Hlavní obsah

Osm potvrzených faktů o koronaviru. Tohle o něm víme po roce

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

18. 1. 15:55

Šíření, léčba nebo vakcíny. Nových informací o koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, stále přibývá. Seznam Zprávy přinášejí souhrn důležitých faktů, které vědci za poslední rok o novém onemocnění zjistili.

Článek

Už rok ovlivňuje život lidí na celém světě pandemie nemoci covid-19. Odborníci přicházejí se stále novými informacemi, které občas dokonce zpětně mění ty staré. Druhou stranou faktu, že vědci po celém světě vyvinuli bezprecedentní úsilí k prozkoumání nového onemocnění, je pak zahlcení veřejnosti zdánlivě nekonečnou záplavou zpráv týkajících se koronaviru SARS-CoV-2 i celé pandemie.

Seznam Zprávy proto připravily přehled důležitých informací, které byly už bez veškerých pochybností potvrzeny, včetně odkazů na studie a veškerý kontext, který s nimi souvisí.

Ochranné prostředky fungují

Roušky fungují. Efektivitu ochranných pomůcek zkoumala už celá řada vědců. Jedna z publikací, která analyzovala celkem 172 studií z 16 zemí a šesti kontinentů, vyšla v prestižním časopise The Lancet. Závěr je jasný – ochrana obličeje snižuje riziko infekce.

Časopis The Lancet

The Lancet je jeden z nejstarších odborných medicínských časopisů na světě. Jeho založení anglickým chirurgem Thomasem Wakleym se datuje do roku 1823.

Jde o recenzovaný medicínský týdeník. Znamená to, že všechny texty jsou podrobeny recenzním řízením odborníků, kteří se na výzkumech nepodíleli. Jedná se o určitou formu kontroly.

Respirátory N95 (tedy FFP2) poskytují silnější ochranu než jednorázové chirurgické masky či klasické látkové roušky. S nižší přenosovostí spojuje analýza i ochranu očí. Stejná publikace zmiňuje i důležitost fyzických rozestupů – dokonce i pouhý jeden metr dokázal podle analýzy snížit riziko přenosu.

Jiné důkazy pocházejí přímo z laboratorního prostředí. Výsledky experimentu publikované v The New England Journal of Medicine ukazují pomocí vysokorychlostní kamery, že při vyslovení jedné fráze se vytvoří stovky kapének o velikosti 20 až 500 mikrometrů. Polovinu tohoto množství však dokázala zablokovat už obyčejná látka před obličejem.

Superpřenašeči existují

Další studie výzkumníků Princetonské univerzity, University Johnse Hopkinse a Kalifornské univerzity v Berkeley publikovaná v časopise Science už v září potvrdila existenci takzvaných superpřenašečů. Vědci zjistili, že z analyzovaného vzorku nakažených celkem 71 % nikoho dalšího neinfikovalo, zatímco osm procent všech infikovaných způsobilo 60 % nových infekcí. Analýza více než půl milionu případů nákazy v Indii potvrdila, že podobné případy jsou spíše pravidlem než výjimkou.

Studie ale také zmiňuje, že první celostátní lockdown v Indii vedl ke značnému snížení přenosu. Klíčem prý byli mladí lidé a děti, kteří nemoc častěji chytili od vrstevníků a byli v přenosu nejvíce efektivní. Dohromady tvořili třetinu všech případů, takže nárůst případů významně snížilo uzavření škol.

Děti a mladí lidé pak mají statisticky častěji mírný nebo bezpříznakový průběh nemoci, mohou přijít ale do kontaktu s rizikovými skupinami.

Rizikovým faktorem není jen věk

Mezi důkladně probádaná zjištění patří rizikové faktory zhoršující průběh nemoci. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyžaduje mezi 6–29 % nakažených starších 85 let intenzivní péči.

Že mezi rizikové faktory patří vyšší věk, už víme. Proč tomu tak ale je? Starší dospělí mají zvýšené riziko kvůli častějším chronickým problémům. Imunitní systém navíc s postupujícím věkem slábne, také se snižuje elasticita plicní tkáně a pouhý zánět může být u starších osob intenzivnější a způsobit poškození orgánů.

Další studie v časopise The Lancet našla jistou souvislost mezi hospitalizacemi a obezitou. Celkem 265 pacientů, které studie sledovala, bylo hospitalizováno s onemocněním covid-19. U mladších pacientů převažoval vyšší index tělesné hmotnosti (BMI), zatímco u starších pacientů byl naopak nižší. Jinými slovy: když už byl hospitalizován mladší člověk, bylo pravděpodobné, že jeho hmotnost byla vyšší.

Foto: The Lancet

Graf ukazuje věk (dolní osa) a BMI (levá osa) pacientů s covidem-19.

Jak dlouho trvá onemocnění

Známé jsou již i některé časové údaje o onemocnění. Inkubační doba nemoci je 4–6 dní. První příznaky u lehčích průběhů se nejčastěji objevují pátý až osmý den od nakažení.

Data amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a jeho evropské verze nabízejí představu o tom, jak vypadá časová osa onemocnění v různých variantách závažnosti:

Od těchto časových údajů se pak také odvíjí, jak dlouho bude potřeba nakažené hospitalizovat nebo kolik dní od vysokých čísel pozitivních testů uplyne, než se začnou objevovat vysoká čísla hospitalizací a úmrtí.

Vědci stále zkoumají léky, krevní plazma pomáhá

Najít vhodnou léčbu může být paradoxně těžší než přijít s novou vakcínou. Koneckonců celá řada onemocnění byla vymýcena právě vakcínou, zatímco léčit se je nedařilo.

Výzkumníkům z Univerzity Johnse Hopkinse v čele s Robertem Brodskym se však podařilo najít možnost, jak zablokovat protein, který viru SARS-CoV-2 umožňuje obrátit imunitní systém proti sobě samému. Vědci věří, že potlačení tohoto proteinu známého jako faktor D by mohlo omezit silné zánětlivé reakce, které postihují některé pacienty během onemocnění. „Co je na objevu ještě více vzrušující, je to, že už nyní vznikají léky kvůli jiným nemocem, které v těle ono zmíněné zablokování dokážou provést,“ píše univerzita.

Pod drobnohledem byl také většinu loňského roku kortikosteroid dexametazon. Jak v červnu zveřejnila WHO, počáteční klinické studie ukazující, že tato látka může zachránit život pacientům s covidem-19, u kterých se již rozvinul těžký zánět. Předběžné výsledky vyšly v podobě zatím nerecenzované studie 22. června 2020. Evropská léková agentura pak v září jeho použití k léčbě podpořila.

Mezi další již vyzkoušenou léčbou, která byla povolena v Evropské unii, je remdesivir. Původně lék na žloutenku typu C a později proti ebole by měl zkracovat dobu hospitalizace.

Při léčbě onemocnění byla také jako účinná metoda použita krevní plazma lidí, kteří už nemoc sami prodělali. Během jejího průběhu se v těle vytvářejí specifické protilátky. Nové dárce takzvané anti-covidové rekonvalescentní plazmy české ministerstvo zdravotnictví stále hledá. „Průběh onemocnění covidu-19 by u potenciálních dárců měl být optimálně s příznaky ‚běžné respirační infekce‘ (tj. zvýšená teplota, kašel apod.),“ uvádí resort na svém informačním webu. Lékaři ale upozorňují, že nejvyšší koncentrace protilátek bývá u pacientů, kteří měli vysoké horečky nebo byli s onemocněním hospitalizovaní.

Covid není chřipka

Další studie publikovaná v časopise The Lancet porovnávala lidi hospitalizované buď s chřipkou, nebo s covidem-19. Došla k závěru, že nebezpečí, které covid-19 pro pacienty představuje, je nejen odlišného charakteru, ale také násobně vyšší než u chřipky.

Známá data o pacientech hospitalizovaných s covidem-19 a sezonní chřipkou se výrazně liší. Nemoc covid-19 vede častěji k dýchacím obtížím a vyšší úmrtnosti, píše se ve studii. U dětí je sice poměr hospitalizací s covidem nižší než u chřipky, úmrtnost v případě hospitalizací je ale vyšší. Studie ovšem také upozorňuje, že malé počty případů pacientů v nízkém věku toto konkrétní zjištění omezují.

Vakcína snižuje riziko infekce o 95 %

Účinnost vakcíny Pfizer a BioNTech, kterou Česko začalo na konci prosince očkovat, je vyhodnocena na 95 %. Jak testy k takovému procentu dojdou?

V případě vakcíny Pfizer se klinických testů zúčastnilo přes 40 tisíc dobrovolníků rozdělených na dvě skupiny. Někteří dostali vakcínu, jiní zase placebo. Počkalo se, až se objeví 170 osob s příznaky onemocnění, vědci provedli testy a zjistili, že ze 170 nemocných bylo 162 pacientů, kteří dříve dostali placebo, a osm ze skupiny očkovaných. Z tohoto poměru se pak vypočítalo číslo 95 %.

Pokud bychom chtěli tento poměr převést na riziko infekce, ve skupině očkovaných je 0,04 %, zatímco ve skupině placebo 0,74 %. Toto číslo nezní samo o sobě jako vysoké, ale už z předchozích měsíců je známo, že i drobné změny v nízkých číslech, jako je například reprodukční číslo R, dokážou s epidemií dramaticky zahýbat. A v tomto případě nejde ani o drobnou změnu, ale o snížení nákazy o 95 %.

Často diskutované vedlejší účinky se podle dostupných dat týkají naprostého zlomku očkovaných a jsou v podstatě stejné jako u jiných vakcín. Podáno už bylo na světě přes 40 milionů dávek.

Covid-19 zvýšil počet všech úmrtí

Dalším faktem, o kterém už nejsou v podstatě žádné pochybnosti, je vyšší úmrtnost vlivem koronaviru. Dřívější dohady o tom, že je onemocnění stejné jako sezonní chřipka, vyvrací nejen výše zmíněná analýza hospitalizací, ale také samotná data o úmrtnosti v Česku i ve světě.

Grafu níže znázorňuje pravidelně aktualizovaná data o veškeré úmrtnosti v České republice po jednotlivých týdnech.

V České republice se zvýšená úmrtnost projevila ve stejných týdnech, kdy byly Ministerstvem zdravotnictví evidovány nejvyšší počty obětí nemoci covid-19. Stejnou souhru pozorují i v řadě dalších evropských zemích, jejichž nadměrnou úmrtnost moderuje už několik let projekt EuroMOMO.

Foto: EuroMOMO

Graf ukazuje obvyklý počet úmrtí a jejich nadměrný nárůst v posledních několika letech v monitorovaných evropských zemích.

Smrtnost covidu-19 se v České republice pohybuje okolo 1,9 %. je vypočítána z počtu všech známých případů a známých úmrtí. Může to samozřejmě znamenat, že neodhalené případy by statistiku smrtnosti snížily, stejně tak ale mohou existovat i neodhalená úmrtí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované