Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Bývaly doby, kdy se o přechylování ženských jmen nepsalo vůbec. Nebylo to téma, zdálo se. Potom bývaly doby, kdy se o tom pomalu, ale jistě psát začalo. Ale bylo to téma okurkové sezóny. Abychom se takovému - dnes už nepodloženému - podezření vyhnuli, přicházíme s novým dílem naší přechylovací série už dnes. A o čem se tedy bude po dnešním vydání Šuplíku mluvit?
1. Nedávné celonárodní oslavy 100 let Marilyn Monroe proběhly spořádaně. Jazyková policie nehlásí žádné výtržnosti. Ojedinělé případy podezření na přechylování se podařilo vyřešit domluvou na místě.
2. Zato Ann-Margret, americká hvězda 60., 70. a jiných let, takové štěstí jako její kolegyně neměla. V upoutávce na detektivku Jednou zlodějem (1965), vysílanou na ČT2, dostala zabrat jako „Ann-Margretová“. Ne, tak se nejmenuje.
Začít přechylovat také křestní jména, to by snad i na krajní zastánce tradiční gramatické rodiny byla silná káva. Snad se o tom herečka, celým jménem Ann-Margret Olsson(ová), nedozví. Stále na rozdíl od Marilyn žije.
3. Přechylovací vášni pro umělecká jména zahraničních umělkyň je potřeba čelit stejně jako zlu, totiž v jeho zárodcích. Jinak jednoho dne, až si je bude málokdo pamatovat, stejně jako dnes Ann-Margret, nastane Beyoncéová (rozená Knowlesová) a Madonnaová (dcera italo-amerického diskžokeje Franka Madonny, není-liž pravda?).
4. Zpěvačka Dua Lipa je ve velkém nebezpečí, protože Dua Lipová se přímo nabízí, podle vzoru nádraží Lipová Lázně. Lady Gagaová podle vzoru Milenec lady Chatterleyové byla před tradiční češtinou zachráněna. Na poslední chvíli.
5. Preventivně varujeme: Český jazyk hlásí, že kromě proslulé Yoko Ono existuje také proslulá Jóko Ónová. Ale jde o judistku. Netřepat, a hlavně nemíchat!
Více k tématu:
6. Z domácí scény přicházejí o něco povzbudivější zprávy. V první řadě tu můžeme vyvrátit dezinformaci, že v médiích se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou skloňuje jméno Ivany Tykač. Neskloňuje. A tak to má, respektive musí být.
Přenesený význam obratu „skloňuje se něčí jméno“ mimochodem moc pěkně ilustruje nerozborné přátelství naší gramatiky a sémantiky. Když se „o někom mluví“, musíme ho a ji u toho přece skloňovat, protože bez skloňování ten někdo jako by nebyl! Tak určitě.
7. Chválíme také Tünde Bartha. Myšleno její nepřechylování. A dokonce i neskloňování. Protože do slalomu mezi pády - koho čeho „Barthy“, komu čemu „Barthě“ (?) - se zatím odvážil pustit málokdo. Na vzor žena není spoleh pokaždé. Vždyť ani na Terezu Ramba ani na Terezu Rambu tisk, seriózní i bulvární, pátým pádem nevolá: Rambo!
Jenom si nejsme jisti, co by, kdyby paní Bartha nebyla vedoucí úřadu české, ale nějaké zahraniční vlády. Český přechylovací automat totiž rád přehazuje převody podle toho, jestli jméno patří našinkyním, nebo cizinkám.
Takže je pravděpodobné, že kdyby Tünde Bartha řídila kancelář Viktora Orbána nebo Pétera Magyara a kdyby o ní Češi mluvili, udělali by z ní Barthovou.
8. Známý je příklad špičkových cyklistek Lotte Kopecké a Julie Kopecký. Ta první závodí za Belgii a je to rodilá Belgičanka-Vlámka. Ta druhá závodí za Česko a pochází z česko-holandské rodiny. Jde o shodu jmen, nejsou příbuzné.
Z cizinky Lotte Kopecky se v české jazykové praxi - včetně předchozího odstavce tohoto článku - běžně stává „Kopecká“. Kdežto Češku Kopecký, protože se tak úředně jmenuje, ponecháváme v původní verzi, stejně jako atletku Manuel a tenistky Bejlek a Samson.
Tím nechceme naznačit, že tu vidíme nějaký problém. Natož že by se měl takzvaně řešit nějakým jazykovým dekretem, „aby v tom byl pořádek“. A nepletlo se, která je která.
Tím naopak chceme naznačit, že stojí za to nebrousit jména podle jednoho mustru, i když si o něj ohebná čeština říká. I za cenu eventuálního jazykového nepohodlí stojí za to dát si práci a zapojit kulturní cit a respekt k těm, kdo jména nosí.
9. Jenže každá správná rozprava se třídí jako vyoraná zelenina na páse v bramborárně: ano/ne, palec nahoru/palec dolů, se šípkovou/se zelím. Ani redakce Šuplíku to nemůže okecat (viz výše) a vyhnout se požadavku na verdikt: Kam patříte vy, která barva v grafu je váš názor? Tak jste teda pro, nebo proti přechylování? Že tak otázka nestojí, víme, a je nám to houby platné.
Jsme pro. Když jsme si přečetli, že zápas Česko-JAR píská rozhodčí Tori Pensová, ani to s námi nehnulo.
Jsme proti. Není z toho jasné, jestli se rozhodčí jmenuje Tori Pens nebo Penso, b) je správně. A Jaromír Bosák v televizi nepřechyloval!
Kdyby to byla Pensa, Pense nebo Pensi, asi bychom jí tradičně říkali Pensaová, Penseová a Pensiová, tři samohlásky za sebou nejsou tedy žádná sláva. Druhou hlavní sudí na mistrovství světa v kopané mužů nazýváme Katiou Garcíaovou, máme to zapotřebí? Přechylovat?
Nemluvě o tom, že pomocným rozhodčím na našem zápase s JAR byl určen Campbell-Kirk Kawana-Waugh a nechtěli bychom být v kůži ani hlasivkách komentátorů, kteří by takové příjmení přechylovali. Nějak jako [kawanová-wóová]. Wow!
10. Předpověď, jak tohle skončí, je snadná. Jazykový dekret, co se tedy má, a co ne, časem vydají umělé inteligence a vyhledávací algoritmy.
Jestli česky hovořící uživatelé jeví zájem spíš o jméno Agatha Christie než Christieová, Keira Knightley než Knightleyová, protože je to pro ně jednodušší a efektivnější, internetový obsah jim milerád vychází vstříc. Přizpůsobuje se nám. My se přizpůsobujeme jemu. Digitální stroj nás naučí, jaké jméno si přejeme, a zpětným rázem to promění řeč. Přechylování bude dál ubývat.
Říkat „Dua Lipová“ nepřichází v úvahu už jen proto, že internety nikoho takového neznají. Tak naštěstí.
