Hlavní obsah

Vizita: Kolotoč reforem pokračuje. Co čeká zdravotnictví v roce 2024?

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Zdá se, že výchozí pozice ministra zdravotnictví Válka je ve vlastní straně i ve vládě zatím pevná až neotřesitelná.

Reklama

Letos se toho ve zdravotnictví bude dít hodně. Politologické poučky velí vládám prosazovat reformy na začátku volebního období, ale ministr zdravotnictví Válek si představení své „reformy zdravotnictví“ schoval až na rok 2024.

Článek

Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!

Přinejmenším si buďme jisti, že ji pod tímto názvem bude veřejnosti prodávat. Otevřou se oba nejdůležitější zákony, které tvoří legislativní páteř českého zdravotnického systému – o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění. Jak jejich úpravy dopadnou, bude hodně záležet nejen na ministrovi, ale také na tvořivosti vládních i opozičních poslanců a také na lobbistických skupinách, které se kolem zdravotnictví pohybují.

Kromě těchto zásadních debat ovšem Válka letos čekají i další výzvy a problémy k řešení. Tuto Vizitu věnuji jejich rychlému přehledu, který zároveň tak trochu předznamená „jízdní řád“ newsletteru pro příští měsíce. Jistě ale bude dost prostoru i pro rozbor událostí, které se objeví nečekaně a náhle.

Zde tedy šestero výzev, které budou rušit spánek ministra zdravotnictví v tomto roce, v přibližném chronologickém pořadí:

1. Krize v SÚKL. Těsně před Vánoci přišel český lékový regulátor o svou čerstvou šéfku. Po pouhých třech měsících od jmenování odvolal Válek předsedkyni Státního ústavu pro kontrolu léčiv Kateřinu Podrazilovou. Svůj krok doprovodil zcela nedostatečným a ukrutně obecným vysvětlením: „Doktorka Podrazilová měla za úkol zajistit efektivní fungování ústavu, jeho personální stabilizaci a zaměřit se také na maximální aktivitu v otázce kvality, bezpečnosti a dostupnosti léčiv. To však nebylo z její strany naplněno.“

Je-li oficiálním důvodem vyhazovu po třech měsících nesplnění úkolů, které za tři měsíce zcela zjevně splnit nelze, otevírá se – zbytečně, ale nutně – prostor pro spekulace o tom, že skutečný důvod překotné změny v čele důležité instituce byl jiný. Jednu z možných příčin nabídla sama Podrazilová v rozhovoru pro Deník N.

Vzhledem k tomu, že od začátku víme, že si Válek Podrazilovou na místě šéfky SÚKL nepřál (výběrové řízení vypsané ministerstvem musela vyhrát hned dvakrát, aby se do čela ústavu dostala), vyvolává dění v ústavu mnohá podezření. S těmi se bude muset Válek vypořádat stejně jako s novým výběrovým řízením na důležitou pozici, za posledních deset měsíců už třetím.

2. Boj o přesčasy – zákoník práce. Celým rokem se potáhnou debaty plynoucí z dohody, která ukončila „mývalí“ protest původně iniciovaný mladými lékaři. Rychlá „novela novely“ zákoníku práce, která vrátila maximální počet přesčasových hodin na 416 ročně a legalizovala 24hodinový pobyt na pracovišti, totiž není sama o sobě řešením.

Například 24hodinovou službu lze podle aktuálního znění zákoníku legálně vykonat, ale není legální ji naplánovat, neboť přesčasová práce má být mimořádným institutem pro mimořádné situace. Takže běžný nepřetržitý provoz nemocnic je i nadále fakticky nelegální, jen je to o něco méně okaté.

Ministři zdravotnictví a práce slibují další, propracovanější novelu zákoníku, která by snad měla situaci vyjasnit. Zatím ale není příliš jasné, co v ní bude. Že si ji odboráři a nespokojení lékaři budou chtít ohlídat, na to můžete vzít jed. Navíc odpočet povolených přesčasových hodin pro letošní rok právě začal a fondy pracovní doby se začnou rychle vyprazdňovat. Čas na řešení se počítá v nízkých jednotkách měsíců.

3. Boj o přesčasy – odměňování. Jedním z bodů dohody ministerstva s nespokojenými lékaři bylo i vytvoření specializovaného zákona o odměňování zdravotníků. Ten má být hotov do konce letošního roku, aby od začátku příštího mohl platit. Problém je, že ministerstvo dosud neví, co do něj chce napsat, kromě jediného (navíc špatného) nápadu indexovat odměny lékařů na průměrnou mzdu (konkrétně mezi 1,5násobek a trojnásobek).

Zato druhá strana, zejména odboráři, má o obsahu zákona zcela jasno – kromě indexace chtějí hlavně sjednotit odměny zdravotníků napříč trhem práce bez ohledu na právní formu nemocnic a nepochybně ještě uslyšíme o všelijakých nápadech na kompenzace a „motivační příspěvky“, které by například odrazovaly lékaře od brzkého odchodu do penze. Doufejme, že už neuslyšíme nic o „výsluhách“. To ale neznamená, že odbory nebudou chtít z ministerské nepřipravenosti a bezradnosti vyrazit maximum.

4. Zákon o zdravotních službách. Jeden ze dvou klíčových zákonů se otevře zřejmě v dohledné době. Ministerská novela už je připravena a prošla připomínkovým řízením. Má široký záběr od pohotovostí přes služby estetické medicíny, následné péče či screeningových programů až po úlohu pacientských organizací. V některé z příštích Vizit se novelou, jež bude nepochybně prezentována jako reformní, i připomínkami určitě budu zabývat podrobněji.

5. „Osmačtyřicítka“. Také zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění by měl projít zásadní revizí. Na rozdíl od zákona o zdravotních službách však zatím přesně nevíme, kam bude ministerská snaha mířit.

Kuloární informace se liší. Mělo by dojít k posílení preventivních fondů pojišťoven a spíše kosmetickým změnám v systému jejich hospodaření, ale zřejmě nepůjde o nic zásadního. Rozpolcenost českého systému, který zůstal rozkročený mezi státním a pojišťovenským uspořádáním, se zřejmě nijak nezmění.

Ozývají se i zprávy o možném zrušení „paragrafu Fischerové“, který (zjednodušeně) zakazuje pacientům doplácet rozdíl mezi cenou služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a cenou případného nadstandardního materiálu či služby. Je možné, že tento krok nebude přímo součástí ministerské novely, aby se vyhnul připomínkovému řízení, a objeví se až jako iniciativa zákonodárců.

To by mohlo být velmi dramatické, protože otevření většího prostoru pro „nadstandard“, aniž by byl jasně definován standard či zákonný nárok na péči, je velmi riskantní krok. Tohle bude hodně napínavé.

6. Elektronizace. Od letošního roku mělo být české zdravotnictví digitálnější, ale není. Měly fungovat centrální registry, jež by umožnily rychlé a snadné sdílení informací, ale ty nefungují. K těmto registrům měla být připojena většina zdravotnických zařízení, ale – logicky – není.

Toto zpoždění bude nutné letos dohnat i s vědomím, že na dveře začnou Česku brzy bouchat také požadavky související s Evropským prostorem pro zdravotní data (EHDS), což je soubor norem a regulací, které by měly sdílení zdravotnických informací usnadnit napříč EU.

Kromě všech těchto výzev se nepochybně objeví i nějaké další, které dnes neumíme předvídat. I bez toho by ale tento soupis vystačil na pěkně nabitý rok plný složitých diskuzí a sporů. Jak v nich ministr Válek obstojí, se ukáže. Zdá se, že jeho výchozí pozice ve vlastní straně i ve vládě je pevná až neotřesitelná. Uvidíme, zda si ji svým konáním a reformními aktivitami letos ještě vylepší, anebo podkope.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované