Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Tvůrčí dílně kdysi slavného marketingu ANO dochází dech. Alespoň tak soudíme v redakci Šuplíku. Podle toho, že hnutí muselo po třinácti letech zrecyklovat klíčové sloveso „makat“.
V roce 2013 na průkopnických billboardech stálo „Nejsme jako politici. Makáme“. Od té doby se ANO promakalo až k letošnímu sdělení, že to a to město „bude makat“. Buď makat prostě, bez přívlastku, nebo makat pořád, anebo makat zase. Roztříděno vždy podle toho, jestli se na dotyčné radnici už teď maká jako o život (protože tam ANO vládne), anebo tam dřepí nemakačenka (protože tam je ANO v opozici). Svět je vždycky před volbami tak nádherně jednoduchý!
Odvrácená strana tohoto úkazu: Člověka bolí ruce, jen když ty plakáty a internety vidí. Posuďte sami, citujeme:
Praha bude zase makat. Praha 8 bude zase makat. Moravská bude zase makat (jde o městskou část Moravská Ostrava a Přívoz). Plzeň i Teplice budou makat pořád (tam má ANO primátory). Jablonec, Hradec a bůhvíco ještě budou makat zase. Už zas!
Neskutečně protivný kult makání nemohl minout ani volby do Senátu. Tam se voliči nabádají, aby vyměnili senátory, „za ty, co makaj“. Správně řečeno, hovorově, jadrně! Učiněná noblesa horní komory. Ještě to zbývá dát do Ústavy: „Slibuji věrnost České republice. Slibuju, že budu makat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tak určitě!“
Situace došla tak daleko, že tu musíme předejít nedorozumění a podtrhnout, že slovo makat používá ANO výhradně ve smyslu pracovat, odvozeném od německého machen. Původní význam makání - sahat, dotýkat se - byl v kampani i českém jazyce odsunut do pozadí. Promakaný je totéž co propracovaný, namakaný borec má vypracované svaly, a podobně.
Více ze Šuplíku:
Jedinou, zato podstatnou inovací oproti kampani ANO 2013 je změna podmětu. Tehdy makali politici (co nejsou jako politici): My kandidáti makáme. Teď už ale plakáty hlásají, že maká celá obec, takže jakoby všechno a všichni.
Praha bude makat. To je budovatelsky zlověstné. V podstatě jde o povolávací rozkaz na brigádu. A volební hesla jak z pracovního tábora nechceme. Maká celá země - prosím jen to ne.
Druhý výklad sloganu zní, že se voliči z města, které maká, mají dostavit do posilovny. Ale ani představa, že na nás politik bude řvát „makej, zaber, to dáš!“ redakci Šuplíku na cestě k volební urně úplně neoslovuje.
Všimněme si, jak moc je makání v češtině propojené s fyzickou, ne mentální prací. Sice existuje terminus technicus „je to makačka na bednu“, ale to je asi tak všechno. A říkat o intelektuálech, že makají, by bylo naprosto nepatřičné. Anebo jinak: ať radši jdou (pořádně) makat! Chceme vidět mozoly. Makání rovná se čůrky potu.
Už jen kvůli těmhle vibes je volební sloveso „makat“ podezřelé. Nemluvě o rozporu s tím, že zvolený politik, chtě nechtě, tráví většinu pracovní doby v kanclu a sedí. Podává duševní výkony spíš, než klade cihly.
Česko je ve statistikách odpracovaných hodin pořád jasně nad průměrem Evropy. V udřené zemi není divu, že ve volební nabídce je makání an sich a že to, aby se makalo hodně a ještě víc, se automaticky předkládá jako kvalita. Jako by mělo stačit, že politici takzvaně dřou, a máme zatleskat. A je vedlejší, jestli nemakají bezduše, například tak, že něco nosí z kouta do kouta a zase zpátky, což je rozhodně namáhavá práce také.
Důrazem na blíže nespecifikované makání - a jeho plakátovou glorifikaci - ANO až surově podceňuje, po čem voliči ve skutečnosti touží. Rozhodně netoužejí makat a někteří se života ve městě, které maká, obávají. Praha bude makat, to zní víc jako dystopie než líbivá představa.
