Hlavní obsah

Nahrávka Schola Gregoriana Pragensis vychází ze zakládací listiny Rečkovy koleje

Foto: ČTK

Ilustrační foto.

Reklama

Dramaturgie nové nahrávky souboru Schola Gregoriana Pragensis vychází ze zakládací listiny Rečkovy koleje pražské univerzity z roku 1438. Ta stanovovala studentům jejich hudební povinnosti v liturgickém provozu na každý den.

Článek

„Album s názvem Septem dies obsahuje také skladby světské, které patrně zněly mimo bohoslužby ve volném čase studentů. Soubor skladby z alba letos poprvé koncertně představil v polovině června na festivalu Concentus Moraviae,“ uvedl vedoucí Schola Gregoriana Pragensis David Eben.

„Jedním z hlavních poselství, které jsme chtěli tímto projektem sdělit, je fakt, že studenti na univerzitě zpívali, hudba byla součástí jejich každodenního života. Myslím, že tato skutečnost není příliš známá. Společenství studentů a profesorů bylo také církevním společenstvím. Zněla tam tudíž liturgická hudba, gregoriánský chorál. Kromě toho se konala různá neformální setkání, kde byl prostor i pro jiný druh hudby včetně té světské,“ řekl Eben.

Schola Gregoriana Pragensis program s názvem Hudba na pražské univerzitě 1360-1460 uvede do konce roku na několika koncertech. Nejbližší se koná 25. července v nedostavěném gotickém chrámu v Panenském Týnci v rámci festivalu Rosa Bohemica. „Obecně nejčastěji zpíváme v kostelích, tato hudba je převážně hudbou duchovní a její místo je také z akustických důvodů v sakrálních prostorách,“ řekl Eben.

Nahrávka Septem dies zahrnuje gregoriánský chorál, dobový písňový repertoár i vícehlasé skladby Bernarda de Cluny, Petra Wilhelmi de Grudencz a Antonia da Cividale. Hostem souboru je švýcarská clavisimbalistka Corina Marti.

Hlavní inspirací pro vytvoření nahrávky Septem dies jsou historické dokumenty, které jsou součástí zakládací listiny koleje pražské univerzity založené v roce 1438 Janem z Ledče, řečeným Rečkem. V listině je mimo jiné stanoveno, jaké bohoslužby se mají v koleji slavit a jak se na nich mají studenti podílet. Každý den v týdnu měl své specifické tematické zaměření, které určilo základní kostru nahrávky. Ta obsahuje i hudbu světskou, instrumentální, jež byla studentům opakovaně zakazována.

„Přidali jsme ke každému dni i něco mimo liturgii, co znělo při různých společenských příležitostech. Zajímavé jsou stále aktuálně znějící texty, například když si studenti stěžují na těžký uděl vzdělance, kterému ani vysoká úroveň vzdělání nezaručí dobré živobytí,“ podotkl Eben.

Součástí CD je knížka se studií univerzitního hudebního života 15. století. Autorem komentáře v bookletu alba je Jan Ciglbauer z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Jsou to dva svébytné produkty – rozsáhlá textová část, která shrnuje celé téma alba, a vedle toho samozřejmě hudební CD. Jedná se tedy o kolektivní dílo, za nímž stojí vedle našeho souboru i práce kolegů muzikologů Jana Ciglbauera a Lenky Hlávkové,“ upřesnil Eben.

Mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis založil David Eben v roce 1987. Sbor se věnuje středověké duchovní hudbě se zaměřením na interpretaci gregoriánského chorálu. Jejich poslední album Carolus IV. věnované hudebnímu životu v Praze v době panování Karla IV. bylo v roce 2016 vybráno jako „nahrávka měsíce“ na internetovém portálu MusicWeb International.

Reklama

Související témata:

Doporučované