Hlavní obsah

Paradox pro plátce daní: Ze všech úřadů nejhůře hospodaří Finanční správa

Foto: Seznam.cz

Nejhůře vypisuje z velkých státních orgánů veřejné zakázky Generální finanční ředitelství, Správa úložišť radioaktivních odpadů a ministerstvo obrany.

1. 10. 2019 13:36

Nejtransparentněji a nejekonomičtěji hospodaří s veřejnými prostředky Státní pozemkový úřad. Mezi menšími úřady pak Agentura ochrany přírody a krajiny.

Článek

Za tři a půl roku vypsalo 56 velkých úřadů zakázky za 460 miliard. Všechny veřejné prostředky ale státní správa neutratila transparentně. Paradoxně vůbec nejhůře dopadla instituce, která dohlíží na výběr všech daní – Generální finanční ředitelství.

Vychází to z výsledků nástroje zIndex, který zpracovává databázi stovek tisíc zakázek. Podle devíti parametrů zkoumá, jak je úřad otevřený, jestli se o zakázky skutečně soutěží a zda může veřejnost kontrolovat, kam prostředky tečou.

Žebříčky zIndex

Ukazatel zIndex dělí státní úřady do dvou žebříčků. Mezi velké zadavatele je zařazeno 56 orgánů státní správy a jejich podřízených příspěvkových organizací s více než 15 zakázkami v režimu zákona v celkovém objemu nad 250 milionů korun. Celkem tyto úřady vypsaly zakázky za 460 miliard. V kategorii malých pak bylo hodnoceno 51 úřadů s více než 10 zakázkami v celkovém objemu nad 30 milionů. Jejich objem zakázek přesáhl 18 miliard. Hodnoceno bylo období od ledna 2016 do června 2019.

Zvlášť co se týče konkurence, dopadla Finanční správa špatně. O 30 procent zakázek se ucházel pouze jediný zájemce. Z balíku 3,5 miliardy korun v režimu zákona o veřejných zakázkách navíc 1,5 miliardy směřovalo jen na jediný účet – společnosti IBM.

Do této situace se ale současné vedení Generálního finančního ředitelství nedostalo vlastní vinou. Zakázky na ruku IBM vypisovat musí kvůli nevýhodně nastavené smlouvě k systému na výběr daní ADIS. V jeho případě je Finanční správa vázána ukázkovou vendor lock-in situací. To znamená, že sice software vlastní, ale upravovat ho může jedině jeho dodavatel, tedy IBM.

Na opačné straně žebříčku se oproti Generálnímu finančnímu ředitelství nachází Státní pozemkový úřad. Jeho úředníci vypisovali podle zIndexu zakázky nejúsporněji a nejefektivněji.

„Přistupujeme ke každé zakázce, jako by byla v režimu zákona. Je to nakonec procesně snazší,“ vysvětluje ředitel úřadu Martin Vrba, že i tendry pod zákonnou hranici dvou milionů (v případě stavebních pod šest) vypisují jako ty velké.

Jen čtvrtina zakázek Státního pozemkového úřadu tak šla šesti největším firmám, zbytek připadl ostatním dodavatelům. Většinu z tří tisíc zakázek, včetně těch nejmenších, navíc SPÚ soutěžil v posledních třech letech otevřeně.

„Všichni říkají, že to nejde, že jsou rádi, když dostanou dvě nabídky na velkou zakázku, ale Státní pozemkový úřad běžně soutěží i půlmilionové zakázky,“ dává úřadům SPÚ jako příklad manažer projektu zIndex Jiří Skuhrovec.

Ze stejného důvodu uspěla mezi malými úřady i Agentura ochrany přírody a krajiny.

„První místo je pro nás i výzvou do dalších let,“ konstatuje její ředitel František Pelc.

Letošní hodnocení se totiž nově zaměřuje právě na takzvané malé zakázky, kterými však ročně proteče na 250 miliard korun. „U malých zakázek se nejlépe pozná poctivá práce úředníků – zákon zde nepožaduje téměř nic. Záleží jen na vnitřním nastavení úřadu i lidské iniciativě, zda se o ně reálně soutěží,” komentuje metodické novinky Skuhrovec.

Třeba Správa základních registrů sice skončila na posledním místě mezi menšími úřady, o její zakázky ale soutěží dostatek firem a nevítězí v nich stejní dodavatelé. Úřad ale nemá podle zIndexu profil zadavatele odpovídající zákonu a velkou zakázku – Zajištění technologických prostor a služeb datového centra pro kritické informační systémy základních registrů – za 35 milionů zadal bez soutěže.

„Hlavní činností SZR je správa a provoz vybraných prvků kritické informační infrastruktury státu, od toho se odvíjí i specifika probíhajících výběrových řízení, kde se vedle transparentnosti musí brát velký ohled na bezpečnost této infrastruktury,“ zdůvodňuje výsledky ředitel odboru back office Správy základních registrů Roman Czendlik. Ten navíc dodává, že hodnocení ovlivňují i chyby výzkumu. Některé zakázky úřadu jsou dohledatelné, i když zIndex ukazuje opak.

Nástroj zIndex ukazuje i dílčí žebříčky. Nejvyšší konkurence se tak daří v zakázkách dosahovat Správě Národního parku Šumava. O 111 zakázek se ucházelo dokonce 10 a více zájemců. Nejméně chyb měl pak v tendrech Úřad vlády.

Z ministerstev dopadl nejlépe resort životního prostředí. Jeho největší dodavatel Jihozápadní dřevařská získal jen dvě procenta z celkového objemu investovaných peněz. Ministerstvo také až na čtyři zakázky nevybralo firmu bez soutěže. Naopak nejhůře si vedlo ministerstvo obrany, a to hlavně kvůli špatnému profilu zadavatele a velkému počtu zakázek zadaných prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění.

„Ministerstvo obrany má jiné podmínky než ostatní zadavatelé. Z bezpečnostních důvodů mají rozšířené možnosti používat jednací řízení bez uveřejnění,“ dodává k výsledkům Skuhrovec.

Ukazatel zIndex hodnotí úřady na základě efektivity zadávání veřejných zakázek. K tomu mu slouží databáze stovek tisíc tendrů. Jejím hlavním zdrojem je Věstník veřejných zakázek. Nízké hodnocení úřadu neznamená korupci ani porušení zákona, ale rozpor s doporučeními pro hospodárné zadávání podle ministerstva pro místní rozvoj nebo Evropské komise. Žebříček zIndex vychází z výzkumu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a publikuje ho sdružení EconLab.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené