém hospodářství. „V první polovině roku 2025 přispěly investice související s umělou inteligencí k ekonomickému růstu 1,1procentním bodem, čímž předstihly americké spotřebitele jako motor expanze,“ vyčíslila Stephanie Aliaga, stratéžka globálních trhů společnosti J.P. Morgan Asset Management.
Nejen investice, ale i efekt bohatství
Za první pololetí přidala americká ekonomika 1,6 procenta. Podle řady ekonomů představují investice okolo AI více než polovinu letošního růstu.
Podle ekonoma Harvardovy univerzity Jasona Furmana byl ostatně růst hrubého domácího produktu (HDP) v USA v první polovině roku 2025 tažen téměř výhradně investicemi do datových center a technologií pro zpracování informací. Bez nich by podle něj byl růst HDP na roční bází jen 0,1 procenta, což je fakticky stagnace. To jen podtrhuje, jak jsou pro americké hospodářství důležité investice do datových center.
A nejde jen o samotné investice a jejich výši. Sázka na AI totiž táhne nahoru americké burzy, kde mají Američané zainvestováno nejvíce svých úspor v historii. Přímé a nepřímé investice do akcií včetně podílových fondů a penzijních plánů dosáhly ve 2. čtvrtletí rekordní výše 45 procent z celkových finančních aktiv domácností, vyplývá z dat americké centrální banky Fed.
Americké akcie podle klíčového ukazatele newyorské burzy – indexu S&P 500 – přidaly 12,5 procenta. Hodnota technologických akcií podle indexu Nasdaq 100 se zvýšila dokonce o zhruba 15,6 procenta.
Při růstu hodnoty majetku jsou přitom domácnosti ochotnější utrácet, přestože jejich příjmy zůstaly stejné. Jde o takzvaný efekt bohatství. Investice a zároveň efekt bohatství, které boom AI vytvořil, pak podle manažera hedgeového fondu Praetorian Capital Harrise Kuppermana nyní představují velmi nepřiměřený podíl na růstu americké ekonomiky.
„Ve skutečnosti by bez rozvoje umělé inteligence americká ekonomika pravděpodobně balancovala na hranici recese,“ upozornil Kupperman.
Podobný názor mají i další experti. „Bez AI boomu by USA možná už byly technicky v recesi. Investice do AI zkreslují pohled na celou širší globální ekonomiku, protože jsou vysoce lokalizované,“ popisuje Vojta Roček, partner Presto Tech Horizons.
Recese se definuje jako pokles reálného hrubého domácího produktu dvě čtvrtletí po sobě. Americké hospodářství se jí zatím vyhnulo, protože ve druhém čtvrtletí se výkon ekonomiky meziročně zvýšil o 3,8 procenta po té, co v prvním kvartálu se ekonomika meziročně propadla o 0,6 procenta. Na hraně recese by se hospodářství v USA dostalo i podle zmíněného Furmana.
Investice v průmyslu přitom klesají sedm měsíců v řadě podle Institute for Supply Management, což je je nejstarší a největší asociace pro řízení dodávek na světě. Stavebnictví pak stagnuje kvůli stále zvýšeným úrokovým sazbám v USA a rostoucím nákladům.
Jednoduše řečeno: stav americké ekonomiky bez investic největších technologických firem světa je neradostný. „Administrativa prezidenta Donalda Trumpa má štěstí, že se objevil AI boom,“ uvádí hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management Jaroslav Vybíral s tím, že bez něj by americká ekonomika byla blízko recesi.
Technologie AI se tak stala klíčovým motorem růstu v době, kdy je míra nezaměstnanosti 4,4 procenta, což je nejvíc od října 2021, kdy svět stále zažíval pandemii onemocnění covid-19. Stagnují i investice do výstavby bytů a domů. I stavebnictví tak zachraňuje výstavba datových center. „Je férové říct, že AI se stala hlavním motorem letošního růstu americké ekonomiky,“ sdělil agentuře Bloomberg Karen Dynanová, profesorka ekonomie na Harvardově univerzitě.
Pokud se navíc naplní odhady expertů, tak AI potáhne americkou ekonomiku i nadále. V příštích pěti letech se totiž do budování datových center pro AI po celém světě bude investovat spousta peněz. Celkovou výši odhaduje poradenská firma McKinsey na 5,2 bilionu dolarů, přičemž většina půjde na výstavbu v USA, kde investují především největší technologické firmy světa jako Microsoft, Meta, Alphabet či Amazon.
Pro americké hospodářství ale představuje současná závislost na investicích do AI obrovské riziko. „Dopad na ekonomiky je dvojsečný – vybuduje se masivní infrastruktura, která může dlouhodobě sloužit. Ale část investic skončí jako ztráta, když projekty založené čistě na AI hypu nenajdou udržitelný byznys model,“ upozorňuje Václav Svátek, generální ředitel a zakladatel společnosti ČMIS.
Varování před bublinou AI
Ztráty by se ale nepříznivě projevily na americkém HDP. Ostatně i případné zpomalení investic by mělo negativní vliv. „Pokud by firmy osekaly výdaje na AI, tak by ekonomika zpomalila,“ dodává portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Snadno se může rozplynout i zmíněný efekt bohatství, který působí na obě strany. Při poklesu cen akcií by se domácnosti cítily chudší a začaly by šetřit, což by srazilo ekonomický růst.
V minulých týdnech ostatně začaly americké kapitálové trhy padat kvůli obavám z bubliny okolo AI. Před ní varoval i proslulý investor Michael Burry, který se proslavil sázkou na propad cenných papírů krytých hypotékami během let 2007 a 2008.
A Burry není sám. I samotný šéf Alphabetu Sundar Pichai v rozhovoru pro BBC prohlásil, že současná vlna investic do AI je „mimořádný okamžik“, ale uznal „prvky iracionality“ na trhu, čímž zopakoval varování před nezřízeným běsněním během technologické bubliny z přelomu tisíciletí. Z motoru americké ekonomiky by se proto mohla snadno stát velká brzda.
