Hlavní obsah

Pandemie těžce dopadla na studijní i osobní život vysokoškoláků

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

5. 7. 21:00

Přes šedesát procent vysokoškoláků ztratilo během pandemie motivaci ke studiu a špatně se soustředí. Více než 30 procent studentů v průzkumu Behavio zároveň uvedlo, že trpí depresemi.

Článek

Pandemie dopadla nejenom na žáky základních a středních škol, ale i na vysokoškolské studenty, kteří byli poslední rok také odkázáni především na distanční výuku.

Až 62 procent studentů vysokých škol v nedávném průzkumu agentury Behavio uvedlo, že ztrácí motivaci ke studiu. Pro změnu studijního oboru nebo místa studia se však vyslovilo shodně pouze osm procent. Stejně tak z průzkumu vyplývá, že „jen“ šest procent dotázaných studium v době pandemie ukončilo. Přesné důvody však dotazník nezkoumal.

Studenti si nemyslí, že studují efektivněji než před pandemií – pouze 15 procent se k této otázce vyslovilo kladně. Polovina má také pocit, že se při výuce „dost ulévají“, zároveň ale téměř 50 procent uvedlo, že věnuje více času samostudiu. Nové nástroje při studiu využívají spíše studenti (41 %) než studentky (37 %).

Autoři průzkumu ve změnách vidí příležitost ke zmenšování nerovností ve vzdělávacím systému. „Samostudium a nové nástroje možná mohou být cesta, ale i tak vidíte, že třeba v případě vysokoškoláků je to cesta pro 44 až 46 procent lidí, a těch 54 procent lidí tady pořád zůstává. Musíme svoji pozornost upřít i na ně, pokud nechceme nůžky našeho vzdělávacího systému ještě více rozšiřovat,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch Prokeš, sociolog a výzkumný ředitel Behavio.

Průzkum vlivu epidemie na život studentů vysokých a středních škol

Průzkum provedla výzkumná agentura Behavio ve spolupráci se soukromou vysokou školou Newton University a portálem Vysokeskoly.cz. Zúčastnilo se jej 7 161 respondentů z řad studentů vysokých a středních škol v Česku. Vysokoškoláků odpovídalo celkem 4 501, středoškoláků pak 2 660, z nichž většina (1 760) byla v maturitním ročníku. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníků v letošním květnu a červnu.

Distanční výuku 30 procent studentů zvládalo „v pohodě“. Pro 17 procent byla naopak velmi obtížná, uvedli totiž, že distanční studium nezvládali vůbec. Většina studentů ji ale vnímala proměnlivě.

Za velký problém považovalo v uplynulém období 60 procent vysokoškoláků to, že se nemohli soustředit. Jen o trochu méně jich uvedlo, že jim chyběl osobní kontakt, a téměř polovina, že „toho na ně bylo hodně“. Zhruba třetinu bolela záda a pětina měla špatné připojení k internetu.

Jako velmi problematické vidělo nezvládnutí výuky ze strany vyučujících pouze 16 procent, dalších 44 procent to označilo za „trochu“ problematické.

Studenti jsou ve stresu a zažívají nejistotu

Změny pociťují studenti i v osobním životě. Nejčastěji uváděli, že prokrastinují (61 %), sledují častěji než obvykle seriály a filmy a jsou více ve stresu (shodně 57 %). Více než polovina dotázaných také odpověděla, že v pandemickém období zažívali nejistotu. Průzkum zároveň ukázal, že stres a nejistota dopadá více na ženy než na muže. Autoři průzkumu navíc nejistotu považují za jeden z nejvíce problematických aspektů.

„Ze zmíněných problémů bych podtrhl studenty pociťovanou silnou nejistotu. Z jiných výzkumů víme, že právě velká nejistota vede k pasivitě, strachu, stresu a ke ztrátě důvěry ve stát. Chceme-li zmírnit pojmenované problémy, musíme začít právě tady. Často však vidíme pravý opak – dlouhé debaty o úřední maturitě, častá rozhodnutí na poslední chvíli, slabá podpora a pomoc,“ uvedl Vojtěch Prokeš.

Někteří respondenti mají také problémy s duševním zdravím, 34 procent z nich odpovědělo, že trpí depresemi. Průzkum však ukazuje, že pouze malá část z nich (10 %) vyhledala odbornou pomoc.

Přes 40 procent se v době pandemie věnovalo méně svým koníčkům a pouze 17 procent si našlo záliby nové.

Vysokoškoláci trávili volný čas především sledováním filmů a seriálů, až 57 procent uvedlo, že tuto činnost vykonávali častěji než dřív. Značná část také odpověděla, že chodí více do přírody. Volný čas takto trávily spíše studentky (47 %) než studenti (32 %).

U mužů je naopak patrné, že začali více hrát hry na počítači, až 34 procent se v této otázce vyslovilo kladně, v případě žen hraje častěji počítačové hry pouze 12 procent z nich.

Vysokoškoláci se zároveň méně věnovali sportu – 28 procent odpovědělo, že již nesportuje, ve srovnání s 22 procenty studentů, kteří uvedli, že sportují více. Necelých 40 procent pak v době pandemie přibralo na váze.

Čtvrtině vysokoškoláků se zhoršila finanční situace

Výrazně méně peněz má podle průzkumu čtvrtina dotázaných. Většinu přitom finančně podporuje rodina, necelá polovina si pak vydělává nebo přivydělává sama. Pouze 12 procent má stipendium, podle odpovědí je však častější u studentů (15 %) než u studentek (11 %). Půjčku má pak minimum vysokoškoláků.

Zároveň přes polovinu studentů bydlí u rodičů, většina dlouhodobě, 10 procent pak dočasně. Nejméně vysokoškoláků bydlí na kolejích, tuto možnost uvedlo pouze 7 procent, častější způsob bydlení je v pronájmu (28 %) i ve vlastním bytě (9 %).

Druhou část průzkumu, věnovanou vlivu pandemie na život středoškoláků a maturantů, přinesou Seznam Zprávy v nejbližších dnech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované