Hlavní obsah

Přehledně: Co v Kněžínkově návrhu o státním zastupitelství změnila ministryně Benešová

S čím přichází Marie Benešová?

25. 6. 15:30

Jedna novela zákona, dva ministři spravedlnosti. Seznam přináší srovnání návrhů Jana Kněžínka a Marie Benešové k zákonu o státním zastupitelství.

Článek

Novelu zákona o státním zastupitelství měl Jan Kněžínek na stole už letos v březnu. Interní dokument s plným zněním i s vyznačenými úpravami zbývalo jen podrobit posledním diskuzím, poté jej mohl ministr poslat do připomínkového řízení.

Jenže 18. dubna – tedy ve stejný týden, kdy policie navrhla státnímu zastupitelství obžalovat Andreje Babiše kvůli Čapímu hnízdu – ministr nečekaně podal demisi. A novely se ujala jeho nástupkyně Marie Benešová.

Jak vyplývá z konečného návrhu, který ministryně do meziresortního řízení poslala minulý týden, novela se od Kněžínkova návrhu téměř neliší.

Ve 23stránkovém textu změnila pasáže jen v několika případech – jenže právě těmi nakonec vyvolala největší kontroverze.

Předlohy Marie Benešové (vlevo) a Jana Kněžínka (vpravo).

Délka mandátu se nemění, jejich počet ano

Zrušit v zákoně část, která umožňuje vládě odvolat vedoucího státního zástupce, plánoval už v březnu 2019 Jan Kněžínek. A zrušené pasáže i nahrazené změny se tak s aktuálním zněním novely shodují.

Například – Benešová stejně jako Kněžínek uvádějí, že může být jmenován pouze ten státní zástupce, „který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu této funkce“.

Stejně tak se nemění ani stanovená délka jejich předchozí praxe, ani délka jejich funkčního období. To by mělo být 7 let – stejně jako délka mandátu předsedů soudů.

Kde však Benešová předchozí úpravu naopak nahradila vlastním zněním, je počet funkčních období. Zatímco nyní ministerstvo spravedlnosti povolilo vrchním i okresním státním zástupcům působit ve funkci 2 mandáty po sobě, stará úprava to zatrhovala.

Předlohy Marie Benešové (vlevo) a Jana Kněžínka (vpravo).

Výběrová komise v rukou ministra

A další změna je hned v následujícím bodě, týkajícím se samotného výběru budoucích prokurátorů.

Dosud totiž zákon konstatuje, že ministr vedoucí státní zástupce jmenuje na návrh jejich nadřízeného. Kněžínek místo toho přišel s novým systémem – zavedením výběrových komisí, které budou jednotlivce posuzovat na základě jasného přijímacího řízení.

Členů komise mělo být 5, a výběr dvou z nich byl na ministru spravedlnosti. Zbylí tři pak byli obsazeni nominanty ze strany samotných státních zástupců.

Jenže taková úprava přes Benešovou neprošla a podíl ministra na výběru členů komise převážila na úkor státních zástupců. Šéf rezortu spravedlnosti tak nyní má skrze svoje zástupce ve výběrové komisi většinu.

Předlohy Marie Benešové (vlevo) a Jana Kněžínka (vpravo).

Drobná změna pak nastává i ve formulaci dalšího postupu, pokud ministr návrhu komise nevyhoví. Zatímco Kněžínkova podoba ukládá ministrovi důvod nesouhlasu vysvětlit písemně, Benešová formu sdělení důvodu v návrhu dál nespecifikuje.

Už žádné upozornění

Oba ministři se shodli na tom, že jediným důvodem k odvolání vedoucích státních zástupců je kárné pochybení.

Benešová v novele ponechala většinu Kněžínkových formulací: obě předlohy se shodují ve variantách jednotlivých kárných opatření, i v tom, že nadřízení musí v případě kárné stížnosti začít provádět šetření.

„Vedoucí státní zástupce může pro účely podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce provádět nezbytné šetření; při tom postupuje podle části páté tohoto zákona,“ stojí třeba shodně v obou úpravách.

Ministryně ale z vlastního znění vymazala Kněžínkův paragraf o napomenutí – mezistupni, který mohl vedoucí státní zástupce využít, když na svého podřízeného obrdžel kárnou stížnost.

V méně závažných proviněních tak mohl takového jednotlivce na problém písemně upozornit. Poté, pokud by se jednání opakovalo, zahájil by s ním kárné řízení.

Předlohy Marie Benešové (vlevo) a Jana Kněžínka (vpravo).

Pokud návrh Marie Benešové ve stejné podobě projde Sněmovnou, začne účinkovat až od ledna 2022. Podle kritiků zákona se ale v takovém případě novela vůbec netýká současné vlády – tehdy už totiž vznikne nový kabinet podle výsledků dalších parlamentních voleb.

Kněžínek ve svém dokumentu datum účinnosti nestanovil.

Výhrady má k návrhu Marie Benešové i organizace Rekonstrukce státu. S jejími zástupci má ministryně spravedlnosti o zákoně jednat v průběhu úterý.

Doporučené