Článek
Jméno Milana Kundery se na přelomu 50. a 60. let minulého století stalo v Československu pojmem. Na výsluní se dostal dramatem Majitelé klíčů, za které v roce 1964 obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda. Všechna tato díla někdejší dvojnásobný člen komunistické strany (1948 až 1950 a 1956 až 1970) později zavrhl a svým „opusem číslo jedna“ stanovil sbírku povídek Směšné lásky (1963 až 1968). Portrét z roku 1981.
Dobový text: Udílení státních cen Klementa Gottwalda „Laureát státní ceny Klementa Gottwalda“. Dne 7. května 1963odevzdal člen předsednictva ÚV KSČ a místopředseda vlády dr. Jaromír Dolanský v Kounicově paláci v Praze předním pracovníkům naší vědy, techniky a kultury státní ceny Klementa Gottwalda, které jim udělil prezident Antonín Novotný. Milan Kundera (vpravo) - autor divadelní hry „Majitelé klíčů“ přebírá diplom „Laureát státní ceny Klementa Gottwalda“.
Svůj hlavní trumf ale vynesl na jaře 1967, kdy vydal román Žert. Z Kundery se stala známá osobnost, jež se vyjadřovala k lecčemu - známá je třeba jeho polemika o okupaci s Václavem Havlem v roce 1968. V roce 1970 ztratil Kundera zaměstnání a žil z honorářů za cizojazyčná vydání svých děl. (Milan Kundera na snímku z roku 1963.)
V roce 1974 odjel s manželkou Věrou do Francie a v následujícím roce se rozhodl nevrátit. Po vydání knihy „stesku po Čechách“, románu Kniha smíchu a zapomnění (1979), byl zbaven československého občanství. Francouzské získal o dva roky později. Na snímku Milan Kundera se spisovatelem Jean-Pierrem Fayem opouštějí Elysejský palác, kde je přijal prezident François Mitterrand během dne věnovaného intelektuálům a osobnostem, vyfoceno 3. července 1981 v Paříži.
Postupně vynášel další trumfy: Sarkastické účtování s „lyrickým věkem“ Život je jinde (poprvé vyšlo francouzsky 1973), černou komedii předjímající jeho rozloučení s domovem Valčík na rozloučenou (1976), následovala Nesnesitelná lehkost bytí (1984) či román Nesmrtelnost (1990), poslední Kunderův česky psaný román. Na snímku Kundera čte v pořadu francouzské literární televize Apostrofy, 1984.
Následující čtyři romány, vydané francouzsky mezi roky 1995 a 2014, dlouho neumožnil oficiálně přeložit do češtiny. Snímek z roku 1984.
Spisovatel, který chtěl po vzoru Gustava Flauberta „zmizet za svým dílem a zřeknout se role veřejné osobnosti“, odmítal od konce 80. let poskytovat rozhovory. Snímek z roku 1990.
Kundera se v posledních dekádách stáhl do ústraní a mluvit chtěl jen prostřednictvím svých děl. Se starou vlastí ale zůstal v kontaktu - v roce 2019 dostal zpátky občanství, o rok později daroval sbírku svých knih a archiv Moravské zemské knihovně a také konečně povolil překlady svých francouzsky psaných knih do češtiny.
Původní zpráva
Ve věku 94 let zemřel spisovatel Milan Kundera, informaci potvrdila ČTK mluvčí Moravské zemské knihovny v Brně Anna Mrázová. Kundera napsal několik světově známých knih, které patří mezi nejpřekládanější česká díla.
