Hlavní obsah

Nálezy hrobů šokovaly Kanaďany. Země stojí na genocidě, říká expertka

Foto: Profimedia.cz

„Na každém dítěti záleží.“ Kanadou otřásly nálezy stovek hrobů u internátních škol.

Reklama

Článek

Další a další objevy neoznačených hrobů. Většinovou veřejnost v Kanadě hrůzné nálezy šokují, domorodé obyvatele nikoliv. „Není to pro ně nic nového,“ říká kanadistka Denisa Krásná.

Od května se našlo v různých koutech Kanady několik pohřebišť nedaleko rezidenčních škol, kam kanadské úřady umisťovaly děti původních obyvatel. Celkem už jde o více než 1 300 neoznačených hrobů, k poslednímu nálezu došlo v Britské Kolumbii na začátku týdne – objeveno jich bylo 160.

„Pro domorodé obyvatele jde spíš o potvrzení něčeho, co se už delší dobu vědělo. Tedy že Kanada byla postavená na genocidě, na kolonizaci a na násilné asimilaci původních obyvatel. Když proto došlo v posledních měsících k těm nálezům neoznačených hrobů, šokovalo to jen Kanaďany-usedlíky. Domorodé kmeny se už roky snaží najít tisíce pohřešovaných dětí, které se z internátních škol nevrátily,“ uvádí v podcastu kanadistka Denisa Krásná z Filozofické fakulty na Masarykově univerzitě.

Poslední taková zařízení zavřela své brány až v 90. letech minulého století, své potomky tak někteří původní obyvatelé stále hledají. „Obávají se, že jejich ostatky najdou právě v jednom z těch neoznačených hrobů,“ poznamenává expertka Krásná. Podle odhadů na místech zemřelo až 30 tisíc indiánských dětí – přibližně pětina těch, které byly do rezidenčních škol umístěny.

Trefněji Den nadvlády

Nálezy pohřebišť měly dopad i na podobu Dne Kanady, tradičního svátku, který oslavuje vznik Kanadské konfederace. V minulosti se oficiálně nazýval Dnem nadvlády, což je podle Krásné trefnější označení, protože poukazuje na britskou imperiální minulost: „Oslavuje nadvládu eurokanadských osadníků, tedy kultury, která se snažila asimilovat domorodé obyvatele, jež často i násilně potlačovala. Původní obyvatelé tento den proto dlouho neslavili, v dnešní době jej ale využívají k protestům a zvýšení povědomí o kolonizaci nebo genocidě.“

Foto: Profimedia.cz

Protesty v kanadském Torontu na Den Kanady.

Den Kanady, který se slaví 1. července, letos vypadal kvůli objevům pohřebišť úplně jinak. V mnoha městech napříč rozlehlou severoamerickou zemí se oslavy vůbec nekonaly. „Nebo je města hodně omezila či k nim přidala nějaké přednášky a jiné akce, jež informovaly obecnou společnost o problémech domorodých obyvatel a o historii Kanady,“ popisuje v Checkpointu kanadistka. Leckde se konaly i protesty.

Chudoba i zmizelé ženy

Okolo 44 procent domorodých národů žije stále v rezervacích nebo v oddělených teritoriích. Problémů, kterým domorodé komunity čelí, je celá řada. „Jde o potíže socioekonomického rázu spojené se silnou chudobou, ty sužují komunity v rezervacích i ve městech. Rezervace jsou ale často velmi izolované, což vede třeba k nedostatku pitné vody,“ upřesňuje Denisa Krásná.

Ve městech pak žije velká část původních obyvatel v podmínkách až nebezpečných pro život – například na ulici. Mezi nimi ve velkém domorodé ženy. „Aby se uživily, přistoupily třeba na prostituci nebo jiná riziková povolání. Na to jsou potom navázány problémy jako alkoholismus a tak podobně,“ vysvětluje expertka.

Velkým tématem je v Kanadě i epidemie zmizelých původních obyvatelek. Stejně jako není jisté, kolik dětí zemřelo v rezidenčních školách, tak není jasné, kolik domorodých žen bylo ve skutečnosti zavražděno, říká Krásná.

„Odhaduje se to na čtyři a více tisíc obětí. Skupiny aktivistů se epidemii snaží zdokumentovat a vytvořit k ní statistiky, aby ukázaly škálu toho násilí. Ačkoliv domorodé ženy představují pouze tříprocentní část celkové populace Kanady, zažívají nepoměrně vyšší míru násilí než kterákoliv jiná etnická skupina. Žijí s až třikrát vyšší pravděpodobností, že budou zabity cizí osobou,“ podotýká kanadistka v Checkpointu.

Kanadská vláda se problémy sužující životy původních obyvatel snaží řešit. Přinejmenším se je podle Krásné nepokouší ututlat a mluví o nich, třeba jako o epidemii mizejících žen.

„Velice často jde nicméně o symbolická gesta, více se tedy mluví, než jedná. K reálných změnám potom tolik nedochází. Premiér Justin Trudeau se ale snaží situaci řešit, což je oproti předchozím kabinetům pokrok,“ dodává v Checkpointu expertka Denisa Krásná.

Poslechněte si celou epizodu podcastu Checkpoint v přehrávači v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.

Reklama

Doporučované