Hlavní obsah

Obce na Broumovsku požádaly o odstřel vlků. Na podzim přibývají útoky

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Farma manželů Menčíkových byla loni vlčími útoky zasažena nejvíce. Část stáda proto raději schovávají do ovčína.

Reklama

14. 11. 16:36

Podzimní útoky vlků na hospodářská zvířata opět rozvířily vášně mezi chovateli ovcí a skotu. Tři obce na Broumovsku proto letos poprvé v historii požádaly o možnost odstřelu šelmy. Za posledních 10 dnů vlci útočili šestkrát.

Článek

Šest útoků na ovce a telata za poslední dva týdny zaznamenali chovatelé ovcí na Broumovsku. V regionu to mezi majiteli stád opět vyvolalo velkou nevoli k predátorovi, který se do tamní přírody natrvalo vrátil před několika lety. Situace došla tak daleko, že tamní obce podaly na správu CHKO Broumovsko žádost na umožnění odstřelu chráněné šelmy.

„V tuto chvíli mám na stole tři žádosti. Doposud jsme takovouto žádost neřešili,“ potvrdila vedoucí správy Hana Heinzelová. O které obce jde, uvést nemohla, stejně tak nemohla předjímat rozhodnutí správy.

Aby bylo rozhodnutí kladné, měly by obce dokázat, že neexistuje jiné uspokojující řešení. I tak to pro CHKO nebude jednoduché rozhodování, protože bude muset de facto rozsoudit spor mezi dvěma nesmiřitelnými tábory: chovateli, kterým vlci působí škody a oni tak jsou pro jejich regulaci, a na druhé straně ochránci přírody, kteří působení vlka v české krajině dlouhodobě považují za pozitivní.

Po každém útoku vlků správci chráněné krajinné oblasti chovateli v protokolu doporučí, jaká opatření by ještě mohl zavést, aby útoku předešel. Podle Hany Heinzelové není letos nárůst počtu zabitých zvířat výrazný, což svědčí o tom, že ochranná opatření na pastvinách jsou lepší.

Jako příklad dává třeba mléčnou farmu manželů Moniky a Vladimíra Menčíkových, kteří loni přišli kvůli útokům predátorů o více než třetinu dojnic a dvacet let piplané stádo museli budovat znovu od začátku, škody šly do milionů korun. Manželé nyní připravují nové ohrady a pořídili si také čtyři pastevecké psy, které ochránci přírody doporučují.

Podívejte se na fotoreportáž z farmy nejvíce postižené vlčími útoky:

Avšak podle Vladmíra Menčíka není situace zdaleka tak optimistická, jak by se mohlo z pochvaly ze strany CHKO zdát. „Vybudování devět kilometrů dlouhých ohrad s dotací je už velký projekt, který je potřeba náročně zadministrovat. To trvá i více než rok a každý na to nemá sílu,“ upozorňuje chovatel. O množství vlastních peněz, které do toho musí chovatel investovat, ani nemluvě.

Další investici a s ne úplně stoprocentním účinkem představuje čtveřice pasteveckých psů - kangalů, kteří by měli pomoct stádo před vlkem uchránit. „Jen jejich krmení stojí 12 tisíc korun měsíčně,“ upozorňuje.

Sám Menčík místo po regulaci volá po možnosti naučit vlky, aby se člověka a jeho území báli. Tím, že lidé svá stáda aktivně nebrání, z nich podle něj vlk ztrácí strach. „Jakmile pro vlka nemá útok na domácí zvířata fatální dopad, je to pro něj jenom hra. Každá další generace se méně bojí lidí,“ upozorňuje chovatel, který s vlky poprvé přišel do kontaktu při svých cestách po Kavkaze, kde jsou podle něj mnohem plašší, protože vědí, že člověk stádo brání se zbraní v ruce.

Útoky vlků na stáda se na Broumovsku stupňují vždy na podzim. Poslední vlčí útok odneslo minimálně osm ovcí chovatele Jana Šefce z Lachova, dalších až 15 zraněných jehňat musel utratit. Pro jeho několikatisícové stádo to sice není příliš velká škoda, ale poslední útok přinesl nepříjemnou zkušenost jeho kolegovi, který zvířata v noci hlídal. I přestože podle vedení CHKO i jeho farma patří k těm s dobrým zabezpečením.

„V noci mi volal hlídač, že vidí v ohradě přibližně deset vlků, kteří útočí na ovce a začínají je trhat. Než jsem s dalšími zaměstnanci dojel na místo, snažil se vlky odehnat křikem, poté světlicemi a petardami. Vlci však nijak nereagovali a dokonce se k němu začali přibližovat. Až když jsme dojeli na místo a také jsme začali všichni pálit světlice a dělobuchy, vlci pomalu opouštěli pastevní areál, ale přesto nás stále zpovzdálí sledovali. Po tomto zážitku mi chce dát hlídač areálu výpověď, se slovy, že se nenechá roztrhat vlky,“ popsal Šefc.

Prohlédněte si snímky z posledních útoků vlků na Broumovsku:

I z tohoto důvodu chovatelé opět bijí na poplach a chtějí nějakým způsobem šelmu regulovat. Na pomoc jim přišli i někteří politici. „Opakované útoky na hospodářská zvířata již nejsou ojedinělá či náhodná. Nechci, aby pastevectví na Broumovsku zaniklo a Broumovsko se postupně stalo skanzenem, kde lidé nebudou moci aktivně žít a chovat svá hospodářská zvířata,“ postavil se na jejich stranu končící hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD).

Podle Hany Heinzelové však situace není tak dramatická, jak se ji někteří snaží popisovat. Argumenty, že se vlci na Broumovsku chovají nestandardně, podle ní nejsou správné.

„Na podzim máme vždy více výjezdů, protože smečku začínají opouštět loňská vlčata, která se začínají živit sama a nejsou ještě tak zkušenými a efektivními lovci jako dospělí,“ vysvětluje vedoucí správy CHKO jeden z důvodů, proč vlci na podzim zkoušejí více štěstí v ohradách s hospodářskými zvířaty.

Druhým důvodem je, že přes léto mají v přírodě větší a hlavně jednodušší výběr. Zaměřují se na mláďata lesní zvěře, ale nepohrdnou ani zajícem či myší.

I přes zvýšené podzimní škody na hospodářských zvířatech však podle Heinzelové stále tvoří většinu jejich potravy zvěř divoká. „Vlk sežere v průměru tři až pět kilogramů masa denně. Zabitá hospodářská zvířata by jim proto nemohla stačit,“ říká.

Na Broumovsku podle ní v tuto chvíli žijí tři vlčí smečky, které se v posledních minimálně dvou letech pravidelně rozmnožují. Mladí vlci se zhruba po roce a půl od smečky oddělí a hledají si vlastní prostor k životu. „Podle odborné literatury potřebuje jedna smečka teritorium o rozloze 400 kilometrů čtverečních,“ popisuje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené