Hlavní obsah

Pitná voda je v Česku kvalitní, lidé si ale stěžují na její barvu i chuť

Ilustrační foto.

Reklama

23. 2. 6:00

Téměř všechny zdroje vody v Česku obsahují různé cizorodé látky. Ve většině případů ale nepředstavují žádné nebezpečí pro zdraví člověka. Kromě nezávadnosti jsou však pro lidi důležité i vlastnosti, které na zdraví vliv nemají: hlavně chuť a pach.

Článek

Většina českých domácností pije kohoutkovou vodu, její spotřeba by ale mohla být ještě vyšší. „Z 99 % je pitná voda v Česku v pořádku. Alarmující je ale důvěra spotřebitelů,“ říká František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Čechy často odrazuje neuspokojivá chuť nebo vůně vody.

„Pokud vodárna vydává vodu, která je zakalená nebo páchne, tak je samozřejmě nějaká nezávadnost k ničemu,“ dodává Kožíšek. Mnoho spotřebitelů i odborníků tak má chuť, pach či barvu za stejně důležité faktory, jako je zdravotní nezávadnost.

Zlepšit pověst vody z kohoutku

Přestože se o tyto „vedlejší“ vlastnosti pitné vody takřka nikdo z odborného hlediska nezajímá, je jasně patrná stále viditelnější nedůvěra či nespokojenost spotřebitelů. „Lidé se na nás často obrací, že jim voda nechutná. Podle toho usuzujeme, že situace ohledně těchto vlastností vody v Česku nebude úplně optimální,“ sdělil Seznam Zprávám Kožíšek.

O zlepšení reputace kohoutkové vody se snaží i Evropská unie. Nově aktualizovaná evropská směrnice si klade za cíl zlepšit kvalitu vody z vodovodu za účelem snížení ekologické zátěže způsobené plastovými obaly z balené vody.

„Aby tato kampaň byla úspěšná, tak se musí zvýšit důvěra spotřebitelů,“ komentuje směrnici Kožíšek. SZÚ společně s Univerzitou Karlovou proto chystají projekt, jehož výsledkem má být první objektivní průzkum toho, kolik lidí si myslí, že je voda z hlediska pachu, chuti a barvy v pořádku, nebo ne.

Co ovlivňuje kvalitu vody?

Kvalita pitné vody v Česku se v průběhu let viditelně zlepšuje. Přesto však prakticky ve všech vodních zdrojích dnes nalezneme přidané chemické látky. Nejčastěji jsou to pesticidy.

Pesticidy se v drtivé většině dostávají zemědělskou činností do půdy, kde se přeměňují a následně se dostávají například do podzemních vod. Půda v tomto případě slouží jako zdroj kontaminace vody, která může trvat více než 10 let kvůli neustálým přeměnám pesticidních látek.

Zdravotní riziko pesticidů je podle odborníků zanedbatelně malé. Jejich přítomnost ale podrývá důvěru spotřebitelů a také komplikuje a zvyšuje finanční a technologické náklady na výrobu pitné vody.

Kromě pesticidů jsou v pitné vodě obvykle přítomné i dusičnany, které jsou také většinou následkem zemědělské činnosti.

Tyto a další cizorodé látky ve vodě jsou v určitých úrovních neškodné. Pokud však překročí únosnou hranici, může být vyhlášená tzv. výjimka z kvality vody, kdy by vodu neměli pít například kojenci nebo těhotné ženy. Takových výjimek bylo v loňském roce (k září 2019) vyhlášeno celkem 108. V drtivé většině případů to bylo způsobeno právě velkým množstvím pesticidů a dusičnanů.

Když voda ohrožuje zdraví

Nejtypičtějším příkladem zdravotní hrozby, kterou voda může představovat, jsou epidemie. Typicky jich v Česku zažijeme 5 až 10 ročně. Obecně platí, že vyšší riziko takové epidemie hrozí u soukromých studen a menších vodovodů. U těch provozovatel nemusí mít dostatečné provozní schopnosti ani prostředky.

Kromě epidemií a toxických vlivů chemických látek jsou problémem také některé přírodně dané vlastnosti vody. Typicky například snížený počet hořčíku a vápníku v některých vodách nebo také bakterie legionella, která způsobuje zápal plic. Tyto faktory provozovatel vodovodu či studny nemá šanci ovlivnit.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené