Hlavní obsah

Pandemie zkrátila v Česku naději dožití o rok, tvrdí vědci

Reklama

15. 12. 2020 17:55

Infekce covidu-19 si v České republice vyžádala už přes devět tisíc životů. Podle dat Českého statistického úřadu se držela celková úmrtnost v ČR na dvojnásobku průměru i v listopadu.

Článek

Data hovoří jasně. Úmrtí identifikovaná v epidemiologických datech Ministerstva zdravotnictví výrazně ovlivnila celkovou úmrtnost v Česku, ta ale ve 45. týdnu vzrostla ještě více, než byl samotný nárůst úmrtí kvůli covidu-19.

Český statistický úřad zveřejňuje počet zemřelých v časové řadě podle kalendářních týdnů. Ta nyní ukazuje, nakolik pandemie pravidelným počtem úmrtí v České republice zamávala a jak se podzimní statistiky kompletně vymkly normálu.

Poslední aktualizace uvádí, že ve 45. týdnu roku 2020 (2.–8. listopadu) bylo zaznamenáno 4135 úmrtí, což je přesně o 2098 více, než je průměr předchozích čtyř let a tedy procentuální nárůst 103 procenta. Jde přitom o období v roce, pro které není takto vysoký výkyv počtu úmrtí vůbec obvyklý. Běžný stav z dřívějších let je pro 45. týden 2037 úmrtí, uvádějí statistiky.

Od začátku října do posledního spočítaného týdne končícího 8. listopadu dělá nadměrná úmrtnost v Česku navíc celkem 7389 úmrtí.

Týká se výhradně starších věkových skupin. U mladších do 39 let se drží v normě a spíše k dolní hranici. Podle dat výrazně stoupá až u kategorie 65 let a starší.

Demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spočítala, že úmrtí v souvislosti s covidem-19 prokazatelně zkrátila život více než 9500 lidí. Dalším pak zasáhla do života dlouhodobými negativními následky nemoci nebo ztrátou blízkých.

„Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin,“ uvedla demografka. Příčiny úmrtí podle ní zatím k dispozici nejsou, může jít ale například o zanedbanou preventivní péči.

Pandemie má vliv i na další statistiky. Vědci z Iniciativy Sníh spočítali, že do konce roku se naděje dožití českých mužů v průměru sníží asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. „Za posledních 50 let přitom u nás nedošlo ke snížení naděje dožití,“ dodala Dzúrová.

Úmrtí stále přibývá i zpětně

Statistici navíc upozorňují, že prezentovaná data za rok 2020 jsou předběžná. Přičetli také další počty úmrtí k již dříve vydaným týdnům: například data za již tak úmrtnostně nejvyšší 44. týden vzrostla o dalších 64 dříve nezapočtených úmrtí.

Ve 45. týdnu pak podle epidemiologických dat Ministerstva zdravotnictví dosáhl počet úmrtí kvůli nákaze covidem-19 vrcholu.

Tuto statistiku Ministerstvo zdravotnictví stále doplňuje. Ještě nedávno ukazoval vrchol epidemie nižší čísla, konkrétně v průměru o šest úmrtí denně méně. Stejně tak budou podle statistiků doplňována data o celkové úmrtnosti i zpětně za celý rok 2020.

Celkově je ve 45. týdnu ve statistikách Ministerstva zdravotnictví evidováno přes 1,5 tisíce úmrtí kvůli covidu-19.

Smutné prvenství

Česká republika se v listopadu zařadila mezi země s nejvyšší úmrtností na covid-19 ve světě. Data Eurostatu nyní ukazují, že v přepočtu na obyvatele začátkem listopadu dosáhla prvenství v počtu úmrtí v Evropě. Vysoký nárůst v Česku kopírují jen polská data, kde byla úmrtnost na podzim jen nepatrně nižší. V době podzimního vrcholu epidemie zaznamenali u našich severovýchodních sousedů až 670 úmrtí kvůli covidu-19 za den.

Přitom ještě v říjnu označil premiér Andrej Babiš toto tvrzení za lež. „Normálně lžete,“ prohlásil předseda vlády ve Sněmovně v reakci na interpelaci místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové, která tehdy tvrdila, že v Česku v přepočtu na počet obyvatel umírá nejvíc lidí v Evropě. „Manipulujete fakta, není to pravda ani poměrově, je to normálně sprostá lež, nic jiného,“ uvedl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené