Hlavní obsah

Nakažených může být asi desetkrát víc, říká expert z Babišova týmu

Foto: vlada.cz

„Budeme schopní testovat 20-25 tisíc lidí denně. Víc už u nás ztrácí smysl,“ říká expert Marián Hajdúch.

Reklama

5. 9. 13:30

„Musíme si zvyknout, že do vakcíny proti covidu náš život nebude normální,“ říká odborník Marián Hajdúch. Vede Laboratorní skupinu při Ministerstvu zdravotnictví, která radí vládě, jak bojovat s koronavirem.

Článek

Musíme se naučit žít s covidem? Zvládnou laboratoře nápor lidí při sezoně respiračních onemocnění? Proč zase musíme nosit roušky? Na to v rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídal Marián Hajdúch, jeden z předních odborníků v oblasti výzkumu léčiv a molekulární onkologie v Česku. Zároveň Babišovu vládnímu týmu radí v boji s koronavirem a vede Laboratorní skupinu při resortu Ministerstva zdravotnictví.

Jeho tým na olomoucké univerzitě od půli srpna testuje zaměstnance ostravsko-karvinských dolů na onemocnění covid. V laboratořích vyhodnotili 4832 vzorků a pouze 21 pozitivních jedinců. I to však expertům dává překvapivé zjištění. „Máme v populaci až čtyři promile pozitivních jedinců, o kterých vůbec nevíme. Kdybychom to propočítali na incidenci v Moravskoslezském kraji, tak lze orientačně říct, že na jednoho, o němž víme, bude přibližně deset nakažených, o nichž nemáme ponětí a jsou možnými nosiči infekce. Skrytá virová nálož v populaci je nyní poměrně významná,“ říká.

Lze to vztáhnout k celému Česku?

Data by se s větším nebo menším zkreslením dala extrapolovat na zbytek republiky úměrně na existující výskyt nemoci v jednotlivých regionech. Tam, kde je větší výskyt, lze očekávat i větší záběr infekce, která skrytě probíhá v populaci.

Máme nyní nějakých sedm tisíc nakažených. Může jich být až desetkrát víc?

Ano, je to pravděpodobný odhad, který není daleko od toho, co jsme viděli při sérologických studiích, které jsme prováděli na Litovelsku. Tehdy byl poměr 1:3-4 a není to číslo, které by se tak zásadně lišilo. Mě osobně to docela překvapilo. Ale zaměstnanci OKD jsou specifická populace, takže ke zevšeobecnění na celou Českou republiku jsem opatrný. Horní hranice odhadu může být až 1:50. My se spíš kloníme k té dolní, protože populace je atypická z hlediska rozložení věku, pohlaví a dalších charakteristik.

Jsou všichni šiřiteli?

To se nedá říct. Množství viru, které u těchto jedinců zachytáváme, je zhruba o jeden až dva řády nižší než u lidí, kteří přichází na diagnostiku. Ti mají symptomy nebo je pošle epidemiolog. Ano, koronavirová infekce prochází populací a s tím se nedá nic moc dělat, a to ve všech regionech České republiky. Nezbývá, než ji co nejvíc kontrolovat ve smyslu populační nálože a ochránit tak rizikové skupiny.

Když jsme spolu hovořili v květnu, neměl jste jasnou odpověď, zda bude dřív vakcína nebo „promoření“ populace. Víte už víc?

Když si to propočítáte s tím, že průměrná délka onemocnění je asi 14 dní - i s tím hypotetickým poměrem 1:10 vzhledem ke zjištěným případům - tak se za rok dostanete velmi orientačně k jednomu milionu lidí, kteří se s tím setkají. Pokud imunita proti covidu nebude dlouhodobá a bude platit to, co pro jiné koronaviry - tedy že trvá asi 45 týdnů - tak ten promořovací koncept bohužel není reálný. Navíc už teď máme popsané případy reinfikací u stejného nemocného v horizontu několika měsíců.

Musíme si tedy zvyknout, že se koronavirus zařadí po bok dalších běžných nemocí?

Samozřejmě. Promoření bude trvat delší dobu. Jednou se s tím setkáme pravděpodobně všichni. Opakované infekce budou snad probíhat v lehčí formě. Věřím, že nějaké paměťové buňky si náš imunitní systém zachová. Světlem na konci tunelu je vakcína. Věřím, že v polovině příštího roku bude k dispozici i pro naše občany.

Jaké je řešení?

Snažit se omezovat šíření a držet infekci na kontrolovatelném množství. Ano, většina lidí má asymptomatický průběh, ale přes polovinu přenosů je právě od nich. To znamená, že stoprocentně neumíme ochránit rizikovou populaci - a nedokázal to nikdo na světě bariérovými opatřeními. Jediné, co reálně funguje, je dostatečně masivní testování napojené na trasování kontaktů, což je vlastně systematické snižování virové nálože v populaci.

Vedete tým, který koordinuje laboratorní testování napříč republikou. Jaká je jeho aktuální kapacita?

Je to přes 17 tisíc testů denně. Nyní jich děláme 10 až 11 tisíc, takže rezerva systému je dostatečná. Navíc se buduje páteřní síť laboratoří a odběrných míst. Myslím, že v říjnu se to číslo významným způsobem navýší. Nejde to udělat ze dne na den.

K jakému číslu tedy směřujete?

Považuji za rozumný horní limit pro testování v Česku ve srovnání s jinými zeměmi kolem 20-25 tisíc testů za den. Vyšší číslo už ztrácí význam, znamenalo by selhání protiepidemických opatření.

Ptám se proto, že jakmile s podzimem přijde sezona respiračních onemocnění, může být mnohem víc žádostí. Nebojíte se zahlcení laboratoří?

K tomu připravuje opatření klinická skupina na Ministerstvu zdravotnictví. Bude to indikační manuál k testování. Chci ale věřit, že taková situace nenastane. Připravujeme se na různé scénáře, včetně prioritizace testování. Současně se vyvíjejí nové testy, které snad budou jednodušší a rychlejší, bohužel někdy na úkor citlivosti. Například i v našich laboratořích vyvíjíme ve spolupráci s dvěma dalšími českými firmami LAMP test, pro který nebude potřeba složitého laboratorního zařízení. Je to principiálně velmi jednoduchá věc, výsledek se dá odečíst okem. Také finalizujeme studii na samoodběrových systémech, čímž bychom odstranili velkou bariéru, která v tom systému je. To znamená nutnost zajít na odběrná místa. Když systém posuneme blíž k vyšetřovanému člověku, tak to zprůchodní a zrychlí celý systém.

Jak jsme tomuto systému blízko?

Testy na sliny existují, i když mají významně nižší citlivost než současné stěry. Pracujeme na něčem lepším. Uvidíme, jestli se to podaří. Do měsíce bychom mohli mít relevantní data.

Můžete být konkrétnější?

Nemohu.

A je to také na bázi slin?

Ne. Víc bych ale zatím nechtěl říkat.

Od půli srpna hromadně testujete v OKD. Jaká je tedy zkušenost pro jiná plošná testování?

Byl jsem příznivě překvapen, že máme zaměstnavatele, kteří k tomu takto zodpovědně přistoupili. To riziko opětovného uzavření dolů není malé. Je to vysoce rizikový provoz. Ale neměl by to být paušální návod pro všechny zaměstnavatele, většina provozů zvýšené riziko šíření infekce nemá. Plošné preventivní testování by také mohlo zablokovat testovací kapacity pro nemocné a vedlo k ohromnému množství testů bez skutečného dopadu. Ale jsou oblasti, kde to stojí za zvážení, zejména u kritické infrastruktury státu.

Mluvili jsme až o 25 tisících testovaných za den. Máte nějaký výhled, jak dlouho takové testování lidí může trvat?

Na to, co se stane, neexistují věrohodné simulace. Nedá se říct, co bude o Vánocích. Do značné míry to bude záviset na občanech republiky, jak budou odpovědní. Perfektně dodržovali opatření na začátku epidemie a bohužel obrat o 180 stupňů se také podílel na situaci, v níž se teď nacházíme. Také si myslím, že je třeba mít větší odvahu k protiepidemickým opatřením v regionech, kde se nákaza vyskytuje ve vysoké míře.

Jak tedy být odpovědný?

Jsou léta popsané tři základní pilíře. Bariérová ochrana jako třeba roušky. Mytí a dezinfekce rukou a sociální distanc. To víme, že funguje. Kdybychom neměli do vakcíny jen půl až tři čtvrtě roku, tak je na zvážení, jestli se tak moc snažit. Ale vnímám odpovědnost k rizikovým skupinám obyvatel a kvůli několika měsícům do jejich bezpečné ochrany bychom to neměli vzdávat, zaslouží si svoji šanci. Věřím, že se dá najít přijatelný kompromis mezi ochranou rizikových občanů a výkonnostními parametry naší ekonomiky.

Pořád je tu otázka ekonomika versus míra prevence. Kde je podle vás hranice po půlročních zkušenostech s covidem?

Nepřál bych si, aby došlo k zavření země. Ale k tomu u nás na rozdíl od jiných zemí nikdy nedošlo. Většina lidí chodila do zaměstnání. Myslím, že je důležité udržet v chodu školy tak, aby rodiče mohli chodit do práce a společnost mohla fungovat. Ale život do vakcíny asi nebude zcela normální. Nelze ho zajistit tak, jak jsme byli zvyklí. Nikdo nenašel chytřejší řešení než testovat populaci a snižovat rychlost šíření epidemie. Ano, většina případů je bezpříznakových, ale vidíme, že nám narůstá počet hospitalizovaných. Přibývá i nakažených nad 65 let. Díky prázdninám došlo k preferenčnímu šíření mezi mladými lidmi, kteří s tou infekcí většinou nemají problém, ale jsou i výjimky. Cílem má být potlačit šíření viru v populaci a tím ochránit rizikové skupiny i ekonomiku, jsou to ostatně propojené nádoby.

K tomu je také potřeba fungující testování. Předávají si nyní laboratoře efektivně vzorky, když se někde nakupí?

Ano, vzorky při vyčerpání kapacity přesouvají. To se děje opakovaně. Zpracovávali jsme vzorky pro přetížené laboratoře v Praze i Ostravě. Opakovaně pro Ústřední vojenskou nemocnici, kde došla chemie. Snažíme si vycházet vstříc, abychom byli schopní zajistit chod diagnostiky. Jsem si jistý, že kolegové pomůžou na oplátku nám, pokud by taková potřeba nastala.

V OKD děláte vysokokapacitní testování a výsledky lidem doručíte do 36 hodin, což umožňuje plná elektronizace systému. Využíváte k tomu váš softwarový systém CovIT. Je to konkurence Chytré karantény v technologické rovině?

Vůbec ne. Doplňuje se to. Využíváme e-žádanky Chytré karantény a reportujeme do státních registrů i krajských hygienických stanic. Ale pochopte, při takovém množství odebíraných testů z různých odběrových míst musíte být napojení na jednotné informační soustavy. Každá nemocnice má úplně jiný informační systém, totéž často platí pro laboratoře. Když třeba zpracováváme vzorky z pěti odběrných míst v pěti nemocnicích, každá z nich používá speciální systém. Ten přenos informací není kompatibilní. Velmi obtížně se nám daří zajistit stejné čárové kódy napříč všemi odběrovými místy. To můžete zajistit jen s jednotným informačním systémem. Je také důležité, aby lidé a lékaři dostávali plnohodnotný výsledek. A to není jen SMS zpráva. Potřebujete informaci o tom, kdo je provedl, jaký je plný výsledek, jaké je navazující doporučení, kam volat. Tyto věci nedostanete do jedné zprávy. To není o soutěži s dodavateli laboratorních informačních systémů. Musíme dostat pod kontrolu způsob vydávání výsledků a zajistit jejich dostupnost na jednotném portálu.

Prosadíte CovIT do celé republiky?

To vůbec nevím.

Slyšeli jsme o případech, že se třeba lékař z laboratoře vůbec nedozví, jaký výsledek měl jeho pacient. Pomůže CovIT v tomto ohledu?

Ano, když máte výsledky na jednom místě, tak je můžete k lékařům dostat. Umožní se jim třeba registrace prostřednictvím portálu zdravotních pojišťoven, ale… Možných řešení je více, jejich předpokladem je mít výsledky na jednom místě, pokud možno ve stejném formátu.

Jak dál se ten systém může rozšířit?

My jsme zrovna dnes dodělali samoreportovací modul, který usnadní práci hygienikům. Lidé, kteří byli pozitivně testovaní, nebudou čekat na telefonát z hygieny, ale informace o tom, že byli pozitivně testovaní, přijde SMS zprávou a na výsledkovém portálu www.covidlab.cz si pod zabezpečeným přihlášením půjde stáhnout výsledek i s doporučením, jak postupovat dál. To se ostatně běžně děje již dnes. Navíc si budou moci v samoreportovacím systému připravit seznam epidemiologicky relevantních kontaktů, které do aplikace vloží a nemusí je z nich při telefonickém rozhovoru hygienik páčit. To významným způsobem zdržuje - představte si, že máte třeba 50 kontaktů, které během rozhovoru musíte zapsat. Pacient má více času, může si v klidu utřídit myšlenky, vzpomenout si, s kým se v posledních pěti dnech potkal, shromáždit kontakty a jejich telefony, hygieně to dost usnadní práci. To je nesmírně důležité, když máme denně 650 potvrzených případů a jsme na hraně trasovací kapacity. Třeba pražská hygiena teď už nestíhá a nemá jí s trasováním kdo pomoct - zvýšený výskyt infekce je skoro ve všech regionech.

Ano, hygienici jsou stále víc pracovně přetížení. Jak dlouho mohou vydržet?

To je spíš otázka na ně. Ale je třeba hledat cesty, jak kapacity navýšit a jak lidem umožnit například samotrasování. Reálně pozitivně testovaní občané stejně svým kontaktům volají. Stejně řeknou: Dej si pozor, mám covid, byli jsme před dvěma dny spolu v restauraci. Umím si představit samotrasování především u méně rizikových kontaktů. Epidemiolog má totiž nezastupitelnou funkci v posouzení rizikovosti těžkého průběhu infekce, zejména při kombinaci způsobu kontaktu a věku s dalšími onemocněními.

Jste dlouhodobě členem poradních týmů vlády. Ministerstvo zdravotnictví schytalo kritiku za komunikaci. Jak nyní funguje ten rozhodovací systém a jak vzniká finální rozhodnutí?

Nehlasujeme, ale hodně diskutujeme. Epidemiologická opatření rozhodují primárně epidemiologové a vedení resortu. Samozřejmě každý má příležitost říci svůj názor, snažíme se názorově sjednotit. Nepopírám, že to je někdy velmi těžké.

A když shoda není, zvítězí silnější hlas?

Spíš názorová většina. Tak to v životě bývá. Nikdy nebudete mít stoprocentní souhlas v tak velké skupině odborníků. A to je myslím dobře.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené