Hlavní obsah

Japonci utopí v olympiádě obří peníze a nebudou z toho nic mít. Jen pachuť

Foto: Profimedia.cz

Proti konání olympijských her je podle průzkumů kolem osmdesáti procent Japonců.

Reklama

Článek

Do olympiády v Tokiu zbývá necelý měsíc. Sportovní akce se Japonsku prodražila. „Původní rozpočet nabobtnal až na čtyřnásobek, jsou to nejdražší LOH v historii. A bohužel bez zahraničních diváků,“ říká novinář Vojtěch Ondráček.

Kontroverze, bezprecedentní opatření i několikrát překročený původní rozpočet. Letošní letní olympijské hry v Tokiu se původně měly konat loni – kvůli koronavirové pandemii na ně došlo až letos.

Sportovní novinář Vojtěch Ondráček, autor podcastu Outsider na webu A2larm.cz, v podcastu Checkpoint vysvětluje, proč Japonsko už nemůže z letních olympijských her vycouvat. A to i přesto, že podle průzkumů veřejného mínění drtivá většina Japonců o olympiádu v Tokiu nestojí.

„Podle smlouvy pořadatelské země s Mezinárodním olympijským výborem (IOC) je právě výbor jediným, kdo může olympiádu zrušit,“ říká Ondrářek s tím, že IOC se neměl ani k tomu, aby hry kvůli pandemii o rok posunul.

„Nepotřebuje se zatěžovat lokálními problémy. Prodává televizní práva, nezajímají jej lokální diváci ani zahraniční turisté. To padá na bedra pořadatelské země. Z japonské vlády i od samotných organizátorů se ozývá, že to nebyl dobrý nápad a že se vrhli do něčeho, u čeho nevědí, jak dopadnou. Topí v tom peníze, ale nemohou z toho vyskočit. Dostáváme se tak do bezprecedentní situace, kdy jde možná o první pořadatelskou zemi, která olympiádu vlastně pořádat nechce.“

Foto: Profimedia.cz

Do letních olympijských her v Tokiu zbývá necelý měsíc.

Japonsko si původně před lety pořadatelskou roli vzalo kvůli tomu, aby pozdvihlo svou ekonomiku po katastrofě ve Fukušimě a ničivé vlně tsunami, jež poškodila velkou část země. Nynější investice až 27 miliard dolarů mu jde ale kvůli pandemickým okolnostem na dluh.

„Ucházet se o olympiádu v roce 2013 dávalo smysl. Mělo jít o rekonvalescenci země, stejně jako v roce 1964 chtělo Japonsko ukázat světu, že je v pořádku. Toto ale nenastává, obnova státu po tsunami nebyla tak výrazná. A kritici teď říkají: Dobře, podívejte se, kolik miliard dáváme na nová sportoviště ve chvíli, kdy se ani nemůžeme vrátit do vesnic, kde je radioaktivní spad,“ podotýká v Checkpointu Ondráček.

Neolympijský den

Na středu 23. června, tedy bez jednoho dne měsíc do startu letních olympijských her, spadal Mezinárodní olympijský den. Na protest vůči tokijské olympiádě i olympijským hrám obecně se konal takzvaný Neolympijský den – v rámci něj odpůrci olympiády artikulovali, v čem vidí problém.

„Mluví o pandemické situaci, ve své zprávě zmiňují například to, že jsou v Japonsku zatím proočkována jen tři procenta obyvatel. O sportovce a výpravy se má starat 80 tisíc – nenaočkovaných – dobrovolníků. V Tokiu platí stav nouze a každý den přibyde 500 koronavirových případů, takže už jen z tohoto hlediska podle nich nedává olympiáda smysl. Ale samozřejmě je jejich kritika už dlouhodobá,“ upozorňuje v podcastu Ondráček.

Kritikům se nelíbí například to, že je akce placená z veřejných peněz – kvůli pandemii se městu ani Japonsku prakticky nic nevrátí, protože se LOH nezúčastní žádní zahraniční turisté. Původní plán expremiéra Šinzó Abeho počítal s tím, že Japonsko navštíví 40 milionů turistů během olympijských her a po nich.

Další kapitolou je lidskoprávní rozměr tokijské olympiády. Při stavbě olympijského komplexu se například ukázalo, že pracovníci desítek firem vykazovali velmi vysoké – a ilegální – přesčasy.

Foto: Profimedia.cz

Protesty proti olympijským hrám v Tokiu.

„Jsou i případy lidí, jž kvůli olympiádě přišli o domov už podruhé v životě. Vyhnali je z míst, kde žijí chudí obyvatelé a kde jsou levné ceny pozemků. Tam se často vystaví aréna nebo olympijská vesnice, která se potom rozprodá. Mimochodem, byty z letošní olympijské vesnice už prodané jsou a loni, kdy se měly letní hry konat původně, se do nich v září měli stěhovat noví majitelé. Ti s tím počítali, ale my teď víme, že na to dojde až o rok později,“ říká novinář.

Ve výsledku, i přes všechny problémy, ale Ondráček očekává tradičně fantastickou sportovní podívanou. „Problém nastane v momentě, kdy se celý cirkus sbalí, odjede pryč a objeví se příští rok v Pekingu na zimních olympijských hrách. Problém bude to, co zůstane v Japonsku – obrovský dluh, obrovská nechuť vlastních obyvatel k rozhodnutí vlády, což může nastolit i politickou krizi,“ dodává v Checkpointu Vojtěch Ondráček.

Nejnovější díl podcastu Checkpoint s Vojtěchem Ondráčkem si poslechněte v přehrávači nahoře nebo v podcastových aplikacích.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.

Reklama

Související témata:

Doporučované