Hlavní obsah

Nápor na hygieny sílí. Které kraje nestíhají trasovat?

Výsledky trasovaní hygienických stanic (interaktivní mapa níže v článku).

Reklama

25. 9. 15:45

Na raketový růst pozitivně testovaných osob v České republice nestíhají reagovat hygienické stanice. Zhruba třetina nakažených lidí zatím není podchycena a hygieny o nich v podstatě nevědí. Kde je situace nejhorší?

Článek

Hygienické stanice v Česku začaly za šířením nemoci covid-19 výrazněji pokulhávat ve druhé polovině srpna a od té doby stále víc nestíhají. Vyplývá to ze srovnání dat, jež se soustředí v centrálním systému Ministerstva zdravotnictví (ISIN = Informační systém infekční nemoci), který spravuje Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS), a z webů krajských hygien.

Rozklíčovat data je pro veřejnost nemožné

Většina hygienických stanic publikuje denně na svých webových stránkách aktuální údaje o počtech nakažených, uzdravených a zemřelých, občas přidávají i věkovou strukturu a další cenné informace. Tato data získávají z centrálního systému ministerstva.

Při kontrolním součtu dat uváděných hygieniky a těch z ministerstva se však stále zvětšují rozdíly.

Praha neví o 3000 nakažených

Například Praha za včerejšek uvádí na svých webových stránkách údaj 5 014 aktuálně nemocných lidí, jenže fakticky jich je 8 057. Tři tisíce nakažených se tak nyní ocitá v kategorii „zatím nevíme“.

Jak je možné to zjistit? Donedávna nijak, protože většina dat z Ministerstva zdravotnictví je stále neveřejná. Pražský magistrát si však nedávno vyjednal přímo s ÚZIS přístup ke zdrojovým údajům a ty pak začal zveřejňovat – nezávisle na krajské hygienické stanici. Díky tomu nyní vidíme zmíněné rozdíly a odhalujeme, v jaké míře je pražská hygiena zahlcená.

Proč se čísla liší od těch, která poskytuje hygienická stanice, pak magistrát podrobně vysvětluje přímo pod publikovanými daty: „Hygienická stanice hlavního města Prahy započítá pozitivní případy až tehdy, je-li dokončeno trasování. K tomu dochází z kapacitních důvodů i s několikadenním zpožděním. Data, která jsou zdrojem našeho dashboardu, ale dostáváme přímo od Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Tato data jsou povinně evidována v Informačním systému infekční nemoci, kde jsou zaznamenávány všechny případy, ať už jsou odtrasované, či nikoliv.“

Stejnou skutečnost opakovaně potvrdila i samotná pražská hygiena. Na web dává data validovaná, tedy ta, která jí už nějakým způsobem prošla rukama.

Brno chce přístup k datům také

Extra přístup ke zdroji má ještě Moravskoslezský kraj, jehož hejtman Ivo Vondrák na Twitteru pravidelně publikuje údaje ze systému Chytrá karanténa, kam se „překlápějí“ výchozí data z ISINu. Další kraje ale mají smůlu a co si nevyjednají přímo s ÚZIS, to nemají. „V tuhle chvíli usilujeme o data z ÚZIS také,“ sdělil Seznam Zprávám Jan Zvara z magistrátu v Brně.

Detailnější pohled na zbytek republiky je v tuto chvíli prakticky nemožný. Ministerstvo totiž aktuální stav podle krajů ani podle okresů nezveřejňuje, v otevřených sadách na webu jsou k dispozici pouze čísla validovaná hygienickými stanicemi – ovšem s více než týdenním zpožděním.

Kde je pět tisíc nakažených?

V tuto chvíli tedy víme jen to, že z devíti tisíc nikam nepřiřazených osob covid+ jsou tři tisíce v Praze. O dalších 620 pozitivních se dozvídáme od hejtmana Vondráka. A kde je zbývajících více než pět a půl tisíce? Nevíme. Lze jen velmi opatrně spekulovat podle toho, které kraje nestíhaly trasovat v posledních dvou týdnech.

Zřejmě nejpřesnější obrázek v tuto chvíli může nabídnout pohled do systému Chytré karantény – avšak ani zde není detailní pohled veřejně přístupný. Veřejnost i většina samospráv jsou tak odkázány na výběrové výstupy z Ministerstva zdravotnictví, které jsou publikovány nepravidelně.

Občas něco zveřejníme

Pro porovnání dat za jednotlivé hygienické stanice čerpá redakce Seznam Zpráv z výstupu, který publikovalo Ministerstvo zdravotnictví na svém webu v pondělí 21. září.

Podle tohoto zdroje lze nicméně zachytit, které hygienické stanice nestíhaly trasovat v uplynulých 14 dnech. Nejvyšší počty nedořešených případů v absolutních číslech má Praha, naopak nejlépe stíhaly jižní Čechy, Liberecký a Pardubický kraj.

Z mapy hodně vyčnívá také Plzeňský kraj, kde v posledních dvou týdnech nestíhali dořešit 638 lidí s koronavirem. Jenže podle tamních hygieniků se jedná jen o technikálii s tím, že požádali ÚZIS o nápravu. Trasovat prý stíhají lépe, než tvrdí Chytrá karanténa. „Přednostně kontaktujeme pacienty, teprve pak se zadávají data do systému,“ vysvětluje epidemiolog Petr Pazdiora.

Hygieny záplatují díry

Obecně platí, že hygienici napříč republikou jsou přetížení. Podle zdrojů Seznam Zpráv sice někde přibyly personální posily, ale naopak dosavadní pracovníci nyní hojněji odcházejí na nemocenskou nebo dávají výpovědi. „Jen se záplatují díry,“ říká jeden z pracovníků hygieny, jehož identitu redakce zná. „Přetížení je obrovské a lidé na nás prakticky denně křičí – to nevydrží každý.“

Jak se nakládá s daty

Detailní postup, jak se s daty o koronaviru nakládá, je stále stejný: ze všech míst, kde se vyhodnocují výsledky testů (laboratoře, hygieny), se údaje sbíhají právě v ISINu, jehož autorem je ÚZIS, který zde spravuje data Ministerstva zdravotnictví. Odtud si je druhý den ráno přebírají hygienické stanice a rozřazují je podle míst, kam evidovaní lidé covid+ spadají.

Některé stanice tak činí hned ráno a na webu publikují aktuální údaje za jednotlivé okresy z jejich kraje. Jiné publikují pravidelně kolem šesté hodiny večer, další jednou týdně nebo jen částečně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené