Hlavní obsah

NEJ lyžaři světa, jejichž jména neznáte

Foto: Freeride World Tour, Seznam Zprávy

Dvojnásobný vítěz vrcholné freeridové soutěže Freeride World Tour Kristofer Turdell při závodu v Ordino-Arcalís v Andoře.

Reklama

19. 10. 13:55

Zahájení světového poháru ve sjezdovém lyžování je za dveřmi, opět se můžeme těšit na výkony Ester Ledecké a dalších. Existují však „sjezdaři“, jejichž jména většině lidí nic neříkají. A přesto jsou to hvězdy první velikosti.

Článek

Zavedeme vás do světa freeski neboli lyžování na obřích umělých překážkách či ve volné, divoké přírodě. Jen pár závodníků klasického světového poháru si to někdy zkusilo, je to totiž disciplína pouze pro superodvážné, které nebaví jízda v branách po uhlazené sjezdovce.

Jsou to milovníci volnosti a akrobatických kousků. Jejich záliba je bezpochyby ještě nebezpečnější, jde v ní často o život. Někteří už ostatně nejsou mezi živými.

1. Sylvain Saudan

Švýcar Sylvain Saudan je považován za otce extrémního lyžování, dodnes ho nazývají „lyžařem nemožného“. Sjezdovky ho nebavily, a proto se pustil do volného terénu. Bylo to ale téměř v lyžařském středověku, v 60. letech, kdy byli takoví jako on považováni za naprosté blázny.

Dnes mají freerideři skvělé vybavení. Široké lyže, které dávají dostatečný vztlak, perfektní boty i airbagové batohy. Sylvain lyžoval v nejstrmějším terénu na lyžích dlouhých 210 cm a vázání měl utažené na absolutní maximum, aby mu lyže nevypnuly a nezabil se. Vynalezl techniku skokové zatáčky, kterou přirovnal k otáčení stěračů – ​„windshield wiper“. Brzy ji převzali další lyžaři při sjíždění strmých terénů.

Foto: Archiv, Seznam Zprávy

Průkopníkovi extrémního lyžování Sylvainu Saudanovi už byl sníh málo.

V roce 1967 (ve 30 letech) dokázal sjet extrémní Spencer Couloir nad Chamonix. Úzké strmé průrvy mezi skalami nebo šílené stěny miloval, zkoušel ty nejtěžší se sklonem závratných 65 stupňů. V roce 1968 sjel Mont Blanc, za rok nato Monte Rosu a pak Mount Hood. V roce 1970 se pustil dolů západní stěnou Eigeru. Za dva roky na to vylezl a sjel jihozápadní bok nejvyšší severoamerické hory Denali.

Saudanův vrcholný úspěch přišel v roce 1982, kdy ve věku 46 let sjel na lyžích v Himálaji 8 070 metrů vysoký Gašerbrum I neboli Hidden Peak. Byl to – a možná stále je – nejdelší 50stupňový lyžařský sjezd, jaký se kdy uskutečnil. A pravděpodobně první úplný sjezd osmitisícovky. K 50. narozeninám si pak dal japonskou horu Fuji, ale sjel ji bez sněhu, po suti.

Možná byl šílenec, ale zároveň se nikdy nevrhal jen tak do neznáma. Jeho extrémním jízdám předcházely značné přípravy, zkoumání hory, sněhu a terénu. Stal se i vynikajícím průvodcem heliskiingu a vyvinul vlastní řadu lyží pro prašanové lyžování.

Ovšem stále platí, že Saudan je jaksi mimo všechny legendy. Byl prostě první.

2. Shane McConkey

Tohle jméno jste už možná někdy slyšeli. Shane McConkey šel na extrém z úplně jiné strany a pochopitelně později než Saudan – všichni byli až po Švýcarovi.

Kanaďan, který se narodil ve Vancouveru, později všem říkal, že pochází z amerického Boulderu v Coloradu. Tam byl šťastný a tam také začal svůj velký sport. Byl průkopníkem v parkovém lyžování, Big Mountain – onom extrémním freeridu i v lyžování v boulích. Byl také osobnost, každého dokázal rozesmát a uměl se zasmát sám sobě. Hrál si i s lyžařskou technikou, s širokými lyžemi a zkoušel obrácené prohnutí – rocker.

Začínal jako závodník sjezdař, ale u toho nezůstal dlouho. V roce 1994 poprvé vyhrál velké soutěže v boulích a brzy i ve snow parcích. Objevil se v dlouhé řadě filmů o extrémním lyžování a nakonec se asi nejvíc proslavil tím, že kombinoval lyžování s base jumpem – sjížděl hory, na hraně propasti se odrazil, letěl a přistál na padáku. To se mu nakonec stalo osudným.

V devětatřiceti letech, 26. března 2009, zkoušel sjíždět a pak skočit base jump na hoře Sass Pordoi v masivu Sella, v italských Dolomitech. Udělal ale technickou chybu, která ho po odrazu roztočila. Problém napravil příliš pozdě a už nestačil otevřít padák. 2011 byl Shane McConkey uveden do americké lyžařské síně slávy.

3. JP Auclair

Frankofonní Kanaďan z quebeckého předměstí Sainte-Foy JP Auclair byl velkou legendou parkového lyžování, freeridu a zároveň i skvělým inovátorem.

V roce 1998 pomohl pro Salomon navrhnout a uvést na trh první parkové lyže „1080 twin-tip“ se špičkami vpředu i vzadu. V roce 2002 spolu s dalším freeriderem Tannerem Hallem založil lyžařskou ikonu Armada – první značku lyží na světě, která se soustředila pouze na freeskiing. Šikovný designér si hrál nejen s lyžemi, ale i s navrhováním brýlí pro Oakley.

Foto: Archiv, Seznam Zprávy

Legenda parkového lyžování a freeridu JP Auclair.

Začínal jako kluk na stometrovém „městském“ svahu kousek od domova v Quebec City. Proto ho to také celý život táhlo k lyžování ve městě. V roce 1998 vyhrál ve Švédsku legendární King of The Hill, vozil medaile z US Open a pak sbíral úspěchy na akcích Red Bullu.

Točil i výborné filmy. Streetová pasáž filmu All.I.Can z roku 2012 se stala legendární a nezapomenutelnou – brzy ji napodobovaly stovky dalších freeriderů.

Foto: Archiv, Seznam Zprávy

JP Auclair na ikonickém záběru z filmu All.I.Can projíždí na lyžích po zbytcích sněhu v kanadském městečku Nelson kolem muže na tříkolce.

29. září 2014 v sedmatřiceti letech zahynul spolu se švédským freeriderem Andreasem Franssonem na hoře Monte San Lorenzo v chilské Patagonii při natáčení série Apogee Skiing.

4. Candide Thovex

Candide Thovex, francouzský lyžař z Annecy, posunul freeskiing až někam do stratosféry. Učil se od snowboardistů, sledoval umění McConkeyho a JP Auclaira, zdokonalil je a vystřelil na novou úroveň.

Od roku 1997, kdy podepsal kontrakt se značkou Quiksilver, vyhrával až do roku 2007 jednu soutěž za druhou. Nejdříve ohromoval na velkých freestylových akcích. Má zlato z X Games, vítězil prakticky ve všech disciplínách – v big air, superpipe i slopestyle. Pak přišlo zranění.

+4

Při obřím skoku na „The Big Bertha“ nedoletěl, spadl a zlomil si první krční obratel. Nevypadalo to vůbec dobře, ale naštěstí neochrnul. Nejdříve si lékaři mysleli, že už nikdy nebude moci znovu lyžovat nebo že už nikdy nebude lyžovat na stejné úrovni jako dříve. Už žádné triky a skoky. Thovex se však vrátil a brzy byl stejně silný jako dřív. V roce 2010 si zkusil vrcholnou freeridovou soutěž Freeride World Tour a po finále na Extreme Verbier zase slavil – dokonce celkové vítězství.

Lyžovat umí jako snad nikdo. Lehce, ladně a plynule překonává ty nejtěžší svahy a překážky. U nikoho nevypadá šílenství na lyžích tak snadně. Dnes Thovex natáčí ohromující videa, při kterých se tají dech. Jezdí – tedy spíš skáče – po sněhu, a když sníh není, tak po trávě, kamenech, po písku někde v poušti.

5. Kristofer Turdell

Začal to Švýcar, pak dlouho kralovali Američani a Kanaďani, po nich nastoupili Francouzi a teď Skandinávci. Švéd Kristofer Turdell na vrcholné freeridové soutěži Freeride World Tour od roku 2016 dvakrát vyhrál a nikdy nebyl horší než čtvrtý.

Vysoká rychlost i v těch nejtěžších podmínkách, obří skoky ze skalních útesů s triky a hlavně neuvěřitelná plynulost a lehkost. To jsou devizy 31letého Skandinávce.

Jako nováčka ho přátelé přihlásili na skandinávské mistrovství Big Mountain 2011 na pověstné a obávané hoře Riksgränsen, kde se kvůli světelným podmínkám začíná lyžovat až v polovině února. „Netušil jsem, co očekávat, ale po třech soutěžních dnech jsem skončil na druhém místě za dlouholetým profesionálem Henrikem Windstedtem,“ říkal tehdy Turdell. Za tři roky už skandinávské „mistrovství světa“ vyhrál – před jezdci World Tour Reine Barkeredem a Wille Lindbergem.

Milovník horského kola, fotografování, plachtění, čtení, hudby a vědy má oblíbený citát: „Jako horská bříza, snadno se ohýbá, ale nedá se zlomit.“

Mimochodem ptáte se, proč jsou zejména Švédové v poslední době tak dobří ve freeridu? Je to nejen velkou základnou, ale i pořádáním pravidelných soutěží včetně skandinávského mistrovství. Důležité jsou i přírodní sněhové podmínky.

Tímto ale výčet skvělých extrémních lyžařů nekončí. Aspoň zmínku si zaslouží pár dalších významných jmen: Seth Morrison, Glen Plake, Scot Schmidt, Dough Coombs, Mike Douglas, Chris Davenport, Jeremie Heitz, Cody Townsend… Nebo snowboardisté Travis Rice, Xavier de la Rue či Shaun White.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované