Hlavní obsah

Nařídit testování zaměstnanců je v pořádku, říká ústavní právník

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Expresně projednaný a v Poslanecké sněmovně schválený takzvaný pandemický zákon hodnotí oslovení právní experti jako velký posun k lepšímu. Přesto v něm zůstávají místa, o kterých lze vést polemiku.

Článek

Za určitých okolností, když bude nutné jednat rychle, může Ministerstvo zdravotnictví vydávat mimořádná opatření bez předchozího souhlasu vlády. Ta následně restrikce musí do 48 hodin schválit, jinak zanikají.

Tak vypadá jedna z nových a silných pravomocí, jež Ministerstvu zdravotnictví přisuzuje nový pandemický zákon, který ve čtvrtek odsouhlasila Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze.

Podle Josefa Karlického, právníka a vedoucího Rekonstrukce státu, je to příklad jedné z rizikových mezer nové legislativy, která má nahradit neustálé prodlužování nouzového stavu.

„Navrhovali jsme tam ještě doplnit minimální 24hodinový rozsah mezi vyhlášením a účinností,“ vysvětluje vedoucí Rekonstrukce státu a připomíná, že ministerstvo je schopné vyhlásit opatření, která začnou platit ten den o půlnoci. „Nedává to občanům potřebnou jistotu a je otázka, jestli je to takto nezbytné,“ doplňuje Karlický.

Nejasné omezování soukromých akcí

Naopak Ondřej Preuss, advokát a tajemník katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, vnímá výsledek spíše pozitivně. Z jeho pohledu se zákonodárcům podařilo odstranit paragrafy na hraně ústavnosti – jako například zákaz vycházení.

„Nedokážu říct, jestli je to funkční, to ukáže až čas. Osobně se domnívám, že se možná ukáže, že budeme muset dál prodloužit nouzový stav. Ale nepřijde mi, že by zákon byl protiústavní, že by to bylo v rozporu s principem ochrany základních práv a svobod,“ shrnuje své dojmy z expresně sepsané legislativy Ondřej Preuss.

Za hraniční pak považuje pasáž zákona, jež dává Ministerstvu zdravotnictví pravomoci omezovat i soukromé akce, na kterých dochází ke kumulaci osob.

Naopak ústavnímu právníkovi nevadí další část zákona, která dává právo vyžadovat testování u pracovníků.

„Ten test sám o sobě nezpůsobuje zaměstnanci žádnou újmu. V některých případech by mohl zaměstnavatel vynucovat i očkování, což je větší zásah,“ říká Ondřej Preuss.

Sněmovna může jen rušit nebo nechat být

Právník Rekonstrukce státu také upozorňuje, že se v takzvaném pandemickém zákonu neprosadila větší kontrola Poslaneckou sněmovnou nad vyhlašovaným stavem pandemické nouze, který legislativa zavádí.

Podle Josefa Karlického mají poslanci stejné pravomoci, jaké známe aktuálně u nouzového stavu – tedy, že stav pandemické nouze mohou pouze zcela zrušit. Do finální podoby zákona se tak nedostala širší škála pravomocí, jako například nařízení ve stavu pandemické nouze upravovat nebo se k nim vyjadřovat před samotným vyhlašováním.

„Navrhovali jsme silnější parlamentní kontrolu, aby v případě, kdy to Ministerstvo zdravotnictví nebo vláda přepískne, tak aby tam byla možnost aktivního zásahu Sněmovny. Jedinou možností je, že Sněmovna stav pandemické pohotovosti zruší,“ dodává Josef Karlický.

Podle oslovených právních expertů je ovšem stále ve hře, že pandemický zákon ještě upraví senátoři, kteří se po Sněmovně mají legislativou zabývat.

Doporučované