Hlavní obsah

Zbyl poslední ostrůvek sucha. Silné deště nasytily Česko

Foto: Getty Images

Vydatné deště „vymazaly“ v Česku půdní sucho.

8. 7. 13:02

Ještě koncem května byla voda v mělkých vrtech silně pod normálem zhruba na čtvrtině území Česka, dobře na tom byla jen Šumava.

Článek

Stavy podzemních vod v mělkých vrtech jsou po nedávných deštích na některých místech v Česku silně nadnormální. Týká se to hlavně severovýchodních Čech, severní Moravy a Slezska. Jinde se situace pohybuje kolem normálu, silně podnormální zůstává situace v severozápadních Čechách. Vyplývá to z informací za minulý týden, které dnes na Twitteru zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

„Stavy podzemních vod jsou v povodí Orlice, Labe od Orlice po Doubravu a stejně tak i horní Moravy silně nadnormální. Půdní sucho vymizelo, nepatrné trvá pouze v severozápadních Čechách,“ uvedl ČHMÚ. Mírně podnormální je stav podzemních vod v povodí horního Labe, dolní Vltavy a řek Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy před jejich soutokem v Plzni, vyplývá z mapky, kterou meteorologové zveřejnili.

Ještě koncem května byla voda v mělkých vrtech silně pod normálem zhruba na čtvrtině území Česka, tehdy hlavně na jihu Čech a Moravy, v jižní části Vysočiny, ve Frýdlantském výběžku a v okolí Broumova. V normálu tehdy byla situace jen v malé části Šumavy.

Vysoká nasycenost půdního profilu v kombinaci s vysokými úhrny srážek na některých místech způsobuje riziko povodní. Ukazatel nasycení z dat Českého hydrometeorologického ústavu popisuje nasycenost území vodou pomocí výpočtů. Meteorologové upozorňují, že nejde o indikátor sucha, ale o nasycenost půdy na základě modelu bilance srážek, odtoku a celkového výparu ze zemského povrchu. Kolik vody odteče po povrchu i pod ním, pak závisí na aktuálním nasycení půdy.

Zelené území na mapě zobrazuje nasycení půdy. Čím tmavší zelená barva, tím silnější nasycení.

Slovy meteorologů pak vysoká nasycenost půdy představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při výskytu intenzivních srážek. Tedy velké množství deště v místech s vysokou nasyceností půdy zvyšuje riziko přívalových povodní.

Data z pozemních měření ČHMÚ jsou základem pro projekt InterSucho.cz, který zjišťuje sucho v půdě. Podle něj se nyní v Česku vůbec nevyskytují dva nejhorší stupně sucha ze šesti a výrazné sucho, tedy čtvrtý stupeň sucha, panuje na 0,9 procenta území státu. Jediným místem v ČR, které v hlubších vrstvách půdy trpí suchem, zůstávají podle vědců z projektu severozápadní Čechy. V úterý uvedli, že dostatek vláhy se projevuje i na stavu vegetace, která je v Česku s výjimkou severozápadu Čech ve velmi dobré kondici.

Letošní červen byl podle statistik ČHMÚ nejdeštivější za posledních zhruba 60 let. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Nejvíce pršelo podle meteorologů v Pardubickém kraji, kde objem srážek dosáhl téměř trojnásobku dlouhodobého průměru.

Letošní červnové vytrvalé deště provázené někde bouřkami vyvolaly na řadě míst ČR lokální povodně. Vrátily se v několika vlnách. Silně zasáhly Olomoucký, Pardubický, Moravskoslezský nebo Zlínský kraj.

Vyžádaly si také nejméně devět obětí. Počtem zemřelých tak letošní záplavy patří k nejtragičtějším za poslední čtvrtstoletí. Nejvíce lidí – 50 – zemřelo při záplavách v červenci 1997 a třeba ničivé povodně ze srpna 2002 si vyžádaly 17 životů. Hmotné škody po letošních červnových záplavách a bouřkách s větrem a krupobitím odhadovaly největší české pojišťovny ještě před koncem června řádově na stovky milionů korun.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené