Hlavní obsah

Odhady: Poláci posílají do 2. kola Dudu a Trzaskowského. Padl rekord

Foto: Profimedia.cz

První kolo voleb vyhrál současný polský prezident Andrzej Duda.

Reklama

28. 6. 2020 21:02

První kolo polských prezidentských voleb dopadlo podle očekávání. Voliči za dva týdny rozhodnou, jestli zůstane prezidentem Andrzej Duda, nebo ho vystřídá varšavský primátor Rafał Trzaskowski.

Článek

Podle odhadů založených na dotazování u 500 volebních místností je vítězem prvního kola Andrzej Duda. Exit poll přisuzuje konzervativnímu prezidentovi bezmála 42 procent. Společně s ním postoupí do druhého kola Rafał Trzaskowski. Varšavského primátora z opoziční Občanské platformy volilo 30 procent lidí.

Aktuální odhady nijak nevybočují od toho, co naznačovaly předvolební průzkumy, i když oproti nim Duda i Trzaskowski o něco posílili. Na třetím místě skončil podle očekávání publicista Szymon Hołownia, který už předem prohlásil, že ve druhém kole podpoří Trzaskowského.

Oficiální výsledky se ale mohou lišit. Na 400 000 Poláků navíc hlasovalo v zahraničí, což exit polly nezohledňují. Sčítání nejspíš potrvá celou noc a může se protáhnout až do úterý či středy.

Rekordní zájem

Poláci hlasovali v prvním kole prezidentských voleb v neděli od 7 do 21 hodin. Už od rána se před volebními místnostmi po celé zemi stály dlouhé fronty, které zapříčinil mimořádný zájem i hygienická opatření kvůli pandemii koronaviru. Kvůli té už se na poslední chvíli termín přesunul z 10. května na konec června.

Jasné už je to, že se volební účast zařadí mezi rekordní a bude nejspíš vyšší než v loňských parlamentních volbách, kdy odvolilo 61,8 procenta oprávněných voličů. Těch je v Polsku celkem 30 milionů. Už v poledne odvolilo podle dat Státní volební komise 24,08 procenta lidí, v 17 hodin už číslo poskočilo na 47,89 procenta. Podle exit pollu dosáhla účast 62,9 procenta.

Foto: Profimedia.cz

Fronta před jednou z volebních místností ve Štětíně.

Zatímco dopoledne vedly ve volební účasti regiony na severozápadě země, kde tradičně boduje spíše současná opozice, odpoledne poskočila účast v krajích na jihu a východě. Malopolsko a Podkarpatí jsou přitom regiony, kde dlouhodobě vyhrávají konzervativci.

Ve volbách kandidovalo celkem 11 mužů. Profily šesti kandidátů s nejvyšší podporou si můžete prolistovat zde:

O co ve volbách jde?

O komfort, který teď mají konzervativci při systémových změnách podle plánů předsedy strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Loni sice vládnoucí trojkoalice obhájila ve sněmovně většinu, přišla ale o tu v senátu. Senátní opoziční koalice tak od podzimu do sněmovny vrací zákony, a „zpomaluje“ tak legislativní proces.

Vláda sice Senát pohodlně přehlasuje, ale znamená to pro ni zdržení. Donedávna totiž kabinet prosazoval změny zákonů v expresním tempu během hodin, maximálně dní. A prezident Andrzej Duda, který patří do vládního tábora, je v naprosté většině případů záhy podepsal.

Podobnou nepříjemnost jako se senátem si teď Kaczyński rozhodně zopakovat nechce, protože polský prezident má silnější právo veta než senátoři. Pokud prezident vrátí zákon poslancům, musel by Kaczyński posbírat v Sejmu třípětinovou většinu, kterou ale nemá. Při polarizaci polské politiky a neschopnosti jakéhokoli politického kompromisu by to znamenalo de facto konec vládních zákonů.

Polský prezident by mohl vládě podstatně „znepříjemňovat“ život i při jmenování soudců a obsazování dalších funkcí, a také v zahraniční politice. Pokud by vyhrál Duda, žádné nepříjemnosti se nečekají. Současný prezident dostal od svých kritiků přezdívku „propiska“ - podepíše totiž všechno, co dostane na stůl.

Jeho rival Trzaskowski naopak před volbami dával najevo, že se nebude zdráhat veto využívat. Podle něj si Polsko uvědomilo, že potřebuje silného prezidenta, který bude spolupracovat s vládou, ale zároveň se mu bude koukat pod ruce a bude stavět veto nenávistné rétorice a dělení lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované