Hlavní obsah

Před 30 lety. Revoluce ve Fyzikálním ústavu AV pohledem Jiřího Grygara a co psalo Rudé právo

Foto: Ústav pro českou literaturu AV ČR

Speciál Seznam Zpráv k listopadu 1989. Toto psal tisk před třiceti lety.

Reklama

Toto psal tisk před třiceti lety.

Článek

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.

Výběr z Rudého práva. Celé znění textů a článků najdete v Národní knihovně i na webové stránce archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Z domova:

Rozhodně proti provokacím

Za podpory západních sdělovacích prostředků, které rozdmýchávají emoce a vášně mezi obyvateli, se v posledních dnech snaží různé skupiny osob vyvolat konfrontaci se státní mocí a navodit ovzduší společenského neklidu v zemi. Záminkou se jim stala zpráva o smrti jednoho z účastníků páteční večerní manifestace pražských studentů. Francouzská agentura AFP hovoří dokonce o smrti čtyř z nich. Tato zpráva je ovšem nepravdivá. Veřejná bezpečnost musela v pátek zasáhnout, protože účastníci manifestace provolávali hesla jako „demise vlády” a „smrt komunistů”. Navíc ohrožovali veřejný pořádek a vyprovokovali střet s VB. Zranění byli na obou stranách. Je však nutné takové provokace odsoudit a snažit se o zdokonalení socialismu.

Očité svědectví

Jiří Kohout, zpravodaj Rudého práva, který byl v pátek večer svědkem událostí na manifestaci, uvádí informace, jež uvedl chartista Petr Uhl na rádiu Svobodná Evropa, na pravou míru: „Nesouhlasily také mnohé další ‚detaily‘. Především výzvy k rozchodu byly několikrát zřetelně opakovány. Shluk lidí na to odpovídal provoláváním hesel vyzývajících k odstranění vlády a podobně. Neviděl jsem použití slzného plynu ani nasazení psů, mezi zakročujícími příslušníky nebyli vojáci. Ke střetům a použití obušků docházelo, když konkrétní osoba kladla odpor při předvádění nebo zjišťování totožnosti. Ale mlácení a kopání do lidí, potoky krve, jak to líčili údajní svědkové v citovaných vysílačkách, jsem neviděl.”

Ze zahraničí:

EHS a evropské socialistické země: Schůzka v Paříži

Schůzka šéfů států nebo vlád Evropského hospodářského společenství (EHS) se věnovala vývoji v evropských socialistických zemích. Zástupci na jednání podpořili vznik Banky pro rozvoj a modernizaci východní Evropy. Zároveň schválili vytvoření stabilizačního fondu pro Polsko v rámci Mezinárodního měnového fondu a poskytnutí úvěru Maďarsku. Obě země by tak měly získat jednu miliardu dolarů na překonání hospodářských krizích a udržení stability států.

Pentagon připravuje snižování nákladů

Americký ministr obrany Richard Cheney oznámil, že vláda USA uvažuje o snížení vojenských výdajů v rozpočtu na rok 1991. Je to odpověď na narůstající krizi státního rozpočtu a změny, které nastaly ve východní Evropě.

Počasí

Ráno a dopoledne v nižších polohách místy mlha, jinak má být jasno a polojasno. Noční teploty –3 až –7 stupňů, odpolední 2 až 5 stupňů.

Na podzim 1989 pro Seznam vzpomíná:

Jiří Grygar

Známý český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy.

Co jste v roce 1989 dělal a jak vypadal váš život?

Pracoval jsem tehdy ve Fyzikálním ústavu ČSAV v oddělení Fyziky nízkých teplot v Řeži. Těsně před 17. listopadem 1989 jsem byl na služební cestě v Brně, a když jsem se vrátil tuším dva dny před sedmnáctým, tak jsem se dozvěděl, že v nepřítomnosti a bez mého vyjádření jsem byl zvolen úsekovým důvěrníkem ROH v našem oddělení a dostal od svého předchůdce razítko a seznam členů našeho oddělení, od nichž jsem měl vybírat příspěvky. V pátek 17. 11. jsem měl večer pořad v tehdejším Divadle hudby na Václavském nám. jako host Jana Vodňanského.

Kdy a jak jste se poprvé dozvěděl o dění na Národní třídě?

Představení končilo asi v 9 hodin večer a když jsem přijel domů, tak jsem si pustil Svobodnou Evropu, a tak jsem se dozvěděl o událostech na Národní třídě. Hned v sobotu jsem se sešel s přáteli, tam jsem se dozvěděl o akci herců tuším v tehdejším Realistickém divadle. Od té chvíle jsem poslouchal jak Svobodnou Evropu, tak také Hlas Ameriky a z těch informací bylo zřejmé, že se veřejnost probudila a něco se stane.

V pondělí jsem jel do práce a cestou jsem si uvědomil, že má nová funkce důvěrníka ROH mi dává možnost svolat náš úsek ke schůzi. Jako téma jsem navrhl podepsat petici, kterou bychom odeslali Ústřední radě odborů. Petice odsuzovala násilí na účastnících demonstrace a žádala potrestání viníků tohoto činu. Šéf našeho oddělení byl ten den také v Praze. Na schůzi nepřišli všichni členové našeho oddělení, někteří mou výzvu ignorovali, a jiní nás poslouchali v přízemí. Nicméně přítomní pracovníci petici podepsali a já jsem ji odeslal Ústřední radě odborů.

Vzápětí nečekaně přijel náš šéf, zavolal mne k sobě a vyčetl mi, že jsem svolal schůzi ROH bez jeho vědomí. Namítl jsem, že odbory jsou nezávislé, a nemusejí žádat o povolení schůzovat nikoho. Načež jsem se dozvěděl, že je lepší, když teď studenti dostali na hubu, než kdyby za pár let neměli co do huby.

Jak se situace vyvíjela potom?

O dva dny později už byla situace na Fyzikálním ústavu jiná. Vzniklo ústavní Občanské fórum a k němu se přidali prakticky všichni zaměstnanci ústavu. Před koncem listopadu výbor Fóra začal jednat s presidiem Československé akademie věd o odvolání dosavadního ředitele. S tímto požadavkem jsme jeli do budovy ČSAV na Národní třídě, a tak ustrašené lidi, jimž jsme náš požadavek předložili, jsem nikdy předtím neviděl. Podmínili naši žádost tím, že máme podat návrh na nového ředitele. Ten jsme už měli připravený, a tak už počátkem prosince 1989 se stal novým ředitelem Fyzikálního ústavu respektovaný vědec s neposkvrněnou pověstí RNDr. Svatopluk Krupička, CSc. Ten se neobyčejně zasloužil o to, že klidně, ale rozhodně oddělil zrno od plev, a položil tak základy pro pracoviště, které dnes patří k ozdobě české vědy v mezinárodním měřítku.

V mezidobí na přelomu listopadu a prosince jsem byl zván na besedy do pražských divadel. Začal jsem v tehdejším Divadle S. K. Neumanna, pak Na Zábradlí, na Vinohradech a končil jsem na Nové Scéně a nakonec v Národním divadle v neděli 10. prosince. Když setkání s publikem končilo, oznámil hlasatel, že prezident Husák rezignoval.

Jak hodnotíte těch 30 let? Naplnily se podle Vás myšlenky listopadu 1989?

Zpočátku jsem žil jako v Jiříkově vidění, jak se vše začalo rychle vracet do normálních kolejí. Václav Havel vykonal pro naši zemi úžasnou práci. Sám jsem to zažíval, když jsem najednou mohl služebně cestovat nejenom po Evropě, ale i do zámoří, a tam všude jsem se setkával se sympatiemi pro prezidenta Havla. Docílil toho, že jsme se dostali do NATO i do Evropské unie. Jenomže v r. 1998 vznikla po volbách pofidérní opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS a od té doby se začaly naděje z listopadu 1989 zatracovat, jak o tom svědčí termíny „pravdoláskaři” a „sluníčkáři”, resp. „eurohujeři”.

Bohužel se znovu potvrzuje, co už v roce 1925 napsal významný český historik Josef Pekař: „Smysl českých dějin je, že Čechové, kdykoli se dopracovali vysoké úrovně svobody a samostatnosti, podvrátili sami obojí vzápětí nedostatkem rozumné umírněnosti – a to jak v oboru života politického, tak duchovního.“

Vyzkoušejte si život v totalitě

K třicátému výročí 17. listopadu 1989 jsme připravili interaktivního průvodce předlistopadovou dobou.

Příběhy jsou založeny na reálných událostech, které se staly skutečným lidem. Jsou součástí archivů Post Bellum, Paměti národa a Archivu bezpečnostních složek. Data pocházejí z ročenek Federálního statistického úřadu, webu Českého statistického úřadu a dalších institucí.

Reklama

Doporučované