Hlavní obsah

Byla kapitánkou afghánské házenkářské reprezentace. Teď se bojí vyjít ven

Svět bez obalu: Byla kapitánkou afghánské házenkářské reprezentace. Teď se bojí vyjít ven ze svého vlastního domu.Video: RFE/RL

 

Reklama

Talentovaná sportovkyně Homaíra Barakzaíová se těžce vyrovnává s koncem sportovní kariéry, kterou pro ni znamenal nástup Tálibánu k moci. Cítí se jako zajatkyně ve vlastním domě.

Článek

Homaíra Barakzaíová byla kapitánkou afghánského házenkářského reprezentačního týmu, který se v minulém roce připravoval na mistrovství Asie. Poté, co se moci v Afghánistánu chopil loni v létě Tálibán, byla jeho účast na turnaji zrušena.

„Jedním z mých největších snů bylo zúčastnit se mistrovství Asie. Mohlo nás o krok posunout blíž k mistrovství světa. Týmy, které hrály ve finále asijského šampionátu, se mohly kvalifikovat na mistrovství světa,“ stýská si bývalá reprezentantka během rozhovoru, který poskytla prostřednictvím Skypu Rádiu Svobodná Evropa. „Tvrdě jsme pracovaly a připravovaly se na turnaj, ale nakonec jsme se ho nemohly zúčastnit. Je to bolestivé. I když byl Afghánistán z turnaje vyřazen, přesto jsem zápasy sledovala v televizi. Cítím teď velkou bolest a smutek.“

Vůdci Tálibánu se ke sportování žen zatím vyjadřují velmi mlhavě. Prohlásili, že budou práva žen respektovat, ale pouze v rámci islámského práva. Souběžně však řekli, že sport není pro ženy nezbytný, navíc by při něm mohlo dojít i k odhalování ženských těl.

Oficiální, definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. „V případě dívek jednáme podle příkazů našich vůdců. Jsme povinni se jimi řídit. Pokud nám přikážou, abychom ženám umožnili sportovat, tak jim to umožníme. Pokud řeknou, že sportování musí být pozastaveno, zůstane pozastaveno až do jejich dalšího příkazu,“ uvedl v rozhovoru s novináři Bašír Ahmad Rustamzaí, kterého Tálibán jmenoval ředitelem pro sportovní a fyzické vzdělávání.

Afghánské ženy a dívky v tuto chvíle v každém případě nemohou navštěvovat univerzity nebo střední školy. Většině žen, které dříve pracovaly třeba na úřadech, bylo řečeno, aby už nechodily do práce a zůstaly doma.

Barakzaíové nebylo umožněno, aby dokončila svá studia. „Budoucnost žen v každém oboru lidské činnosti je teď u nás nejasná. Já byla v posledním ročníku školy. Chystala jsem se získat titul v oblasti sportovní výchovy. Bohužel ale nemohu své vzdělání dokončit. A nemohu ani reprezentovat svou zemi na mezinárodních soutěžích,“ popisuje Homaíra.

Celý její život se kvůli změně režimu v Afghánistánu ocitl v troskách. „Od chvíle, co se Tálibán dostal k moci, raději téměř neopouštím svůj domov. Afghánské ženy mají velmi špatnou zkušenost s jejich vládou z doby před 20 lety, a proto se teď radši ani neodvažujeme vycházet ven. Bojím se, že kdyby zjistili, že jsem sportovkyně, mohla bych mít velké problémy.“ Mnoho afghánských žen teď zažívá stejnou noční můru jako Homaíra. Bojí se, jaká bude jejich budoucnost pod vládou Tálibánu.

Více v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.

Reklama

Doporučované