Jednání u Trumpa. Evropští lídři už jsou na místě, čeká se příjezd Zelenského

Zatímco do Bílého domu přijíždějí evropští lídři na jednání s Donaldem Trumpem, Kyjevem se nese zvuk sirén, které varují před vzdušným útokem. Bez bližších informací o tom informovala televize CNN.

Lídr republikánské většiny v Senátu amerického Kongresu John Thune Trumpovi přislíbil, že mu je horní komora připravena poskytnout „jakoukoli ekonomickou páku, která je potřebná k udržení Ruska u stolu a k vyjednání dlouhodobého míru na Ukrajině“. Napsal to na síti X.

„Prezidenta Trumpa je třeba ocenit za jeho neústupnou snahu o nastolení míru na Ukrajině a za jeho odvahu jednat se všemi stranami tak, jak to jeho předchůdce odmítal,“ dodal.

Ruský požadavek na odevzdání části Donbasu, která je stále pod kontrolou Ukrajiny, by znamenal pro Ukrajince ztrátu velké aglomerace. Kramatorsk, Slovjansk, Kosťantynivka a Družkivka jsou cosi jako ukrajinské Porúří – propojená města ležící blízko sebe. Kromě letecké základny, měst a obranné linie, vybudované po roce 2014, by se Kyjev musel vzdát také velmi důležitého strategického místa. Více v textu Martina Nováka:

Českou hlavu státu Petra Pavla mrzí, že americký prezident Donald Trump nevyužil možnosti politického a ekonomického tlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. Řekl to v pondělním vysílání na facebooku. Za pozitivní vzhledem k pátečnímu jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil, že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před jednáním s Donaldem Trumpem řekl, že hlavním cílem je spolehlivý mír. Podle něj by nikdo neměl očekávat, že ruský vůdce Vladimir Putin upustí od svých plánů na další agresi.

Kyjev je připraven na vytvoření „nové bezpečnostní architektury“, citovala Zelenského agentura Reuters.

„Tentokrát bude prezident v obleku,“ citoval server Politico Elviru Gazanovovou, jednu ze stylistek Volodymyra Zelenského. Styl ale podle ní zůstane vojenský - hlava státu, který je ve válce.

Podle Gazanovové je to prezident, kdo rozhoduje o tom, co si na sebe vezme. Nyní podle ní záleží na každém detailu, a proto si „vybírá image, která nejlépe odpovídá jeho roli a danému okamžiku“.

Připomeňme, že právě oděv se stal během jednání 28. února jedním z bodů kritiky ukrajinského prezidenta, a to poté, co se ho jeden z novinářů zeptal, proč na sobě v Oválné pracovně nemá oblek. Zelenskyj ho nenosí od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Schůzka nakonec skončila předčasně.

Agentura Reuters informuje, že do Bílého domu se začali sjíždět evropští lídři, kteří budou s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským jednat o cestách, jak ukončit ruskou válku na Ukrajině.

Jako prvního šéfka protokolu Bílého domu Monica Crowley přivítala generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho. Hned za ním přijela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, zhruba dvě minuty po ní britský premiér Keir Starmer.

Další státníky Bílý dům očekává v blízkých chvílích. Chybět by neměli francouzský prezident Emmanuel Macron či premiéři Británie a Německa Keir Starmer a Friedrich Merz. Připojí se i finský prezident Alexander Stubb a italská premiérka Giorgia Meloniová.

Kyjev spustil sériovou výrobu nové střely s plochou dráhou letu a dlouhým dosahem nesoucí název Flamingo, informují ukrajinská média.

Odvolávají se na fotoreportéra agentury Associated Press Efrema Lukatského, který v neděli na facebooku uvedl, že měl možnost střelu vyfotografovat v jedné z utajovaných dílen ukrajinské obranné společnosti Fire Point.

Podle Lukatského má střela dolet až 3000 kilometrů, což by výrazně rozšířilo dosah ukrajinských úderných schopností.

Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci premiérů či prezidentů členských států EU. Hovořit mají o výsledcích pondělního jednání některých evropských činitelů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o Ukrajině. Costa o tom informoval na síti X.

„Spolu s USA bude EU i nadále usilovat o trvalý mír, který zajistí klíčové ukrajinské i evropské bezpečnostní zájmy,“ uvedl předseda Evropské rady před setkáním v Bílém domě. V úterý se podle Costy online diskuze všech evropských lídrů uskuteční od 13:00.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v komentářích pro novináře ve Washingtonu uvedla, že otevřenost Moskvy je zásluhou situace na bojišti, která byla způsobena jednak odvahou Ukrajinců bojovat, ale také jednotným postojem Západu podporujícím Kyjev. Uvedla, že ji potěšil návrh bezpečnostních záruk pro Ukrajinu inspirovaný článkem pět NATO, píše AP.

„Je jasné, že na tom musíme stavět, pracovat. Ale práce, kterou dnes děláme, je z mého pohledu důležitá práce. Je jasné, že když mluvíme o ukončení války a budování míru, neexistují jednoduchá řešení. Musíme prozkoumat všechny možnosti, abychom zajistili mír, spravedlnost a bezpečnost našich zemí,“ řekla.

Meloniová se snaží dlouhodobě plnit roli pomyslného „mostu“ mezi Trumpovou administrativou a Evropou. Možnost průlomu vidí také v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, Moskva totiž podle ní konečně dala najevo, že je připravená k dialogu.

Kromě jednání na Aljašce, které zatím viditelné výsledky nepřineslo, se největší pozornost v ruské válce proti Ukrajině upírala v posledních dnech k událostem kolem města Dobropillja na pokrovském úseku fronty.

Došlo zde ke skutečně nezvykle hlubokému průniku ruských jednotek do ukrajinské obrany, který hrozil vážným narušením stability v celé oblasti.

Během konce minulého týdne se však situace rychle a dramaticky změnila. Podle dostupných informací se ukrajinským jednotkám podařilo většinu útočících ruských vojáků odříznout od zbytku jejich sil a velkou část z nich neutralizovat.

Ruské ministerstvo obrany občas zveřejňuje zprávy o obsazení další vesnice v Doněcké oblasti a ruští vojáci útočí na několika úsecích fronty.

Jak vyplývá z map, Rusové dobyli skoro celou Luhanskou oblast a v Doněcké, Chersonské a Záporožské ovládají skoro tři čtvrtiny území. Právě tyto regiony Vladimir Putin označil za součást Ruska a příměří podmiňuje tím, že se jich Kyjev vzdá.

Byť se ze zpráv někdy zdá, že agresor výrazně postupuje a rozloha okupovaného území se zvětšuje, ve srovnání s první rokem invaze tomu tak není. Patrné je to při pohledu na mapu ze srpna 2022 a tu, která znázorňuje aktuální situaci. Do detailu to na Seznam Zprávách rozebral Martin Novák:

K nadcházející schůzce se vyjádřil jeden z účastníků, britský premiér Keir Starmer. Na síti X zveřejnil video z letadla před odletem do amerického hlavního města.

„Válka na Ukrajině trvá již opravdu dlouho, více než tři roky. Má obrovský dopad nejen na Ukrajince, kteří velmi trpí, ale rovněž zbytek Evropy,“ upozornil Starmer.

„Všichni chtějí, aby skončila, zejména Ukrajinci, ale musíme se k tomuto konci dobrat správně. Musíme zajistit, aby nastal mír, aby byl trvalý a spravedlivý. Proto cestuji do Washingtonu s dalšími evropskými lídry, abychom o tom diskutovali tváří v tvář s prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským. Konec války je v zájmu všech,“ dodal Starmer.

Americký prezident Donald Trump se už před pátečním summitem s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce zmínil o možnosti výměny území, potřebné pro dosažení mírové dohody.

Analytici a historici často srovnávají ruskou agresi proti Ukrajině se sovětským napadením Finska. Kvůli řadě shodných rysů této války: Rusové (Sověti) měli v obou případech drtivou početní převahu, ale podcenili protivníka a měli velké ztráty. Stejně jako ve Finsku Rudá armáda i na Ukrajině ruská armáda okupuje část země.

Finsko uhájilo svoji nezávislost, ale muselo část území Sovětskému svazu přenechat a vyhlásilo neutralitu. Skončí ruská invaze na Ukrajinu něčím podobným?

Podobnosti obou konfliktů rozebral Martin Novák:

Odstoupení regionů okupovaných Ruskem by pro Ukrajinu nepředstavovalo „pouhou“ ztrátu území a obyvatel. Znamenalo by to pro ni také velkou hospodářskou újmu, ztratila by kvalitní půdu, významné elektrárny a doly i průmyslové podniky.

Plnohodnotná ruská válka proti Ukrajině se bez pár dnů táhne už tři a půl roku, což vyčerpává lidské zdroje obou stran. Vysoké ztráty způsobují nejen problémy na bojišti, ale vyvolávají také obavy o demografickou budoucnost obou zemí.

Přesná čísla se odhadují jen velmi těžko, protože Moskva i Kyjev zveřejňují jen útržkovité informace. A pokud to udělají, je nutné k údajům přistupovat s obezřetností, protože oběma stranám mohou sloužit k propagandistickým účelům.

Přesto jsou k dispozici zdroje, které se zpožděním ukazují minimální úroveň válečných ztrát na obou stranách. Podrobněji v textu redaktorky Seznam Zpráv Anny Hrdinové:

Ze schůzky Trumpa s Putinem pro nás plyne, že se silně změnilo bezpečnostní prostředí, ve kterém žijeme a operujeme. Hlavního spojence, který udržuje odstrašující sílu NATO, nelze brát doslova, píše v komentáři Ivan Gabal.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kancelář brazilské hlavy státu a Kreml.

„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla prezidentova kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.

Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

Putin také vyjádřil Módímu soustrast po záplavách, které si v Indii v uplynulých dnech vyžádaly nejméně 60 obětí na životech, dalších asi 80 lidí je dále pohřešováno.

Vladimir Putin naznačil, že by se v případě ukončení bojů na Ukrajině mohla stát garantem míru Čína. O zapojení země dlouhodobě mluví i Donald Trump. Podle sinologa Ondřeje Kučery by tím ale mohlo oslabit Rusko: