Článek
Za jednou z výstav stojí přeshraniční spolupráce, do které je kromě Kraje Vysočina zapojené i Dolní Rakousko. V jihozápadním křídle díky ní vznikla i replika sklářské pece. Druhá stálá expozice je samostatným záměrem hradu a naváže na expozici historických hodin. Obě výstavy vznikají ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Havlíčkův Brod, řekl ČTK kastelán Luděk Šíma.
Sklářství na Vysočinu prokazatelně patří několik staletí. Skláři, pro které je důležitou surovinou křemen, mohli využívat jeho bohaté zásoby v krajině. Stejně tak byl pro ně důležitý dostatek dřeva z místních lesů. Křemen se sbíral na polích nebo těžil lomovým způsobem. Podle Marka Chvátala z havlíčkobrodského muzea, který na výstavě spolupracuje, se těžilo i nedaleko hradu. „Asi dva kilometry odtud je obec Ostrov a nad ní je kopeček, který se jmenuje Kamenné stádo. Jsou tam velké silné křemenné žíly, ze kterých se sklářský křemen skutečně těžil, to je historicky doloženo,“ řekl Chvátal.
Nová expozice má provést celou historií skla. Díky spolupráci s Rakouskem bude mezi exponáty i sklo z doby římské říše. „V Rakousku byl nalezen římský legionářský tábor a legionáři už měli s sebou drobné předměty ze skla,“ řekl Chvátal. Z Vysočiny budou nejstaršími skleněnými artefakty zbytky výplní oken středověkých kostelů. „Jsou to nenápadné předměty, ale mají velkou vypovídací historickou hodnotu,“ řekl Chvátal.
Dvacáté století připomene na výstavě mimo jiné vrátnice sklárny, ve kterou se promění jeden ze šesti výstavních sálů. Jejich úprava stála několik set tisíc korun. Některé z nich sloužily donedávna jako byty. Pod zbouranými příčkami se dochovala výmalba z 19. století.
Příprava krajské výstavy se kvůli omezení volného pohybu a uzavření hranic i některých institucí zdržela. S novou sezonou tak bude přístupná zřejmě jen hradní část umístěná v nedávno rekonstruovaných sálech. Jeden z nich zdobí unikátní nástěnná malba z 16. století zachycující tehdejšího majitele hradu Zdeňka Meziříčského. Hradní výstava se zaměří jen na skláře z Vysočiny. Mezi exponáty budou i mohutné dřevěné sklářské formy ze Skláren Jenštejn.
Návštěvnická sezona měla na hradě podobně jako na jiných památkách začít v dubnu. Jeho brány se neotevřely kvůli nařízením proti koronaviru. Podle čtvrtečního rozhodnutí vlády by na památky mohli lidé znovu chodit od 25. května, o 14 dnů dříve, než původně vláda avizovala.
Ztráty ze vstupného kvůli zkrácení návštěvnické sezony odhadl kastelán na 400 000 korun. Kromě návštěvníků čeká hrad také na řemeslníky. V červnu má začít další etapa obnovy oken a sgrafitové fasády za 2,5 milionu korun.
Původně gotický hrad v roce 1879 poškodil požár. Záchranné práce začaly v roce 2000, kdy hrad ze tří čtvrtin převzala radnice. Zbývající díl má ledečská firma Kovofiniš. Loni hrad navštívilo přes 22 tisíc lidí, o 1000 víc než v roce 2018.
