Hlavní obsah

Nepřípustné šmírování? Saská vláda chce na hranice s Českem umístit kamery, které rozpoznají obličeje

31. 10. 2018

Sasko hodlá prosadit zákony, které by dovolily sledování i českých a polských občanů podél hranic. (Video: Tomáš Tesař, Seznam.cz)

Saský zemský sněm chce upravit některé pravomoci policie. Dva nové návrhy zákonů prosazují i instalaci moderních kamerových systémů s rozpoznáváním obličejů na silnicích u hranic. Jejich používání by ale zasahovalo i do práv českých a polských občanů.

Článek

Německá strana prosazuje umístění inteligentních kamer až do vzdálenosti 30 kilometrů od hranice s Českou republikou a Polskem. Návrh proto vadí nevládním organizacím, které plošné sledování osob vnímají jako porušení pravidel Schengenského prostoru. Rozpaky vyvolává i u některých českých politiků.

„Chápu, že je třeba kontrolovat občany, kteří nedodržují zákony, ale pro mě je to otázka míry té kontroly. Pokud takový systém bude někde umístěn, bude mě zajímat, zda někdo dokáže garantovat, že bude využíván proti lidem, kteří překračují zákony. A že se z toho nestane časem systém, který vás bude sledovat i v situaci, kdy se chováte podle všech předpisů, pravidel a zákonů,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové).

Proti navrženým zákonům se chystají v Německu v týdnu od 10. do 17. listopadu rozsáhlé demonstrace. Nevládní organizace Iuridicum Remedium upozorňuje, že plošné sledování občanů České republiky je v rozporu s pravidly fungování Schengenského prostoru.

„Vadí nám především dvě věci. Zaprvé, technologie rozpoznávání obličejů spojená s kamerovým sledováním je velmi invazivní, a můžete tak velmi jednoduše zjišťovat pohyb jednotlivých osob v daném prostoru, což vnímáme jako problém. A potom fakt, že systém by měl podle toho návrhu být instalován v koridoru 30 kilometrů od hranic s Českou republikou a Polskem, takže logicky je to zaměřené na naše a polské občany, což vnímáme jako rozpor v tom, jaká jsou pravidla Schengenského prostoru,“ upozorňuje právník Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium.

Podle jeho slov byl už v minulosti takový způsob plošného sledování opakovaně kritizován třeba v případě elektronických komunikací ze strany Soudního dvora Evropské unie.

„Věcí by se mělo zabývat české ministerstvo zahraničí a hájit práva českých občanů v Německu,“ míní právník Jan Vobořil.

Odmítavě se k návrhu staví i česká eurokomisařka Věra Jourová, podle níž by takový zákon mohl jít za hranu a porušovat právo na ochranu soukromí.

„Směr soukromých údajů včetně fotografií osob se může dít na základě souhlasu člověka, a nebo na základě zákona, pokud to chce udělat stát. V tomto případě stát Sasko. Pokud s tím někdo bude mít problém v okamžiku, kdy takový zákon projde, má možnost dát ústavní stížnost na to, že ten zákon jde příliš daleko z hlediska porušení práv na ochranu soukromí,“ vysvětluje eurokomisařka Věra Jourová.

Ostře se proti podobné úpravě legislativy, kterou plánují v sousedním Sasku, postavili i zástupci České pirátské strany, kteří v této souvislosti připravují interpelaci na ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).

„Tato opatření na hranicích jsou důsledkem rozvoje populistických trendů v evropské politice. Piráti takový přístup důrazně odmítají, protože přispívá k erozi Evropské unie a jejích základních hodnot. Zavádění podobného kamerového systému v pohraničním pásmu totiž způsobuje rozklad principů, na kterých Schengenský prostor stojí,“ informoval místopředseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti a poslanec Pirátů Mikuláš Peksa.

Doporučujeme

Další zprávy