Hlavní obsah

„Nikdo nás nechce.“ Neviditelné Severní Irsko slaví 100 let od založení

Foto: Profimedia.cz

Vzkaz severoirských unionistů: „Protokol musí pryč a Fosterová také.“

Reklama

3. 5. 19:20

Desítky let občanské války, ideologicky a v některých případech i fyzicky rozdělená společnost. Severní Irsko vstoupilo do nového století své existence s dalšími obavami z budoucnosti. Kvůli brexitu i násilným protestům.

Článek

Severní Irsko, nejmenší země Velké Británie, bylo založeno před 100 lety. A to legislativou, jež vykreslila hranici mezi Irskou republikou a nově vzniklým britským územím. Oslavy 3. května roku 1921 ale nebyly nijak okázalé. Podle veřejnoprávní BBC se žádné prakticky nekonaly.

„Nedošlo k ničemu viditelnému, ničemu evidentnímu,“ řekl BBC ke dni založení knihovník britské Dolní sněmovny David Torrance. Slavnost se konala až o sedm týdnů později, kdy do Belfastu přijel britský panovník Jiří V. – oslavám přihlížely desítky tisíc lidí a na rozdíl od faktického dne založení zazněly i fanfáry.

Z dvaatřiceti irských hrabství pojalo Severní Irsko šest regionů: Antrim, Armagh, Down, Fermanagh, Londonderry a Tyrone. Lidé žijící kolem nově vzniklé hranice ovšem nezaznamenali rozdíl, hraniční infrastruktura vznikla až o několik let později. „Z právního hlediska ale existoval parlament Severního Irska, tudíž existovala i hranice,“ vysvětlil Torrance.

Po sto letech zůstává hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou otevřená. Mnohé se ale změnilo.

Problematický brexit

Do nového století vstupuje Severní Irsko zmožené třemi dekádami krvavé občanské války a pokračující nevraživostí mezi tábory unionistů (loajalistů) a republikánů (nacionalistů). Tedy těch, kteří chtějí zůstat součástí Spojeného království, nebo se naopak připojit zpět k Irské republice. S odchodem Velké Británie z Evropské unie se navíc problémy, jimž lidé v Ulsteru dosud čelili, prohloubily.

Po složitých diplomatických manévrech a létech brexitového vyjednávání vznikla v Irském moři tekutá hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. A to podle takzvaného severoirského protokolu, jenž je součástí brexitové dohody. Jedině tak totiž nedošlo k porušení Velkopáteční dohody, mezinárodní mírové smlouvy z roku 1998, jež ukončila třicetiletý konflikt přezdívaný The Troubles (Trable).

Díky ní zůstalo Severní Irsko součástí Spojeného království. Místní se ale zároveň mohli identifikovat jako Irové, Britové, či obojí. Nástroj, který pomáhal celé roky udržovat v Ulsteru křehkou stabilitu, ale rozvod s Evropskou unií narušil.

S brexitem Britové odešli z evropského jednotného trhu, a různé zboží tak musí projít celní kontrolou. Vytvořit pevnou hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem bylo právě kvůli Velkopáteční dohodě nemožné, Severní Irsko tak de facto zůstává členem jednotného trhu a ke kontrole zboží dochází už po vstupu na jeho území. To aby mohlo pokračovat do Irska – členské země EU.

V praxi nebyl začátek roku 2021 pro Severní Irsko nijak hladký. V regálech supermarketů chyběly potraviny a proti tekuté hranici se opakovaně od ledna vyjadřovaly unionistické skupiny. Rostoucí napětí nakonec vyvěralo v násilné protesty, jež se v Severním Irsku rozhořely po Velikonocích.

+4

„Severoirská unionistická, tedy loajalistická – protestantská komunita je dlouhodobě velmi citlivá na cokoliv, co by jen naznačovalo, že Severní Irsko je v čemkoliv zvláštní a ‚jinou‘ součástí Spojeného království. Kterou ovšem v mnoha ohledech je. Část severoirských unionistů v dopise britskému premiérovi Borisi Johnsonovi dokonce vypověděla podporu Velkopáteční dohodě, což je potenciálně velmi nebezpečné,“ uvedl v dubnu v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Hynek Melichar.

Neviditelné Severní Irsko

Už před pěti lety, kdy se konalo celonárodní referendum o brexitu, bylo jasné, že z hlediska Severního Irska by byl brexit problém. O to větší v případě, že konzervativci u kormidla britské vlády tvrdili, že odchod z EU nebude mít na Ulster žádný dopad. Brzy se ukázalo, že opak je pravdou.

„Šlo to jistě udělat citlivěji, s méně škodami. Na Severní Irsko nemysleli a usilovali o tvrdší a tvrdší brexit, až skončili u té nejtvrdší možné varianty, tedy když pominu brexit bez dohody,“ podotkl v únoru profesor Graham Dawson z Brightonské univerzity.

Ačkoliv brexit dovedl Severní Irsko do popředí celostátní pozornosti, dlouhou dobu jej ale britská vláda neměla v hledáčku. „Severní Irsko britský stát dlouhou dobu nezajímalo. Změnilo se to s vládou Tonyho Blaira, jenž ostatně zajistil i politickou Velkopáteční dohodu. Nicméně i přesto máme já i další výzkumníci pocit, že zařízením dohody si Británie řekla: ‚Dobře, to bychom měli‘,“ popsal Dawson s tím, že Spojené království jako celek nedávné ukončení krvavé války vlastně nebere za své.

Pocit neviditelnosti provázel lidi v Ulsteru – navzdory jejich politickému či náboženskému přesvědčení – dlouhá léta. V roce 2019, tedy v době, kdy byla jednání o rozvodové smlouvě v plném proudu, řekl obyvatel města Fivemiletown britskému listu The Guardian: „Je to Severní Irsko. Nikdo nás stejně nechce, ani Londýn, ani Dublin. Jsme jenom obětní beránek. Lidé jsou prostě otrávení.“

Sjednocení s Irskem jako možnost

I politická scéna v Severním Irsku je sama o sobě komplikovaná. Stormont, severoirská obdoba parlamentu, naposledy padl v roce 2017 a nefungoval po tři roky. Obnoven byl loni v lednu – a před několika dny rezignovala severoirská první ministryně Arlene Fosterová jak na svou vedoucí pozici ve vládě, tak i na šéfovský post v Demokratické unionistické straně.

Foto: Profimedia.cz

Odcházející první ministryně Arlene Fosterová.

DUP, svého času příznivce brexitu, podle průzkumů ze začátku letošního roku ztrácí podporu oproti výsledkům z posledních parlamentních voleb v roce 2017. A na vině je podle politického analytika Micka Fealtyho právě hranice v Irském moři, kterou voliči dávají za vinu demokratickým unionistům, a přecházejí k jiné unionistické straně, Hlasu tradičních unionistů. Ta mimochodem vznikla odtržením části někdejších členů DUP v roce 2007.

V lednovém průzkumu, který si nechal zpracovat list The Belfast Telegraph a jehož se zúčastnilo necelých 2300 dotázaných, vede nad DUP s pětiprocentním náskokem republikánská strana Sinn Féin. Volby jsou ale ještě daleko, konat se budou až příští rok na jaře. Podle BBC do nich DUP půjde s tím, že chce platnost severoirského protokolu zastavit.

Jaká budoucnost Severní Irsko čeká? Média opakují jedno slovo: nestabilní. Ve srovnání s ostatními regiony i zeměmi napříč Velkou Británií nevychází Severní Irsko v mnoha ohledech dobře. Podle Národního statistického úřadu sleduje Ulster dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti – po celá desetiletí se pohybuje přibližně 10 procent nad celostátním průměrem.

Více než třicet let po uzavření mírové dohody a složitém legislativním rozložení moci v severoirském kabinetu, kde společně vládnou unionisté i republikáni, je pořád na stole i možnost sjednocení Irska s Ulsterem. Podpora takového kroku totiž sílí. Dílem za to mohou demografické změny, tedy rostoucí počet nacionalistů-katolíků, kteří by se chtěli připojit k Irské republice, dílem brexit, který lidem v Severním Irsku přinesl do života nepříjemné překážky.

Sinn Féin ostatně začala podle zpravodajského webu Al Jazeera urgovat vlády v Londýně i Dublinu, aby začaly o možnosti sjednocení uvažovat jako o něčem, co by se skutečně mělo řešit. „Čekáme to během několika let, ne dekád,“ uvedl pro AJ John O’Dowd, poslanec za Sinn Féin.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované