Hlavní obsah

Od rozpadu ETA je to přesně rok. Zůstaly po ní stovky mrtvých a palčivá rodinná tajemství

Rok po rozpuštění organizace ETA se Baskicko s touto stránkou své historie ani zdaleka nevyrovnalo. (Video: Seznam.cz)

Přesně před rokem teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda známá jako ETA ohlásila svůj konec. Zanechala po sobě na 800 mrtvých, včetně 25 dětí, i hořkost, která přechází z generace na generaci, a Baskové se s ní teprve musí vyrovnat.

Článek

829 obětí, z toho téměř polovina civilistů – tak se do historie zapsala baskická teroristická organizace ETA. Více než 40 let sužovala Španělsko politicky motivovanými vraždami, vydíráním civilistů a bombovými útoky. Dnes je to přesně rok, co se v médiích objevil dopis, ve kterém organizace světu oznamovala svůj oficiální konec.

Ani rok po jejím rozpuštění se ale Baskicko s touto stránkou své historie zdaleka nevyrovnalo. Důvodů je několik.

K založení ETA vedla v roce 1959 frustrace Basků. Jejich jazyk i kulturu tehdejší tvrdý režim generála Franciska Franka potlačoval. ETA tak bojovala za založení nezávislého baskického státu na severu Španělska a jihu Francie a zároveň proti „společnému nepříteli“. Tím si získala podporu mnoha krajanů, kteří ji – často dobrovolně – financovali.

Brzy se ale proměnila v polovojenskou organizaci s nekompromisní politikou a na konci 60. let začala obyvatele celého Baskicka, ale i velkých měst, jako je Madrid či Barcelona, sužovat atentáty. Nechvalně se proslavila zejména bombovými útoky. ETA jimi cílila na soudce, příslušníky armády i nejvyšší politiky. V roce 1973 členové organizace zavraždili tehdejšího španělského premiéra Luise Carrera Blanca. Po pádu generála Franka ETA plánovala zavraždit i španělského krále Juana Carlose, nebyla ale úspěšná.

Spolu s přibývajícími útoky organizaci ubývali podporovatelé, a získávání financí tak bylo stále náročnější. Uchýlila se proto k vybírání takzvané revoluční daně. „Ta fungovala tak, že se ETA snažila využít místních drobných živnostníků, prakticky kohokoliv, kdo měl nějaký movitý majetek, aby z něj část odevzdal jako jakýsi desátek,“ vysvětluje politolog Martin Mejstřík z Institutu mezinárodních studií FSV UK. „Většinou šlo o pět až 10 procent z měsíčního příjmu,“ dodává.

Rodiny, které peníze odevzdat odmítaly, ETA tvrdě vydírala. Mnohdy byl v sázce život rodinných příslušníků vydíraného. Ti, kteří nakonec organizaci finančně podpořili, šli proti zákonu. Množství baskických rodin tak dodnes uchovává palčivá tajemství.

„Je mi velmi, velmi smutno, protože všechny ty roky terorismu byly úplně k ničemu a bylo velmi bolestivé žít v baskickém regionu. Ti teroristé nedosáhli ničeho, protože jejich souputníci dnes sedí v institucích, ve kterých mohli sedět už před 50 lety, kdyby přijali demokracii tak jako zbytek Španělska. Takže vše, co udělali, nemělo smysl,“ řekla agentuře Reuters Tereza Diazová, dcera policisty, kterého ETA připravila o život.

„Nemyslím si, že by mohl existovat mír bez patřičného trestu, protože to není úplný mír. Naopak jsem přesvědčená, že všechny oběti terorismu vždy vyžadují spravedlnost. A spravedlnost nemůže dovolit beztrestnost,“ dodává Diazová. Naráží tak na případy stovky lidí, jejichž zmizení či smrt dodnes nebyly objasněny.

V polovině 80. let násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. Po přelomu století jejich činnost postupně slábla a v roce 2011 vyhlásila ETA příměří. Šest let nato začala s úplným odzbrojováním a v dubnu roku 2018 se díky zdrojům blízkým této organizaci začalo tradovat, že ETA brzy ohlásí svůj konec. Španělská média upozorňují na to, že i po zániku organizace ETA ale v Baskicku přetrvává separatistická nálada.

Doporučujeme