Hlavní obsah

Povstalci v etiopské Tigraji přistoupili na příměří, mají ale podmínky

Foto: Profimedia.cz

Zajaté etiopské vojačky ve městě Mekele.

Povstalci v etiopském státě Tigraj v neděli přistoupili na příměří, které tento týden jednostranně vyhlásila etiopská vláda. Stanovili si ale také podmínky, k nimž patří třeba požadavek stažení etiopských vojáků z oblasti.

Článek

V tigrajském regionu začaly boje mezi regionální a centrální vládou začátkem loňského listopadu. Premiér a zároveň nositel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed tehdy zahájil vojenskou ofenzivu, aby v Tigraji „obnovil vládu zákona“, a to kvůli údajné krádeži zbraní na tamní vojenské základně. Od moci v oblasti tehdy odstavil politickou stranu s názvem Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF).

Akce byla prohlášena za úspěšnou po dobytí tigrajského hlavního města Mekele, kde regionální vláda sídlila, a velení se ujala prozatímní správa loajální státu. Navzdory ohlášenému vítězství se ale v některých oblastech bojovalo dál a neskončilo ani zabíjení a násilí mířené proti civilistům, etiopské vládě navíc pomáhaly také jednotky z Amhary a Eritreje.

V pondělí se však bojovníci TPLF zmocnili střediska Tigraje města Mekele, které měla etiopská armáda v rukou od loňska. Addis Abeba vyhlásila jednostranné příměří, avšak TPLF pokračovala v boji. „Nezastavíme se, dokud Tigraj nebude zbavena všech nepřátelských sil. Uděláme pro to vše, co bude potřeba,“ sdělil v daný den webu CNN mluvčí strany Getachew Reda.

V neděli ale povstalci na klid zbraní přistoupili. Výměnou za to požadují nejen stažení etiopské armády a jejích spojenců, ale rovněž uznání vlády TPLF v Tigraji. Vláda v Addis Abebě ale s vedením Tigraje dlouhodobě jednat odmítá, jelikož TPLF považuje za teroristickou organizaci.

„Pokud budeme mít záruky, že náš lid nečeká další invaze, v principu s příměřím souhlasíme. Před uzavřením konečné dohody je ale třeba, aby byly vyřešené palčivé problémy,“ uvádí se v prohlášení podepsaném „vládou v Tigraji“. Dokument také požaduje, aby OSN zajistila nezávislé vyšetřování „hrůzných zločinů“ spáchaných v bojích a aby za důsledky svých činů nesli odpovědnost premiér i prezident Isaias Afwerki.

Právě OSN, ale i mnohé zahraniční vlády, na ukončení bojů naléhá. Důvodem k tomu je mimo jiné i fakt, že v Tigraji jsou hladem ohroženy tisíce lidí a nelze k nim dopravit humanitární pomoc. Podle organizace je v oblasti na pokraji hladu 1,8 milionu lidí a 400 000 lidí už hladem trpí.

Doporučované