Hlavní obsah

„Předvídatelná genocida.“ Francie má zodpovědnost za masakr ve Rwandě

Foto: Profimedia.cz

Snímky obětí etnického násilí, které vystavuje památník genocidy ve rwandském hlavním městě Kigali.

Reklama

20. 4. 14:37

Francie má značnou odpovědnost za genocidu ve Rwandě. Uvádí to zpráva, kterou na zakázku rwandské vlády vypracovala americká advokátní kancelář. Francouzům mělo být na základě dostupných informací jasné, že se masakr chystá.

Článek

„Naším závěrem je, že francouzská vláda nese značnou zodpovědnost za genocidu, kterou bylo možné předvídat,“ uvádí ve speciální zprávě americká advokátní kancelář Levy Firestone Muse, kterou si najala rwandská vláda, aby vyšetřila roli Francie ve rwandské genocidě, jež se odehrála v roce 1994.

Během pouhých sto dní zavraždili hutuští extremisté nejméně 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Masakr bývá označován jako jedna z nejrychlejších a nejhrůznějších genocid v historii.

O roli Francie, která nedokázala etnickému násilí zabránit, se dodnes vedou debaty. Podle nejnovější zprávy nese země galského kohouta za vyvražďování značnou odpovědnost, protože podporovala rwandskou vládu i ve chvíli, kdy už byly jasné záměry jejích představitelů spáchat genocidu.

Francie dlouho podporovala režim tehdejšího rwandského prezidenta Juvénala Habyarimany, který ho postavil na rasové nesnášenlivosti proti Tutsiům. Etnický konflikt mezi většinovými Hutuy a menšinovými Tutsii doutnal ve Rwandě již delší dobu. Za stoupající nenávistí stály i koloniální mocnosti, které svou podporou částečně zasahovaly do fungování země a střídavě zvýhodňovaly obě skupiny.

Od roku 1973, kdy se k moci dostal Habyarimana, se začalo násilí vůči Tutsiům stupňovat. Zatímco Tutsiové vytvořili v odpovědi na represe Rwandskou vlasteneckou frontu (RVF), která zahájila ofenzívu, Francouzi dál podporovali Habyarimanův režim. Pokusy o smír v letech 1991 až 1993 nepřinesly prakticky žádný výsledek a na severu země začaly pod vedením prezidentovy manželky probíhat etnické čistky.

Zpráva uvádí, že „francouzští představitelé jednali ve vlastním zájmu, konkrétně s cílem posílit svůj vliv v Africe, i přes narůstající počet důkazů svědčících o tom, že se blíží genocida“. I přes informace o pogromech nadále zásobovali rwandskou vládu zbraněmi a pokračovali v budování organizací a institucí, které později sloužily k páchání masových vražd. „Ve zkratce – francouzské geopolitické zájmy byly nadřazeny rwandským životům,“ shrnují roli Francie v šestisetstránkovém dokumentu američtí advokáti.

Poté, co byl na Habyarimanu spáchán atentát, propukla vlna etnického násilí naplno. Francouzská vláda v čele s tehdejším prezidentem Françoisem Mitterrandem začala obratem tvrdit, že podobný vývoj událostí nešlo předvídat. Dokument nicméně uvádí, že i přesto, že Francie nejprve nijak nezasáhla, nelze žádné francouzské představitele považovat za spolupachatele genocidy.

Zpráva je posledním příspěvkem do dlouholeté a složité debaty mezi oběma zeměmi. Přichází jen měsíc po zveřejnění analýzy, kterou historikům zadal francouzský prezident Emmanuel Macron. I tato analýza dospěla k závěru, že Francie nese značný díl odpovědnosti za genocidu ve Rwandě.

Závěry obou zpráv přivítal jak Elysejský palác, tak rwandský ministr zahraničí Vincent Biruta. Oba politici si myslí, že zveřejněné analýzy otevírají nové politické možnosti v bilaterálních vztazích. Podle Biruty je třináctimilionová Rwanda připravena otočit list a zahájit s Francií nový vztah.

„Možná úplně nejdůležitější je proces, během kterého obě komise analyzovaly historická fakta a archivy a dospěly ke společnému porozumění minulosti,“ uvedl rwandský šéf diplomacie. „Z toho můžeme vybudovat silný vztah.“ Rwanda se proto nebude snažit žalovat Francii u mezinárodních soudů. Někdejší prezident Rwandy Paul Kagame totiž v minulosti zvažoval možnost evropský stát za odmítání odpovědnosti žalovat u mezinárodních soudů. Zprávu francouzských historiků a otevření historických archivů, o které se zasadil Emmanuel Macron, ale uvítal.

Francouzská role ve rwandské genocidě dlouho kalila vzájemné vztahy. V roce 2006 spolu obě země na tři roky přerušily diplomatické styky poté, co Paříž obvinila Kagameho spolu s dalšími devíti lidmi z atentátu na prezidenta Habyarimana, který genocidu rozpoutal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované