Článek
Zatímco před dvěma lety zaznamenal nizozemský krajně pravicový lídr Geert Wilders ve volbách historické vítězství, po těch předčasných, které má země čerstvě za sebou, mluví o „těžké porážce“.
Předvolební průzkumy předpovídaly, že Wildersova protiislámská a protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) zvítězí.
Zatím se sčítají poslední hlasy, PVV ale s největší pravděpodobností získá 26 mandátů, tedy o 11 méně než posledně. A stejně jako středová liberální strana D66, kterou vede Wildersův úhlavní rival Rob Jetten.
Právě osmatřicetiletý politik, který si podmanil předvolební televizní debaty, je zahraničními servery označován za jednoho z největších vítězů. Strana D66 si ve volebním klání výrazně polepšila – počet křesel oproti roku 2023 zvýšila o 17 a dosáhla svého nejlepšího výsledku.
Jetten výsledek voleb interpretoval jako vítězství nad radikální pravicí. „Miliony Nizozemců otočily list; rozloučily se s politikou negativity,“ vzkázal.
Profil Geerta Wilderse
D66 vyrazila do voleb s optimistickým sloganem „Je to možné“ a Nizozemcům slibovala, že bude řešit krizi bydlení a zaslouží se o pokrok v oblasti vzdělávání.
Jetten má v tuto chvíli zřejmě největší šanci stát se příštím nizozemským premiérem, mimochodem, nejmladším v historii země.
Wildersovy vyhlídky jsou naproti tomu nízké, jelikož téměř všechny strany případnou spolupráci už dopředu vyloučily. Přesto politik na sociální síti X vzkázal, že pokud PVV získá nejvíce hlasů, měl by dostat první pokus sestavit vládu. Wildersova strana měla ve čtvrtek dopoledne náskok zhruba 2000 hlasů.
Porážka krajní pravice?
Podle odborníků lze výsledek voleb jen těžko označovat za porážku radikální pravice. „Ačkoli PVV ztratila mnoho křesel, populistická radikální pravice nikoli,“ říká pro Seznam Zprávy nizozemský politický geograf Jaap van Slageren, který působí na univerzitě v Utrechtu.
„Její křesla přešla hlavně k extrémně pravicové straně FvD a další radikálně pravicové straně JA21. Malá část přešla ke konzervativně liberální straně VVD, ale radikální pravice zůstala zhruba stejně silná,“ vysvětluje.
Podle britské BBC odradila řadu voličů od volby Wilderse skutečnost, že by na politické scéně jen těžko hledal spojence.
I po minulých volbách trvalo dosažení dohody s koaličními partnery přes půl roku. A pouhých 11 měsíců nato se postaral o pád vlády, když pravicovou koalici – k překvapení mnohých – narychlo opustil.
Politický expert van Slageren upozorňuje na komplikace, které s sebou těsný výsledek přináší. „Jsme stále více zemí menšin. Tato vyrovnanost značně komplikuje sestavení vlády a mocenské vztahy, protože není jasné, kdo má v této situaci nejsilnější hlas,“ vysvětluje s tím, že nejsilnější strana voleb v historii Nizozemska ještě nikdy nebyla tak slabá.
Jako jediná možnost se podle něj v tuto chvíli jeví vláda širší středové koalice, sahající od středolevice až po konzervativní liberální VVD, která skončila s 22 křesly na třetím místě. „Mezi mnoha voliči je to nicméně velmi nepopulární,“ upozorňuje s tím, že nizozemské partaje mají před sebou obtížná koaliční jednání.
