Článek
Spisovatel a dramatik Milan Kundera, jedna ze světově nejznámějších českých osobností, zemřel v úterý 11. července ve svém bytě v Paříži. Na jeho úmrtí bezprostředně reagovala světová média i řada politiků.
Francouzský Le Monde napsal, že „zemřel romanopisec lidské existence“.
Evropský parlament držel minutu ticha a francouzský liberální europoslanec Bernard Guetta prohlásil, že Kundera ztělesňoval jednotu Evropy.
Prezident Petr Pavel řekl, že Kundera byl spisovatel světového formátu, ovlivnil generace doma i v cizině a jeho osud symbolizuje pohnutou historii země ve 20. století.
Milan Kundera psal nejprve česky a později francouzsky. Mezi jeho nejslavnější díla patří například romány Nesnesitelná lehkost bytí, Žert, Nesmrtelnost či soubor povídek Směšné lásky.
Jeho práce vyšly ve čtyřiapadesáti světových jazycích a ve více než třech tisícovkách vydání. Často se o něm spekulovalo jako o kandidátovi Nobelovy ceny za literaturu, kterou nicméně nezískal.
Do Francie brněnský rodák emigroval v roce 1975. V Paříži zůstal i po roce 1989, Československo i Českou republiku ale poté několikrát navštívil.
Za své dílo Kundera sklidil světový věhlas a desítky literárních cen. Jeho manželka Věra v Česku převzala státní vyznamenání od Václava Havla a ve Francii Kundera obdržel nejvyšší vyznamenání Řád čestné legie.
Část světa ho zná jako francouzského spisovatele s českými kořeny. Kundera byl v roce 1979 zbaven českého občanství a navráceno mu bylo až v roce 2019. Spisovatel je považován za jednoho z vůbec světově nejznámějších českých rodáků.
Kundera se v posledních desetiletích stranil pozornosti a vyhýbal se rozhovorům s médii.
„Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Úzce byl spjat s Brnem, i když ze své země musel z politických důvodů odejít. Zůstává po něm nejen pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo,“ napsal na twitteru český premiér Petr Fiala.
Francouzská ministryně kultury Rima Abdul Malaková napsala, že při čtení Kunderova díla lidé mohou lépe pochopit, kdo jsou. Kunderu označila za jeden z největších hlasů evropské literatury, který si „vybral Francii, aby nikdy nepřestal být svobodný“.
Za „giganta francouzské literatury“ ho označil francouzský deník Le Figaro. „Syn koncertního klavíristy popisoval své romány jako polyfonní symfonie, díla, v nichž se mísí různé tóny a styly – bajka, esej, autobiografická reflexe – a zkoumají povahu identity nebo smrtelnosti,“ stojí v Kunderově nekrologu v americkém deníku The Washington Post.
Moravská zemská knihovna, které spisovatel už dřív věnoval část svých písemností, letos v dubnu otevřela i Knihovnu Milana Kundery.
