Hlavní obsah

Před 80 lety nabídl Churchill Britům krev, dřinu, pot a slzy

Foto: Profimedia.cz

Sir Winston Churchill proslul svými projevy za druhé světové války i po ní. Řada z nich vstoupila do historie.

Reklama

Považuje se za jeden z vůbec nejvýznamnějších politických projevů. 13. května 1940 pronesl novopečený britský premiér Winston Churchill řeč, ve které svým spoluobčanům vytyčil jasný válečný cíl. Vítězství. Za každou cenu.

Článek

Když se Churchillův slavný proslov zmiňuje hlavně na evropském kontinentu, je řeč jen o krvi, potu a slzách. Vypadlo ještě jedno slůvko, které britský ministerský předseda před 80 lety použil. Toil. Dřina.

A dřina to tehdy pro zkušeného konzervativního politika, který se premiérem stal teprve 10. května, skutečně byla. Někteří jeho spolustraníci totiž z Churchilla, jenž měl mnoho politických odpůrců, nebyli nadšení a stále nostalgicky mysleli na Nevilla Chamberlaina. Dnes slova „I have nothing to offer but blood, toil, tears and sweat“ najdeme na polymerové pětilibrové bankovce s Churchillovou podobiznou.

„Churchill nebyl všeobecně oblíbenou alternativou vůči Chamberlainovi,“ připomíná britský velvyslanec v České republice Nick Archer. Podle něj musel Winston Churchill přesvědčit politiky i veřejnost, že je tou pravou osobou pro křeslo premiéra. „Vyvolal v lidech sebevědomí tím, že ho sám ukázal, a to hlavně svými projevy. Parlament je divadlem, kde se řečnické umění dodnes počítá,“ dodal Archer pro Seznam Zprávy.

Podle britského ambasadora není možné pochopit význam Churchillova projevu, pokud si člověk neuvědomuje ústřední roli jednacího sálu Dolní sněmovny v britském politickém životě. Jeden z pozdějších vítězů druhé světové války si ji uvědomoval velmi.

Mimochodem parlamentní reakce na Churchillovu řeč, která trvala pouhých 5 minut, byla smíšená. Rozhodně se nekonal bouřlivý potlesk, jakkoli někteří historici mluví o náhlé změně nálady mezi zákonodárci a rázem elektrizující atmosféře. Zatímco labouristé dávali najevo spokojenost ohledně premiérovy vize multistranické vlády národní jednoty, nebo dokonce mírné nadšení, z Churchillových toryů paradoxně příliš euforie nesálalo. Někteří poslanci z jeho vlastní strany, kterým se nelíbila premiérova ostrá kritika Chamberlainovy politiky appeasementu, Churchillovi tiše přáli a prorokovali rychlý pád.

Má se za to, že Churchill v projevu z 13. května 1940, tedy tři dny po nacistickém vpádu do Francie, Belgie, Holandska a Lucemburska, parafrázoval slova svého oblíbence, italského revolucionáře Giuseppeho Garibaldiho. Ten v roce 1849 vyburcoval své jednotky slovy, v nichž jim slíbil „hlad, žízeň, pochody, bitvy a smrt“. Podle některých zdrojů si mimochodem Winston Churchill zvolený v celostátní soutěži BBC za největšího Brita všech dob, zařadil pot, slzy a krev už do svého projevu v roce 1931.

Zatímco dnes je Churchillova řeč označována za jeden z nejlepších proslovů v anglickém jazyce všech dob, před 80 lety ho živě s výjimkou poslanců vlastně nikdo neslyšel. BBC se ten den omezila na shrnutí hlavních myšlenek. Coby premiér Churchill promluvil k národu až 19. května.

Už léta dokonce kolují spekulace, že pozdější rozhlasovou verzi projevu jakož i některé další proslovy nenamluvil krajně zaneprázdněný válečný premiér, nýbrž uznávaný herec Norman Shelley. Brity tak k nevídanému válečnému úsilí možná strhl hlas, kterým k posluchačům rozhlasových her promlouval ve 30. a 40. letech jako Dr. Watson nebo Medvídek Pú.

Není bez zajímavosti, že Daily Telegraph zařadil „Krev, dřinu, pot a slzy“ až na 10. příčku svého žebříčku nejslavnějších Churchillových projevů. Na 8. místo se „probojovali“ The Few, Nemnozí, tedy děkovná slova na adresu stíhacích pilotů Královského letectva v Bitvě o Británii, včetně Čechoslováků. 6. příčku obsadila další premiérova plamenná válečná řeč, ve které tváří v tvář hrozící německé invazi vyjádřil 8. června 1940 připravenost Britů „bojovat na plážích, na polích i ve městech“ a nikdy se nevzdat. O deset dní později, po kapitulaci Francie, pak Winston Leonard Spencer-Churchill přišel s další brilantní řečí, která do dějin vstoupila pod názvem „Finest Hour“.

Ve Spojeném království je dodnes umění veřejných proslovů uctívanou schopností, které se věnují i děti na školách. Rétorické schopnosti válečného ministerského předsedy pak představují měřítko kvality. Ne náhodou nesou pravidelné celostátní soutěže řečníků Churchillovo jméno - Sir Winston Churchill Public Speaking Competition konaná každoročně v Blenheim Palace nebo školní Churchill National Public Speaking Competition.

Reklama

Doporučované