Hlavní obsah

Unikátní průzkum: Takto by dopadly volby podle nové vědecké metody

Foto: CNN Prima News

Podívejte se, jak dopadl unikátní volební experiment. Premiér Andrej Babiš by z nich radots neměl. Jeho hnutí by skončilo až třetí.

Reklama

9. 10. 14:00

Koalice Spolu 25 procent, druzí Piráti a STAN 22 procent, o procento za nimi hnutí ANO. S těmito výsledky skončil experiment badatelů, kteří v anketě na Seznam Zprávách, v Deníku N a na Novinkách získali téměř 105 tisíc odpovědí.

Článek

Volební místnosti jsou uzavřené, začíná sčítání hlasů. V brzké době se ukáže, které předvolební průzkumy se trefily nejlépe a které naopak vůbec. K renomovaným agenturám letos přibyl experiment vědců z Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Vznikl jako možné doplnění agenturních průzkumů. „Největším úspěchem by pro nás bylo nikoliv to, kdybychom byli lepší než agentury, ale kdyby se metoda ukázala dostatečně prakticky využitelná, že by agentury do pár let začaly náš přístup v nějaké podobě používat jako doplněk toho, co už dělají,“ vysvětluje jeden z autorů Jaromír Mazák. Do sociologických průzkumů se totiž zapojuje stále méně lidí.

Autoři experimentu

Experiment připravili Jaromír Mazák, Ph.D., Mgr. Aleš Vomáčka a Mgr. Matouš Pilnáček.

Všichni autoři působí na Katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Akci oficiálně nezaštítila ani jedna z institucí, ředitelé obou s ní však souhlasili.

Sběr dat technicky zajistila agentura NMS.

Jejich výzkumu se prostřednictvím redakcí Seznam Zpráv, Deníku N a Novinek zúčastnilo necelých 105 tisíc respondentů. Z kapacitních důvodů však byla náhodně vybraná přibližně polovina a z té se počítaly výsledky.

A jak experiment vyšel? Vítězství ve volbách by podle něj oslavila koalice Spolu se čtvrtinou hlasů, mezi druhou koalicí Pirátů a STAN a hnutím ANO by byl rozdíl jedno procento. Nad pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by se dostalo už jen SPD a nováček Přísaha.

Jak autoři připomínají, výzkum není dělaný na základě reprezentativního vzorku, matematickými postupy se ale podle nich daří tento nedostatek částečně odstranit. „Naše metoda je designovaná tak, aby se dokázala vypořádat s nereprezentativním vzorkem. Nedokáže to ale za každých podmínek,“ vysvětluje Matouš Pilnáček.

Zde je také největší rozdíl oproti klasickému předvolebnímu průzkumu. „Standardní předvolební výzkum usiluje o vzorek, který je co nejvíce reprezentativní,“ dodává vědec. „Pak třeba výzkumníci provedou pár drobných, relativně přímočarých metodologických úprav. Příkladem je vážení na minulou volbu. To znamená, že pokud ve vzorku málo lidí uvádí, že v předchozích volbách volili stranu XY ve srovnání s tím, jaká byla realita, dají těmto lidem výzkumníci o něco vyšší váhu. Pak už jen převedou odpovědi respondentů na procenta.“

Jiný způsob zkoumání téhož

Postup Jaromíra Mazáka, Aleše Vomáčky a Matouše Pilnáčka je odlišný. „Nedívali jsme se na to, kolik respondentů se chystá volit jakou stranu, ale spočítali jsme model, jak různé charakteristiky respondentů ovlivňují pravděpodobnost volby jednotlivých stran,“ vysvětluje Vomáčka.

Výsledky tohoto modelu pak dávají do takzvané poststratifikační tabulky, která z veřejně dostupných dat popisuje co nejlépe a nejpodrobněji jednotlivé okresy v republice.

„Na jednom řádku jsme například měli uvedeno, kolik žen ve věku 18 až 25 let se středním vzděláním bez maturity, které v minulosti volily STAN, žije v okrese Kutná Hora,“ ilustruje Jaromír Mazák. „A toto jsme měli pro každou kombinaci okresu, pohlaví, věku, vzdělání a minulé volby strany. Bylo to bezmála 50 000 řádků.“

Posledním krokem bylo vzít pravděpodobnosti volby jednotlivých stran podle výsledků v modelu a převážit je informací o tom, kolik kterých lidí v Česku skutečně je. „To vše jsme ještě korigovali informacemi o jednotlivých okresech z hlediska jejich socio-ekonomických charakteristik,“ přibližuje postup Aleš Vomáčka.

V sociologickém rozdělení byl největší rozdíl v zastoupení pohlaví. Zatímco v populaci mírně převládají ženy nad muži, anketu vyplnilo výrazně více mužů. Nepoměr je znát také v zastoupení vysokoškoláků. Ti sice tvoří zhruba 20 % obyvatel České republiky, v anketě však tvořili téměř polovinu všech odpovídajících.

Foto: Seznam Zprávy

Sociologické rozdělení populace a účastníků ankety.

Ankety se také účastnilo větší procento Pražanů, než je jejich zastoupení v rámci populace. Najevo rovněž vyšla motivace aktivních voličů podobného výzkumu se účastnit. Při volbách v roce 2017 téměř 40 procent lidí nevolilo. Kdyby však anketa odrážela perfektní skutečnost, nevoličů by nebylo ani 10 procent.

Foto: Seznam Zprávy

Demografie krajů a voličů v minulých volbách.

Jak experiment vyhodnotit

Autoři zdůrazňují, že jde o experiment. To, že by byli blíže skutečnému výsledku než renomované agentury, neočekávají. Nastavili proto kritéria, podle kterých budou hodnotit úspěšnost pokusu. „Nejsnáze komunikovatelný způsob hodnocení modelu je pomocí tzv. průměrné odchylky. Pro každou z odhadovaných stran se podíváme, o kolik procentních bodů jsme se netrefili, a z těchto odchylek uděláme průměr,“ vysvětluje Mazák.

Průměr však nebudou porovnávat s výsledky voleb, ale s průzkumy velkých agentur. „Podíváme se na průměrné odchylky posledních zveřejněných výzkumů relevantních agentur, které zveřejní nějaký model z dat ne starších než ze září,“ popisuje postup Pilnáček. Z těch pak spočítají průměr z jejich průměrných odchylek. „Vůči této hodnotě H se pak budeme porovnávat.“

Pokud by byla průměrná hodnota menší než H, považovali by to autoři za velký až nečekaný úspěch. Jako velmi dobrý výsledek považují i průměrnou odchylku menší než 1,5násobek H. Přijatelný výsledek by pro badatele byla i průměrná odchylka menší dvojnásobku H, nebo v absolutní hodnotě menší než 3 procentní body. Jako zklamání pak berou jakýkoliv horší výsledek.

Pokud se metoda osvědčí, může zlevnit průzkumy

Jedním z důvodů, proč se autoři pokusili o nový druh sociologického výzkumu, byl stále menší zájem účastníků o zapojení se do průzkumů. „Atraktivní na našem přístupu je, že nikoho aktivně neoslovujeme a nežádáme vyplnění dotazníku,“ vysvětluje Mazák. „Místo toho nabídneme anketu k vyplnění těm, kdo o to mají zájem. Rozhodně to nebude možné pro každý sociologický výzkum, ale tam, kde to možné bude, to může zpříjemnit zkušenost s výzkumem pro respondenty a také výzkum zlevnit.“

Využití by postup mohl nalézt v oblastech, kde je zájem popsat menší část populace a tradiční výzkum by byl příliš nákladný. „Na druhou stranu chceme být i střízliví. Již dnes agentury disponují velkými panely respondentů, ze kterých jsou pro své klienty schopny generovat informace pro subpopulace. Jestli bude naše metoda v této oblasti kompetitivní, ukáže až čas,“ uzavírají autoři experimentu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (FFUK)

Doporučované