Hlavní obsah

Nizozemské a britské tajné služby končí spolupráci s Rakouskem. Kvůli vazbám vládní strany na Rusko

Vazby vládní rakouské strany na Rusko. Nizozemské a britské tajné služby kvůli tomu nechtějí spolupracovat s rakouským protějškem. (Video: Seznam.cz)

Už žádné sdílení informací. Nizozemská bezpečnostní a zpravodajská služba AIVD omezila spolupráci s rakouským protějškem BVT – a to na minimum. Podle nizozemského serveru NOS to země Beneluxu odůvodnila vazbami rakouské vládní Svobodné strany FPÖ na Rusko.

Článek

Nizozemští zpravodajci se obávají, že by Rusové mohli získat bližší představu o jejich pracovních postupech. A že by se informace, které AIVD získala, mohly ocitnout v rukách Kremlu. Nizozemská zpravodajská a bezpečnostní služba ale není jedinou, která omezila kontakt s Rakušany – britská MI5 udělala podle rakouského poslance Petera Pilze stejný krok.

„Bezpečnostní informační služba považuje celou tu situaci kolem rakouské zpravodajské služby BVT za velmi nešťastnou,” uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha na dotaz Seznamu. „Některé služby partnerských zemí mají skutečně tendenci takzvaně nechávat BVT za dveřmi. A jedná se přitom o reakci na problém, který teoreticky může potkat jakoukoli službu na světě,” dodal.

Podle Štichy jsou zpravodajské služby sousedních států pro BIS klíčové. „A my zatím nemáme žádný důvod spolupráci nějak omezovat,” dodal Šticha s tím, že právě spolupráce mezi evropskými zpravodajskými službami je v současnosti nejlepší, jaká kdy byla.

Dohoda o přátelství

Vazba rakouské vládní strany na Rusko vznikla už před třemi lety. Pravicová FPÖ tehdy podepsala oficiální dohodu o přátelství s největším ruským politickým uskupením Jednotné Rusko, které nyní vede bývalý prezident Dmitrij Medvěděv a současná hlava státu Vladimir Putin ho spoluzakládala.

FPÖ má jako koaliční partner v nynější rakouské vládě několik ministrů – mimo jiné ministra obrany Maria Kunaska a šéfa rezortu vnitra Herberta Kickla, tedy hlavy úřadu, které na práci tajných služeb dohlížejí. Spolupráce mezi FPÖ a Jednotným Ruskem ale pokračovala i po vstupu do vlády a neustala ani loni v březnu, a to i přes otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Většina evropských zemí ve velkém vyhošťovala ruské diplomaty – Rakousko se ale v tomto případě zdrželo. Jako důvod uvedlo, že si chce zachovat neutralitu.

„Rusko má nějakou formu vztahu s každým státem Evropy,” uvedla k situaci politoložka Petra Vejvodová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Některé země Rusko považují za důležitého ekonomického partnera, někteří ho považují za důležitého partnera z hlediska energetiky. Jsou také země, jejichž politické reprezentace se k Rusku staví zdrženlivě a opatrně, a jsou země, které jsou s ruskou politickou reprezentací ideově na stejné vlně. Rusko se v řadě evropských zemí snaží o rozšíření svého politického vlivu a snaží se ovlivňovat vnitropolitickou situaci.”

Obecně podle Vejvodové platí, že se v každém státě vždy najde někdo, kdo Rusku v takovém úsilí pomáhá. „Ať už jde o různé nacionalistické a proruské subjekty stojící mimo oficiální politiku nebo na jejím okraji, nebo to jsou samotné vlády či koaliční partneři. Což je třeba případ Rakouska, kde strana Svobodných již dlouhodobě kultivuje se současnou ruskou reprezentací vzájemné vztahy. Ale je to třeba i případ Maďarska a Viktora Orbána. Ruské zájmy jsou potom uspokojovány v politické, ekonomické či energetické oblasti,” vyjmenovala Vejvodová.

„Politické reprezentace by si měly být vědomy geopolitiky současného Ruska a vlivových operací, které Rusko v zemích EU uskutečňuje a co jsou cíle těchto operací,” dodala odbornice. Nelze se proto tvářit, že tu Rusko není.

Doporučujeme