Hlavní obsah

Nový bolivijský volební zákon zavírá Moralesovi dveře do prezidentského paláce

Foto: ČTK

Obě komory bolivijského parlamentu přijaly zákon o nových volbách.

Reklama

24. 11. 2019 9:52

Obě komory bolivijského parlamentu přijaly zákon o konání nových voleb. Tím tak anulují prezidentské volby z 20. října, ve kterých se tehdejší prezident Evo Morales prohlásil vítězem. Morales, který je aktuálně v mexickém exilu, ale nebude moci znovu kandidovat.

Článek

Už chybí jen podpis prozatímní prezidentky. Zákon v sobotu prošel nejdříve senátem a následně i poslaneckou sněmovnou. Podle agentury Reuters už dala prezidentka Jeanine Áňezová najevo, že zákon podepíše. Áňezová už dříve uvedla, že země by měla mít řádnou hlavu státu do 22. ledna. Do funkce místopředsedkyně bolivijského senátu nastoupila navzdory nedostatečnému kvóru zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni.

Krize v Bolívii trvá už déle než měsíc, kdy se prezident Morales prohlásil vítězem voleb konaných 20. října. Mezinárodní pozorovatelé a opozice ale volby označili za zmanipulované. Morales na nátlak armády a policie po téměř čtrnácti letech vlády rezignoval a odcestoval do Mexika. Na protest proti údajnému převratu vyšli do ulic prezidentovi stoupenci a zahájili blokádu velkých měst.

Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta a viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Senát i poslaneckou sněmovnu ovládala Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), poslanci strany ale vyhlásili bojkot jednání a označili ho za protiprávní. Předsedové obou komor navíc rezignovali společně s prezidentem. Senát si následně zvolil do čela novou předsedkyni. Mónica Eva Copaová Murgaová pochází z Hnutí za socialismus. Ústavní soud pak potvrdil novou hlavu státu Áňezovou. V reakci na kroky prozatímní prezidentky propukly demonstrace, při kterých přišlo o život nejméně 32 lidí.

Morales mezitím v exilu sdělil, že o pomoc hodlá požádat OSN a možná i papeže Františka. Motivací k převratu byl podle exprezidenta jeho indiánský původ a také fakt, že není podporovatelem imperialismu. Morales zároveň tvrdil, že má informace o tom, že někteří vojáci bolivijské armády se chystají vzepřít svým důstojníkům, kteří exprezidenta donutili rezignovat.

Návrh zákona o anulovaní říjnových voleb a vyhlášení voleb nových zakazuje znovuzvolení kohokoli, kdo již v úřadu strávil dvě po sobě jdoucí volební období. Zákon tak neumožní Moralesovu kandidaturu. Podle agentury AP bylo právě Moralesovo odmítání stanovit limit na počet prezidentských mandátů hlavním protiargumentem jeho odpůrců. Návrh prošel oběma komorami, ačkoli v nich má většinu Moralesova strana.

Po měsíci nepokojů se tak Bolívie může dočkat zklidnění. Na uspořádání nových voleb se shodla jak prozatímní vláda, tak Moralesova strana, v reakci na to exprezidentovi stoupenci ukončili blokády silnic. Do měst se tak obnovily dodávky potravin a pohonných hmot.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované