Hlavní obsah

Politici v krizi úplně selhali. Havlovu roli Zeman neumí, říká právník Jansta

Foto: Twitter Jiřího Ovčáčka

„Zeman? Byl vynikající premiér, pomohl nás dovést do NATO a EU, je to člověk akce, ale ne symbol,“ říká právník Miroslav Jansta v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Reklama

27. 2. 19:06

Vlivný advokát Miroslav Jansta v rozhovoru pro Seznam Zprávy odpovídá na otázky týkající se aktuálního politického dění. Mimo jiné kritizuje svého známého, ústavního soudce Pavla Rychetského, za zrušení volebního zákona.

Článek

Právník Miroslav Jansta dlouhodobě patří k politickým hráčům, které lze z hlediska vlivu a kontaktů do nejvyšších politických míst bez přehánění označit za špičku první ligy.

Jansta před časem prodal podíl ve své advokátní kanceláři Jansta, Kostka a kvůli dotační kauze, v níž je obžalovaný, přerušil členství v sociální demokracii, stále však drží mocenské pozice. Naposledy to prokázal tím, jak se postavil za Milana Hniličku v čele Národní sportovní agentury, kterému kvůli skandálu s nelegálním mejdanem v Teplicích stačilo (alespoň prozatím) rezignovat na funkci poslance. Klíčový post si bývalý hokejový brankář udržel.

Jansta poskytl Seznam Zprávám rozhovor, v jehož první, „sportovní“ části mimo jiné popisoval důvody, proč za Hniličku lobboval, nebo jak je připravený požádat vládu o výjimku ohledně očkování pro fotbalové či hokejové reprezentanty, které čekají mezinárodní turnaje. Jansta totiž působí jako šéf České unie sportu, největší zastřešující sportovní organizace v zemi.

Ve druhé části interview Jansta hovoří o aktuálním politickém dění. Pokud by podle něho někdo měl smysluplně nahradit stávajícího šéfa ČSSD Jana Hamáčka, o čemž se ve straně začalo v týdnu debatovat, byl by to šéf odborů Josef Středula.

Politici při řešení covidové pandemie podle něho zcela selhávají – a to napříč politickým spektrem, což se prý ukázalo při hlasování o (ne)prodloužení nouzového stavu. „Vůbec nikdo z politiků napříč celou scénou nebyl připraven. Proto říkám, že je potřeba, aby myšlenkový trust plynul odjinud, ideálně od vědecké komunity,“ dodal Jansta, který má blízko jak k premiéru Andreji Babišovi (ANO), tak k prezidentu Miloši Zemanovi a jeho okolí.

Jansta si však nebere servítky ani k jednomu z nich. Zeman podle něho neumí politiky přimět ke konstruktivní debatě, Babiš zase podle Jansty pandemii nezvládá.

„Kdo přijde po nich? Diktátoři? Andrej Babiš je silný lídr, ale ani jemu se to přes enormní nasazení příliš nedaří. Raději bych se zamýšlel nad tím, jak zefektivnit politický systém. Jinak to bude jako ve starém Římě, kdy po diktátorech přišel rozpad říše,“ dodává.

Nečitelný vládní aktér

Když jsme spolu vedli rozhovor před čtyřmi lety před sjezdem ČSSD v Brně, řekl jste, že sociální demokracie razí nesrozumitelnou politiku, která stranu stáhne dolů. Jak se situace vyvinula v mezičase?

Tehdy jsem cítil, že strana se odtrhla od voličů a od reality. Řešily se mocenské problémy, přestaly se řešit potíže lidí a hájit zájmy voličů. Označil jsem to tehdy za špidlismus, což jsem ani nemyslel negativně. Spíše jsem to chápal jako bezbřehé odpojení se od vnímání reálného života ve společnosti, strana intelektuálně rozumovala a málo pracovala v terénu.

Na sjezdu byla vaše slova považována za útok na názorový proud tehdejšího šéfa Bohuslava Sobotky. To nebyl tenkrát váš úmysl?

Bohuslav Sobotka byl bezpochyby slušný a pracovitý premiér, chybělo mu ale vůdcovské charisma a nalepili se na něho lidé, kariéristi, kteří měli osobní zájmy a chtěli být u moci. Proto jsem to tehdy už nevydržel a před brněnským sjezdem promluvil, myslím, že diskuse se tím pak docela nakopla. Bohužel se to tehdy na sjezdu utlumilo silou, nepřišel náboj do volební kampaně.

Takže zpětně považujete za chybu, že tehdy Bohuslav Sobotka v Brně obhajoval funkci?

Byla to chyba, změna měla přijít dřív, neměly rozhodovat mocenské vazby. Bohuslav Sobotka po třech měsících sám pochopil, že nemá cenu stát v čele strany a skončil. Měl dát šanci druhému muži ve straně Milanu Chovancovi. Problémem bylo, že Chovanec dál vedl stranu, volebním lídrem se ale stal Lubomír Zaorálek. No co to je za zmatek? Mátli jsme voliče. Luboš je rozervaný intelektuál, který je nadšený, když něco řekne, horší to je s realizací. Milan byl zase člověk moci, nebyl ale vůdčí osobností, straně nepředal impuls. Tenhle slepenec prostě nefungoval.

Novým předsedou se v únoru 2018 stal Jan Hamáček. Klesající trend výsledků voleb pro ČSSD ale neskončil.

Honza je typický parlamentní člověk, skvělý vyjednávač, vzdělaný a jazykově vybavený kluk. Chybí tomu ale drive, pořád se postupuje jako v letech 2016 a 2017. Zapomnělo se, pro koho ta strana je. Klíčové rovněž bylo, že ČSSD vznikla silná konkurence – zleva doprava rozkročené ANO, k tomu Piráti, kteří stojí mezi komunisty a sociální demokracií, zároveň jsou schopní udělat i úkrok doprava. Piráti jsou zajímaví pro mladou generaci, vidím to na svých dětech, kteří vnímají politiku úplně jinak než my. Buď tedy socdem přijde s něčím novým nebo tu místo ČSSD bude socdem, která si nebude říkat socdem.

Byla podle vás chyba, že ČSSD vstoupila do Babišovy vlády?

Kdyby nevstoupila, zmizela by úplně. Měla se ale vlády účastnit s nějakými silnými dvěma třemi programovými body, za které se měla bít. Kdyby je neprosadila kvůli koaličnímu partnerovi, bouchla by dveřmi a kabinet opustila. Je potřeba umět vládnout. Kdyby zůstali v opozici, jak křičeli Chovanec nebo Štěch, k čemu by to bylo? Co by tam předvedli, když nedokázali nic moc předvést ani ve vládě? Vstup do vlády nebyla chyba. Chybou bylo, že ve vládě se stali sociální demokraté nečitelnými, mají nejvyšší čas s tím něco udělat.

Jak hodnotíte současné ministry ČSSD?

Pro mě je odborníkem a profíkem na svém místě Miroslav Toman, který je v zemědělském oboru respektovaný. Pak je tu Jana Maláčová, které vůbec nerozumím. Když jí nerozumím já, nebude jí rozumět asi spoustu dalších lidí. Honza Hamáček je komunikačně dobrý, ale je třeba, aby z něho byla cítit síla a vůdcovství, levicový volič to potřebuje, to Honzovi zatím moc nejde, ale šanci pořád má. O Zaorálkovi jsem již mluvil, jistě osobně slušný člověk. A Petříček? Vzdělaný, s přehledem, ale jakoby mluvil za jinou stranu než socdem.

Vidíte ve straně nějakého lídra, který by se vám v čele pozdával?

Možná bych volil Michala Šmardu, umí mluvit a lze z něho něco cítit.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček si řekl o kandidaturu na šéfa ČSSD na dubnovém sjezdu. Neopakuje se tak trochu rok 2017, kdy ČSSD měnila lídra před volbami?

Tomáš Petříček je klasický intelektuál, slušný chlap, ale vymezování se proti Rusku a Číně hlasy sociální demokracii nepřinese. Nový předseda by se v budoucnu měl hledat někde na krajské nebo městské úrovni. Teď je odpověď na změnu předsedy jednoduchá: buď se Hamáček rozhýbe a půjde tvrdě do toho, nebo asi jediný člověk, který by teď socdem rozhýbal a zvedl, je odborový předák Středula. Ostatní nebudou mít do voleb čas na něco nového.

Dostane se ČSSD do Sněmovny v příštích volbách?

Přál bych si to, vedle KDU-ČSL jsou to dvě nejstarší strany v České republice. Strany jsou pro demokracii stěžejní, hnutí mají životnost tak dvou třech období, než je opustí jejích vůdce. Ten trend je bohužel smutný, klasické strany nepochopily, jak se změnila nálada ve společnosti a po čem lidé začali volat, co jim chybí. ČSSD dokázal naposledy zvednout Jiří Paroubek, buldočí pracovitostí dostal své lidi na hejtmanství a získal silný poslanecký klub. Byl posledním představitelem staré partajnické školy. Od Zemana s Paroubkem se sociální demokraté měli učit. Samozřejmě s jinou rétorikou, jinak uvažující, cílící na jinou společenskou vrstvu, protože společnost se změnila, pandemie ten terén navíc promění ještě mnohem víc.

Chybí tmelič Havel

Přijdou vám vztahy mezi vládou a opozicí vyhrocené více než v minulosti?

Odpověděl bych jinak, podíváme se do historie. Zažil jsem budování státu v letech 1990 až 1992. Klíčová byla autorita Václava Havla, který vše zaštiťoval. V Parlamentu jsme se hádali, ale nad tím vším bděl Havel, který sice neměl punc odborníka, nic jsme mu v podstatě v parlamentu neschválili, ale budil respekt. Když bylo potřeba, dokázali jsme se domluvit. To mi dneska chybí.

Chybí autorita, která by jednotlivé strany v klíčových chvílích semkla?

Přesně. Přál bych si, aby takovou roli dnes sehrávali vědci a vědecká komunita. Škoda, že neumíme více využít autoritu Akademie věd. Ne vyzobávat jednotlivce, ale mít silný tým vědců, kteří by jako celek drželi a tlačili na politiky. To mohla být parketa pro bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, který je senátorem a chtěl se stát prezidentem. Je to jen můj názor a myšlenka, nad kterou jsem dumal, když mě napadlo, co já osobně bych vlastně v současné krizi navrhoval. Takže to řeknu takhle – naslouchat vědcům, opírat se o jejich znalosti, které jsou při dnešní krizi zásadní. Politici akorát zápasí o moc, což v současnosti nikam nevede.

Máte na mysli dění ve Sněmovně, když se rozhodovalo o (ne)prodloužení nouzového stavu?

To mám právě na mysli. Neviděl jsem jasný koncept a plán od vlády, ani od opozice, ani od hejtmanů. Hrůza, nikdo nic. Noví hejtmani nemají zkušenosti, co by jako zachránili? Však taky hned žádali o nový nouzový stav. Proč se nedomluvili rovnou ve svých stranách, které v opozici ve Sněmovně hlasovaly proti prodloužení nouzového stavu? Vůbec nikdo z politiků napříč celou scénou nebyl připraven. Proto říkám, že je potřeba, aby myšlenkový trust plynul odjinud, ideálně od vědecké komunity.

Do toho navíc přijde předvolební kampaň, která vztahy mezi politiky ještě vyostří, ne?

Situace je opravdu tristní. Bude hrozná frustrace, budou se prosazovat silní lídři, z čehož mám ale obavu, protože to je podle mě cesta do pekel. Kdo přijde po nich? Diktátoři? Andrej Babiš je silný lídr, ale ani jemu se přes enormní nasazení příliš nedaří. Raději bych se zamýšlel nad tím, jak zefektivnit politický systém. Jinak to bude jako ve starém Římě, kdy po diktátorech přišel rozpad říše.

Co byste navrhoval?

Musí se změnit komunikace a zefektivnit státní byrokracie. Jsem z kolektivního sportu, v něm mají své důležité místo kapitán a trenér. Demokracie je sportu podobná, rozhoduje kolektivní výkon, jeden fungující tým. Dneska jsou lidé z pandemie příšerně unavení, zmizelo jarní nadšení. Vláda udělala strašnou chybu, když v létě a pak na podzim rozvolňovala a ustoupila tlaku lidí, kteří chtěli cestovat a nakupovat. Tvrdě za to platíme, společnost nechce nést následky.

Podzimní volby tlak upustí? Co říkáte na poslední volební průzkum od agentury Kantar, dle níž by volby vyhráli Piráti se STAN před ANO?

Mě preference moc nevzrušují, změnit se mohou pět neděl před volbami, kdy bude všecko úplně jinak. Je zřejmé, že lidé si už osvojili ty dvě opoziční koalice.

Je Andrej Babiš podle vás už za zenitem a jeho ANO bude uvadat?

Myslím, že to Andrej ještě nevzdal a díky své pracovitosti a zaťatosti ještě neřekl poslední slovo. Pandemie přinesla situaci, na kterou nebyl nikdo vůbec připravený. Řešení této krize je jiné než jakékoliv předešlé krize, je logické, že tápe i Andrej Babiš. Ten zmiňovaný čtvrtek ve Sněmovně, kdy se zrušilo prodloužení nouzového stavu, jasně odhalilo bezmoc mocných. Teď by se přesně hodilo, aby přišel typ Václava Havla a řekl: Přátelé, vy jste hrozně mimo, začněme spolu komunikovat a řešit základně důležité věci.

Proč takovou roli teď nesehrál prezident Miloš Zeman?

On to nechává na vládě. Miloš není Havel. Byl vynikající premiér, pomohl nás dovést do NATO a EU, je to člověk akce, ale ne symbol. To samé Václav Klaus, který tu postavil základy kapitalismu a pomohl vybudovat klasický parlamentní systém. Havel byl symbol, levicový intelektuál, zaštiťoval veřejnost, nebyl manažer, vedl boj o svobodu a demokracii a rozhodně by ani on tuto situaci jen tak nezvládal, to je něco nového.

Nemáte obavu, že společnost přestane státu zcela důvěřovat?

Nic lepšího než stát lidé nemají. Haprují všichni, což naplno prasklo během již několikrát zmíněného jednání poslanců o nouzovém stavu. Vidím v tom jedno pozitivum – snad si politici uvědomili, že bez komunikace to nepůjde. Zatím chybí světlo na konci tunelu.

Dukovany pro Francouze

Tím by snad mělo být proočkování společnosti.

To ano. Ale situace s vakcinací je taky strašně komplikovaná. Je to velký byznys, složitě se vyjednává. My jsme v České unii sportu spustili silnou proočkovací kampaň, podpořili nás Dominik Hašek a kajakář Josef Dostál. Neříkáme, že očkování je povinné, ale že je důležité a že díky němu se časem vrátíme do normálního života. Distribuci a výrobu vakcín bohužel doprovází i geopolitický boj, což je velmi špatně. Rusové hrají politiku, Evropská unie, Amerika to samé, málo se zveřejňují data, štve mě, že jednotlivé světové strany spolu nejsou schopny pořádně komunikovat.

Nechal byste si píchnout ruskou vakcínu Sputnik?

Mám nárok na injekci, protože mám transplantaci a dvakrát operované srdce. Neočkuju se ale zatím, ať si to vezmou jiní, covid jsem prodělal a zatím mám protilátky.

Máte blízko k Pražskému hradu. Jak byste řešil dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech? Byl byste jako prezident pro to nevylučovat Rusy a Číňany z výběrového řízení?

Já jsem přece frankofonní, takže můj názor je jasný – Francie. Přál bych si úzkou spolupráci Česka s Francií, nejen v této věci.

Aby té krize nebylo málo, Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Překvapil vás krok soudu, který vede Pavel Rychetský?

Znám jej, respektuji ho. Jičínský, Rychetský, Motejl, Mečl, Kessler a další, to jsou budovatelé právního státu v České republice, které jsem v letech 1990 až 1992 měl čest osobně poznat. Zrušení volebního zákona ale nerozumím, zarazilo mě, že to na Ústavním soudu leželo několik let a teď tak narychlo rozhodli. Rozhodnutí nebylo podle mě dobře udělané. Byl jsem spoluautorem prvního volebního zákona pro volby v roce 1990.

Řešili jste tehdy, zda systém nastavit maximálně poměrně, nebo naopak do systému přimíchat většinotvorné prvky?

Tehdy jsme vedli diskusi o tom, jakým způsobem omezit nestabilitu z První republiky, proto jsme zavedli například pětiprocentní klauzuli pro vstup do parlamentu. Řešili jsme, zda nezvolit spíše většinový systém, či jak nastavit prémie pro vítěze. Nakonec jsme nechali poměrný systém, a i po těch následných změnách v dalších letech mi přišlo, že český volební systém není špatně nastavený. Teď po 20 letech je to velký zásah a nejsem s ním plně ztotožněn. Prostě vítěz má brát víc.

Co jste říkal na to, že prezident v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu odmítl vyznamenat Pavla Rychetského?

To jsou emoce, které nemá cenu komentovat. Já si Pavla Rychetského vážím, co dokázal na začátku 90. let a pak v Zemanově vládě. Ten poslední krok ale neodpovídal jeho předešlé úrovni.

Prodal jste podíl v advokátní kanceláři. Čemu se teď budete věnovat?

Mou náplní je sport a mám dva podnikatelské projekty. Musím si ale hlavně hlídat zdraví, prodělal jsem řadu operací.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované