Hlavní obsah

Překvapení nového volebního zákona. Naděje na rovnost nesplnil

Foto: ČTK

Jeden z autorů novely volebního zákona Marek Benda z ODS.

Reklama

19. 6. 18:15

Nový systém přepočtu hlasů hlasy malých stran a regionů opravdu zachraňuje. Voliči by však neměli být překvapeni, že jenom do určité míry.

Článek

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) sice v únoru u Ústavního soudu prosadil zrušení zákona o volbách do Sněmovny, ale jeho původní požadavek se nakonec splnil jenom z části.

„Starostům a nezávislým šlo jednoznačně o férový a spravedlivý systém, aby každý volič měl stejnou váhu,“ uvedl Polčák.

Poslechněte si článek v audioverzi.

Nový zákon, který už podepsal prezident Miloš Zeman a podle kterého se bude volit v říjnu, mu vyšel vstříc jen na půl cesty.

Nová volební pravidla mají především zajistit, aby co nejméně hlasů spadlo pod stůl. „Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů,“ vysvětlil zadání ústavní soudce Jan Filip.

Autoři nového zákona v čele s poslancem Markem Bendou (ODS) se tím směrem pustili.

Stejně jako dříve se hlasy ztratí, pokud strana nepřekročí hranici pěti procent voličů na území celé republiky, jen se o něco sníží kvorum pro koalice. Především však šlo o to zachránit hlasy ve většině krajů, kde platilo ještě „druhé kvorum“.

Pokud se v nich rozdělovalo jen okolo deseti poslaneckých křesel, propadly hlasy i pro strany, které se v kraji přes pět procent dostaly. V nejmenších krajích, jakými jsou Karlovarsko a Liberecko, obvykle k zisku mandátu nestačilo 10-12 procent. Vydělávaly na tom velké partaje, kterým navíc pomáhal přepočet hlasů na mandáty podle d´Hondtovy metody.

Přepočítávání hlasů na mandáty 2017

(d´Hondtova metoda)

Nejdříve se poměrně rozdělí mandáty do 14 krajů podle hlasů odevzdaných v každém kraji.

Do tzv. skrutinia v každém kraji postupují strany, které dostaly nejméně pět procent hlasů v celé republice. První mandát získá strana, která má v daném kraji nejvíc hlasů. Zároveň se její hlasy vydělí dvěma a strana se vrátí do skrutinia. Z něho se opět vybere strana, která má nejvíc hlasů, a dostane druhý mandát. Může to být znovu strana, která získala první mandát, pokud ostatní partaje nedosahují poloviny jejích hlasů. V takovém případě se potom její hlasy vydělí třemi a znovu se vrátí do skrutinia.

Obdobným způsobem se postupuje, dokud se nerozdělí všechny mandáty.

Nový systém hlasy malých opravdu zachraňuje. Voliči by však neměli být překvapeni, že jenom do určité míry.

Pokud by platila v roce 2017 stejná pravidla jako pro nadcházející volby, ANO by skutečně nezískalo 78 poslanců. Nebylo by jich ovšem ani 63 jako v případě, že „podíl strany na mandátech“ přesně odpovídá „celkovému počtu odevzdaných hlasů“.

ANO by získalo 69 mandátů. Ani nejslabší STAN by se nemusel spokojit se šesti mandáty, podle nového přepočtu by jich měl devět. Na jeden mandát by ve srovnání s Babišem nepotřeboval dvojnásobek hlasů, ale „jen“ o třetinu víc.

Pro poměry ve Sněmovně jsou tyto detaily klíčové. Suverenita ANO byla v roce 2017 dost velká, aby stačila přímá podpora poražené ČSSD a nepřímá podpora komunistů k sestavení vlády.

Podle „Bendova modelu“ by tři vládní strany měly přesně 100 hlasů a k většině by potřebovaly nějakým způsobem přetáhnout ještě jednoho poslance. V čistém poměrném systému by Babišově koalici scházelo šest hlasů. Ani příští předseda vlády se proto nemusí vyhnout stejné kritice jako současný premiér, že své postavení získal jen díky nespravedlivému systému.

Ze stejného důvodu se pořád vyplatí skládat koalice. V novém volebním systému a při rozdělení hlasů jako před čtyřmi lety by koalice SPOLU, případně Pirátů se Starosty získaly tři resp. dva mandáty navíc proti variantě, že koalice nesestaví.

Přepočítávání hlasů na mandáty 2021

(kombinace Imperialiho a Hagenbach-Bischoffovy kvóty)

Nejdříve se poměrně rozdělí mandáty do 14 krajů podle hlasů odevzdaných v každém kraji.

Následuje tzv. první skrutinium, do kterého postoupí strany se ziskem nejméně pěti procent hlasů v celé republice. V každém kraji se nejdříve sečtou hlasy postupujících stran. Součet se vydělí počtem mandátů přidělených kraji, zvýšeným o číslo dvě. Tímto dělením se získá tzv. krajské volební číslo. Strana získává v kraji tolik mandátů, kolikrát se do celkového počtu jejích krajských hlasů vejde krajské volební číslo.

Část mandátů se tímto způsobem nerozdělí, proto následuje ještě druhé skrutinium. V něm se nejdříve sečtou hlasy, které všem stranám zbyly ve všech krajích po prvním skrutiniu. Součet se vydělí počtem dosud nerozdělených mandátů zvýšeným o jednotku. Tímto dělením se získá tzv. republikové volební číslo. Strana získává tolik mandátů, kolikrát se do celkového počtu jejích zbylých hlasů vejde republikové číslo. Pokud zůstanou některé mandáty i potom nerozděleny, přidělí se stranám, kterým zbylo po dělení republikovým číslem nejvíc hlasů.

Strany přidělují mandáty z druhého skrutinia kandidátům z těch krajů, kde jim zůstaly největší zbytky po prvním skrutiniu.

Volební reforma má pomoci voličům malých krajů, avšak právě pro ty nejmenší má nežádoucí vedlejší účinky.

Nová verze volebního zákona rozděluje většinu mandátů v prvním skrutiniu, kde výpočet funguje podobně jako v minulém modelu. Je pravda, že teď dostanou nevyužité hlasy novou možnost ve druhém skrutiniu. Pokud by se například volby 2017 počítaly podle nového modelu, rozděloval by se v druhé fázi vysoký počet 34 poslaneckých křesel. Voliči z jednoho kraje proto mohou napříště spoléhat, že jejich hlasy v případě potřeby poslouží kandidátům stejné strany z jiného regionu.

Kdyby se podle nového zákona volilo v roce 2017, hlasy z Karlovarska by se neztratily.

Na druhé straně by se ovšem do sněmovny dostali jen čtyři místí kandidáti proti současným pěti. Liberecký kraj by zase přišel o jednoho z osmi poslanců v teoretickém případě, kdyby před čtyřmi lety kandidovaly stejné koalice jako letos.

„Teprve rozdělení mandátů ve druhém skrutiniu finálně určí, kolik mandátů bude přiděleno v jednotlivých volebních krajích,“ potvrzuje Hana Malá z Ministerstva vnitra. Přesuny mandátů mezi kraji na poslední chvíli opět nejvíc pocítí tam, kde dosud měli nárok na nejméně poslanců.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované