Hlavní obsah

Vodní děla, Molotovovy koktejly. Z části Belfastu se opět stalo bojiště

Foto: Profimedia.cz

Molotovovy koktejly v Belfastu létaly vzduchem.

Reklama

9. 4. 16:28

Sedmou noc v řadě ovládly severoirský Belfast nepokoje. Poprvé za šest let použila tamní policie proti výtržníkům vodní děla. „Občanský konflikt v některých čtvrtích stále latentně přežívá,“ říká politolog Hynek Melichar.

Článek

Belfast má za sebou další noc násilí. V loajalistickém i nacionalistickém táboře to vřelo – skupiny výtržníků házely po policistech cihly i skleněné lahve a pálily proti jednotkám pyrotechniku a Molotovovy koktejly.

Odvetný úder policie zahrnoval vodní děla, použitá poprvé za šest let. Jednotky davu pohrozily, že použijí i takzvané „impact rounds“, méně smrtící střely s plastovou špičkou.

Při nepokojích je používají z Velké Británie jen v Severním Irsku, což lidskoprávní organizace podle britského listu The Guardian odsuzují. Šest takových projektilů vystřelili policisté proti výtržníkům při středečních nepokojích.

Násilí se v Severním Irsku rozhořelo už před týdnem. Severoirská policie hlásí už několik desítek zraněných policistů. Nepokoje propukly nejen v Belfastu, ale i dalších městech napříč touto zemí Spojeného království, a z řad loajalistů se rozšířily i mezi nacionalisty. Právě na území druhého tábora, v oblasti Springfield Road v západním Belfastu, došlo ve čtvrtek na největší střety mladých nacionalistů s policií.

Loajalisté se bouří proti zradě britské vlády

Protesty loajalistů, které političtí představitelé z Velké Británie, Irska i třeba Spojených států odsoudili, odstartovalo rozhodnutí státního zastupitelství nevyšetřovat loňskou účast 24 republikánských politiků ze strany Sinn Féin na červencovém pohřbu Bobbyho Storeyho. Mimo jiné někdejšího člena Irské republikánské armády a později člena této politické strany.

Kořeny nepokojů ale vězí mnohem hlouběji. Za rostoucí frustraci zejména mezi loajalisty může brexit, který Severní Irsko částečně odstřihl od zbytku Velké Británie. A to tekutou hranicí, jež po odchodu Spojeného království z Evropské unie vznikla v moři mezi Skotskem a Ulsterem.

+2

S brexitem totiž zaniklo i členství Británie na evropském jednotném trhu. V případě Severního Irska by ale takový krok byl proti mezinárodní mírové Velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila třicetiletý ozbrojený konflikt přezdívaný The Troubles. Občanskou válku s tisíci oběťmi. Vytvoření pevné hranice mezi Irskou republikou, členem jednotného trhu, a Severním Irskem by tak šlo přímo proti úmluvě.

„Podle protokolu probíhají kontroly některých druhů zboží, zejména masa, vajec a zemědělských produktů, zboží, směřující z Británie do Severního Irska už v severoirských přístavech. Určitá, byť pouze obchodní, hranice tedy vznikla v Irském moři, kde se kontroluje, zda kvalita zboží odpovídá standardům EU, aby pak mohlo pokračovat do Irska. Aniž by se musely zpřísnit právě kontroly na pro nacionalisty nebo republikány citlivé hranici mezi Severním Irskem a republikou,“ vysvětlil Seznam Zprávám politolog z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Hynek Melichar.

To ovšem rozlítilo druhou stranu – unionisty, tedy loajalisty, pro něž je nepřijatelné, aby Severní Irsko fungovalo v jiném režimu než ostatní země Velké Británie. „Považují to za další zradu britské vlády vůči nim v rámci obav o vlastní identitu v rámci fenoménu, kterému se říká „protestantské odcizení (protestant alienation),“ uvedl odborník.

Výhrůžky i bannery

Už od ledna se v Severním Irsku objevovaly různé bannery s pohrůžkami, že loajalisté „hranici v moři respektovat nebudou“. Nechyběly ani výhružky smrtí, v ulicích severoirských měst se také pohybovaly maskované skupiny.

Foto: Profimedia.cz

„Loajalisté z Eastvale Avenue říkají NE hranici v Irském moři.“

„Severoirská unionistická, tedy loajalistická – protestantská komunita je dlouhodobě velmi citlivá na cokoliv, co by jen naznačovalo, že Severní Irsko je v čemkoliv zvláštní a ‚jinou‘ součástí Spojeného království. Kterou ovšem v mnoha ohledech je. Část severoirských unionistů v dopise britskému premiérovi Borisi Johnsonovi dokonce vypověděla podporu Velkopáteční dohodě, což je potenciálně velmi nebezpečné,“ podotkl Melichar.

Zejména mezi mladými radikálními loajalisty pak vedl odpor k opatřením severoirského protokolu k násilnostem. Ty postupně eskalovaly a přelily se i ve střety s druhým táborem – podobně mladými a radikálními nacionalisty/republikány. Podle Melichara zejména v tradičně napjaté oblasti západního Belfastu.

„Mají mír, chybí usmíření“

Právě v radikálně nacionalistických či radikálně loajalistických čtvrtích větších měst třicetiletá občanská válka podle odborníka stále latentně přežívá: „Před více než 10 lety jsem měl možnost mluvit s jedním z unionistických ministrů – řekl mi, že v Severním Irsku mají mír, stále však chybí usmíření. V prostředí, kde konflikt navíc vizuálně upomínají nástěnné malby, vlajky, pomníky apod., stačí i symbolické gesto a mezi zejména frustrovanými, nezaměstnanými mladými radikály může kdykoliv dojít k násilnostem a řetězci akcí a reakcí.“

Například policejní razie v nacionalistické komunitě, jež měla za cíl najít zbraně a munici, se rozhořela v násilné nepokoje mladých republikánů. Při nich byla v Derry zastřelena i mladá novinářka Lyra McKee. V případě nynějších nepokojů zapůsobily zmiňované důvody, tedy situace na hranici i neprošetřená účast politiků na pohřbu, pouze jako rozbuška.

„Jde o výbušný koktejl dlouhodobějších frustrací z opatření souvisejících s brexitem, který nacionalisté nechtěli vůbec a unionisté zase nechtějí pro Severní Irsko žádný speciální režim i dlouhodobé politické krize v Severním Irsku. Dále i ze situace mladé, frustrované, nezaměstnané generace násilníků a kriminálníků na obou stranách – rozdíl mezi kriminálními gangy a teroristy se čím dál více stírá a každá záminka k násilí se hodí,“ uvedl Melichar.

Do propuknutí nepokojů se promítly i přežívající disidentské teroristické skupiny odmítající smír a rostoucí nedůvěra unionistů v britskou vládu, férovost mírového uspořádání či nestrannost severoirské policie a dalších faktorů. „V podobných napjatých situacích hraje v etno-nacionalistických konfliktech jakákoliv politicky či symbolicky citlivá událost obrovskou roli a stačí pak jedna symbolicky významná událost a hrozí násilnosti,“ poznamenal politolog.

Řešení takových situací není snadné – opatření, jež se nabízejí, jsou pro tu či onu stranu příliš politicky citlivá a nevýhodná.

„Brexit narušil důležitý status quo svázaný s opatřeními Velkopáteční dohody a obnovil staré sentimenty. Bude teď velmi náročné přijít s řešením uspokojivým pro obě strany. Otevírají se staré rány, které nebude snadné zacelit. Na druhou stranu je potřeba říci, že většina obyvatel Severního Irska i politických představitelů si obnovení krvavého konfliktu nepřeje. V každém případě je potřeba řešit obě dimenze problému – jak politickou, tak bezpečnostní. Uklidnit násilnosti a zahájit jednání všech relevantních stran,“ uzavřel pro Seznam Zprávy Hynek Melichar z Filozofické fakulty na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované