Čínský výsměch Indii: „Zažehujeme motory raket, Indové mrtvá těla“

Příspěvek na sociálních sítích z účtu spojeného s čínskou komunistickou stranou se s pochopením, natož s pobavením, nesetkal. Země, která se na jednu stranu chlubí a v médiích avizuje tolik potřebnou pomoc Indii, publikovala na čínské sociální síti Weibo post, ve kterém vedle sebe uživatel pro srovnání vložil snímek z raketového startu v Číně a fotografii těl obětí v Indii. Koláž doprovodil textem: „Zažehování ohně v Číně versus zažehování ohně v Indii.“

Příspěvek publikovaný v sobotu odpoledne s hashtagem odkazujícím k rekordnímu počtu nakažených v Indii byl po záplavě kritiky smazán. Uživatelé byli ale opět rychlejší a pořídili několik nesmrtelných print screenů.

Posměšný příspěvek zveřejnil účet patřící oficiálnímu čínskému orgánu, Ústřední komisi pro politické a právní záležitosti Komunistické strany, který má na Weibo, obdobě Twitteru, miliony sledujících. Ačkoli v posledních měsících v Číně směrem k Indii rostou nacionalistické nálady kvůli sporům na hranicích, mnoho čínských uživatelů neskrývalo pohoršení.

„Nemůžu uvěřit, že to bylo zveřejněno vládním účtem. Proč musíte využít utrpení ostatních ke zdůraznění národní hrdosti?“ stojí v jednom z komentářů pod příspěvkem s print screenem původního počinu vládního účtu. „Jak tohle mohlo být schváleno cenzory? Je to naprostá neúcta k lidskému životu,“ napsal další.

Po výzvě zahraničních médií publikovalo čínské ministerstvo zahraničí vyjádření. „Doufáme, že každý věnuje pozornost čínské vládě a většinovému veřejnému mínění, které podporuje boj Indie proti epidemii.“ Úřad mluvčího ministerstva dodal, že do Indie bude i v příštích dnech proudit více dodávek humanitární pomoci.

Na vlnu nesouhlasu reagoval i známý šéfredaktor čínského státního média Global Times Chu Si-ťin. „V tuto chvíli držte vysoko práh humanitární pomoci, projevujte sympatie k Indii a pevně postavte čínskou společnost na morální pozici.“ Nezapomněl však dát najevo i druhý pohled na věc. Čínu rozčílilo, že ji indický server Hindustan Times nezařadil do článku o deseti zemích a regionech, které do Indie vysílají humanitární pomoc.

„Co bychom měli dělat tváří v tvář takové reakci Indie? Měli bychom ji veřejně obvinit, že ‚splácí dobro zlem?‘ Nebo rovnou proměnit naše dlouholeté problémy s Indií ve výsměch, nebo dokonce nadšení z indické epidemie? Nemyslím si, že je vhodné, abychom byli vůči reakci Indie přecitlivělí,“ napsal v komentáři novinář a dodal, že vysmívání čínských oficiálních institucí není v současné době namístě.

„Indie se skutečně vůči Číně nechová správně. I dnes, když se Indie potýká s problémy a Čína jí poskytuje pomocnou ruku, si Indie stále drží zášť a zůstává úzkoprsá. V současné době by však naším převládajícím postojem k Indii mělo být projevování naší sympatie a podpory, aniž by nás rozptylovaly jiné nálady. Budeme mít spoustu času a příležitostí, abychom na Indii vyjádřili své názory.“

Vztahy mezi Čínou a Indií jsou v posledních měsících napjaté zejména kvůli hraničnímu sporu. Během potyček zemřely desítky lidí a utrpěly také ekonomické vazby. V obou zemích roste nacionalistický sentiment. Napětí přetrvává i navzdory pokračujícím rozhovorům na vysoké úrovni, přičemž Indie v poslední době naléhá na brzké uvolnění ze všech třecích bodů podél hranice.

Na Twitteru se diplomaté nazývaní „vlčí válečníci“ obdobně kontroverzně vyjadřují poměrně často. Minulý týden Čao Li-ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, zveřejnil upravenou verzi slavného japonského dřevotisku Velká vlna u pobřeží Kanagawy, kterou se pokusil odsoudit rozhodnutí Japonska vylít upravenou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do oceánu. Za to si vysloužil kritiku za urážku japonské kultury a ostrou reakci ministerstva zahraničí.

V loňském roce Čao publikoval digitálně upravený obrázek, který zobrazoval australského vojáka hrozícího, že podřízne hrdlo afghánskému dítěti. Nejen Australané počin odsoudili jako „odporný“.

V lednu, ve snaze zmírnit emoce po obviněních z nucené sterilizace žen v Sin-ťiangu, čínské velvyslanectví v USA na Twitteru uvedlo, že sterilizace ujgurské ženy „osvobodila“ od extremismu a nadále nemusí být „strojem na výrobu dětí“. Příspěvek byl později odstraněn Twitterem.