Hlavní obsah

Strana Merkelové dopadla nejhůř od roku 1949. Vyhrála SPD

Foto: ČTK

Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet není s výsledky parlamentních voleb spokojen. Po jeho boku sleduje výsledky dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová.

Reklama

aktualizováno •

Německé parlamentní vyhrála SPD s 25,7 procent hlasů před CDU/CSU s 24,1 procenta.

Článek

Do Bundestagu se podle výsledků dostalo celkem šest kandidujících uskupení. Čísla naznačují řadu možných vládních koalic, které se ale neobejdou bez účasti Zelených a liberální FDP. Lídr SPD Olaf Scholz i jeho rival Armin Laschet (CDU/CSU) už prohlásili, že budou usilovat o složení vlády. Kancléřem se stane ten, kdo z nich bude úspěšnější ve vyjednávání o koalici.

Výsledky z pondělního rána:

Náskok SPD mírně rostl celou noc

Exit poll agentury Infratest dimap pro veřejnoprávní ARD předpověděl v 18 hodin ihned po izavření volebních místností remízu s výsledkem 25 procent pro oba hlavní rivaly. Podle jiného průzkumu pro stanici ZDF vyhráli volby sociální demokraté s 26 procenty, za nimi jsou s odstupem dvou procentních bodů křesťanští demokraté z CDU/CSU.

Podle aktualizovaných dat, která postupně zveřejňovala ARD, vedli stále sociální demokraté a postupně svůj náskok na CDU/CSU zvyšují. Také ZDF svoje odhady upřesňovala a SPD podle nich vedla nad CDU/CSU. Nakonec podle celkových výsledku skutečně zvítězili sociální demokraté.

První exit polls zveřejnila německá média ihned po uzavření volebních místností. Jde o odhady volebních výsledků založené na dotazovaní přímo u volebních místností v den voleb. Exit polls bývají v Německu přesné, finální výsledky se ale mohou lišit, obzvlášť při těsných rozdílech mezi stranami. Komentátoři upozorňují, že letošní volby jsou navíc těmi nejnapínavějšími a nejméně předvídatelnými za poslední desítky let.

Koaliční možnosti se Zelenými a FDP

Možných koalic je vícero. Podle výsledků sice nebude možné složit většinovou levicovou koalici SPD se Zelenými a Die Linke. Olaf Scholz z SPD by ale mohl složit koalici se Zelenými a FDP. Stejnou trojkoalici by mohl sestavit i lídr CDU/CSU. Matematicky možné, i když politicky nepravděpodobné, je i opakování velké koalice CDU/CSU a SPD.

Obě strany s vyrovnaným počtem hlasů uvedly, že chtějí v pondělí jednat o společné vládě se Zelenými a FDP. Lídr liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner nicméně už v neděli navrhl, aby jednání začalo nejprve schůzkou FDP se Zelenými, kde si mají menší strany ujasnit priority.

Nespokojený Laschet

Pro CDU znamená zisk kolem 24 procent hlasů nejhorší volební výsledek od roku 1949. Předseda CDU Laschet v neděli vpodvečer řekl, že s výsledkem spokojený není, bude ale bojovat o vládu pod jeho vedením. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. „Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy,“ řekl mimo jiné. V úvodu poděkoval končící kancléřce Angele Merkelové z CDU.

Šťastnější Scholz

Spokojenější byl už v neděli Olaf Scholz, jehož SPD odhady celý večer favorizovaly. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Foto: Profimedia.cz

Volební lídr SPD Olaf Scholz. Jeho strana podle odhadů těsně vyhrála nedělní volby.

Spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková v povolebním projevu uznala chyby, kterých se v kampani dopustila. „Chtěli jsme více,“ cituje ji ČTK. „Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám,“ řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Více hlasů poštou

Sčítání hlasů sečtených volebních obvodů a pak postupná aktualizace dat, stejně jako při sčítání českých parlamentních voleb. V 20:15 začala hodinová televizní debata lídrů politických stran, ve které se Scholz i Laschet oba přihlásili ke kancléřskému úřadu.

Konečné výsledky měly být zveřejněny zhruba o půlnoci, nakonec to bylo až v pondělí ráno. Rychlost sčítání a také konečné výsledky letos mohly výrazněji ovlivnit korespondenční hlasy. Voliči volili kvůli pandemii covidu-19 poštou častěji než dříve.

Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 77 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta.

Průzkumy favorizovaly sociální demokraty

Poslední průzkumy před volbami naznačovaly vedení sociální demokracie v čele s kandidátem Olafem Scholzem, zároveň v nich mírně posilovala CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem. Rozdíl mezi stranami byl těsný, šlo jen o několik procentních bodů.

Třetí pozici drželi Zelení, vyrovnaná pozice byla u liberální FDP a populistické AfD. Na hranici vstupu parlamentu se pohybovala levicová Die Linke. Velkým tématem letošní kampaně bylo zastavení klimatických změn, dalšími pak například minimální mzda, důchody, bydlení a ekonomika.

Bobtnající Bundestag

Němečtí voliči ve volbách do Spolkového sněmu odevzdávají dva hlasy. Prvním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě, kterých je v Německu 299. V každém z nich žije zhruba čtvrt milionu lidí a v obvodě v prvním kole vyhrává kandidát s nejvíce hlasy.

Druhým hlasem se volič rozhodne pro kandidátní listinu určité politické strany. Takto se rozděluje dalších 299 mandátů. Počet poslanců ale nakonec kvůli složitému systému převislých a vyrovnávacích mandátů pravidelně přesahuje 598. Ve volebním období 2017-2021 bylo poslanců celkem 709.

Reklama

Doporučované